Thór
| Thór Thunor, Donar Þórr, Þunor, þonar | |
|---|---|
 Původní nález bronzové sošky Thóra o velikosti 6.7 cm, Islandské národní muzeum | |
| Symboly | kladivo Mjöllni, fylfot, – runa þurisaz |
| Sídlo | Bilskirni, Thrúdheim, Thrudvang |
| Partner | Sif, obryně Járnsaxa |
| Rodiče | Ódin, Fjörgyn |
| Sourozenci | Baldr, Höd, Heimdall |
| Děti | Trúd (se Sif) Módi, Magni (s Járnsaxou) Ull (nevlastní syn) |
| Římský ekvivalent | Jupiter – bůh nebe, hromů a blesků |
| Řecký ekvivalent | Zeus – bůh nebe, hromů a blesků |
| Slovanský ekvivalent | Perun (bůh hromů, nebe a války), Svantovít |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thór nebo Tór, psáno také Thor (staroseversky Þórr), u Anglosasů znám jako Thunor (staroanglicky Þunor), v mladších, především německých zdrojích, zmiňovaný pod jménem Donar (þonar, runově ᚦᛟᚾᚨᚱ) nebo ještě archaičtěji Thunraz (pragermánsky *Þunraz) je v germánské a severské mytologii bůh hromu, deště, nebe a plodnosti země. Je strážcem a vykonavatelem spravedlnosti. Ochraňuje kováře, mořeplavce, rybáře a rolníky. Jeho otcem je Ódin, nejvyšší z Ásů, a matkou Fjörgyn, bohyně země. Thórovou ženou je Sif, se kterou má dceru Trúd. Má také dva syny Módiho a Magniho, avšak s obryní Járnsaxou.
Rozšíření a význam
[editovat | editovat zdroj]Nejvíc informací se o něm dochovalo v pozdějších islandských pramenech a proto některé z nich nemusí vztahovat na všechny Germány nebo starších období. Hned po Ódinovi je druhým nejdůležitějším bohem, za to však nejoblíbenějším u střední vrstvy severská společnosti, kterou byli svobodní rolníci (karl). Ve švédském chrámu v Uppsale mu ovšem bylo prý věnováno nejvýznamnější prostřední místo. V pozdním vikinském a christianizačním období se zřejmě stává nejdůležitějším bohem. Příčinou byl rozvoj zemědělství mezi vikingy. Nové poměry způsobily upřednostnění zemědělského lidového Thóra v uctívání před ponurým kultem Ódina.
.jpg)
Po celé Skandinávii bylo nalezeno velké množství amuletů ve tvaru kladiva Mjöllni, svým tvarem nápadně připomínající křesťanské kříže. Vědci neměli dlouho žádný důkaz, který by výslovně potvrzoval, že nálezy představují Thórovo kladivo, dokud nebyl objeven exemplář s runovým nápisem. Byla také nalezena formička s dvěma otvory pro odlévání amuletů, která sloužila k výrobě jak kladiva tak i kříže. Amulety byly nalezeny zejména v ženských hrobech.
V literatuře má různá jména a přízviska, především „Thór Vozka“, Ásathór nebo „Hromovládce“. Je tradičně vyobrazován jako silný a statečný vikinský bojovník s postavou hromotluka, obvykle oděného v kožešinách a s ryšavými vlasy a vousy spletenými do copánků, v ruce obvykle třímá své kladivo Mjöllni(r), kterým může bít nepřátelské obry nebo jím házet. Thor vystupuje hned v několika básních Poetické Eddy, a to jako hlavní postava (Harbardsljod,[1] Hymiskvida, Trýmskvida[2]) nebo vedlejší (Lokasenna).[3][4]
Atributy a symboly
[editovat | editovat zdroj]
_vit_bakgr.jpg)
K Thórovým atributům patřilo hlavně kladivo Mjöllni (Mjöllnir), opasek a rukavice, dále pak posvátný stříbrný, či zlatý náramek a sekera, která též jako kladivo symbolizovala plodnost. K tomu měl Thór ještě dva kozly Tanngnjósta a Tanngrisnia, kteří táhli jeho vůz. Když by některý z kozlů náhodou zemřel, Thór ho mohl oživit svým kladivem. Thórovo kladivo, resp. jeho napodobenina, se také používalo jako rituální předmět k požehnání manželských sňatků.
Mezi jeho rostliny patří jasan, cesmína, líska, dub, kopretina, jeřáb, sporýš, bříza, dobromysl, sedmikráska, hlodáš, kopřiva, bodlák a hloh.
Po anglosaském převzetí římského kalendáře byl Thórovým dnem 5. den v týdnu čtvrtek (Donnerstag – podle jména Donnar nebo Thursday – podle jména Thunor). V Římě byl tento den zasvěcen Jovovi, římskému bohu nebes, v Indii Indrovi a v Řecku Diovi.
Jeho znakem je také svastika, u Germánů známá jako fylfot – přenesený symbol Thórova kladiva.
Mytologické příběhy
[editovat | editovat zdroj]Kladivo Mjöllni
[editovat | editovat zdroj]
Jedním z atributů Thóra je mocné kladivo Mjöllni (nebo Mjölnir), které mu vykovali trpaslíci Brokk a Sindri. Kladivo je ukuto tak těžké, že jej zvedne jen sám Thór a jeho syn Magni.[5] Thór vrhá kladivo v podobě blesku a po neomylném dopadu se mu vrací do ruky. Mjöllni ale Thórovi neslouží jen k boji s obry, což jsou jeho úhlavní nepřátelé, ale používá ho i k orání půdy a tím ke zlepšení úrody. Dokázalo měnit velikost. Jeho zvláštností a jedinou nevýhodou bylo, že mělo příliš krátké topůrko.
Aby mohl Thór kladivu bezpečně vládnout, patří mu ještě dva kouzelné předměty: rukavice, díky nimž kladivo chytá zpět, a opasek síly, který desetinásobně zvyšuje jeho již tak obrovskou sílu.
Cestování
[editovat | editovat zdroj]Boha na jeho cestách kromě neodmyslitelného kladiva často doprovází kozlové Tanngnjóst a Tanngrisni, kteří táhnou jeho vůz, aby rachot jeho kol zněl jako hromobití. Jsou kouzelní. Když je Thór večer sní, nechá si kosti i kůži a ráno jsou kozlové opět celí. Jeho sluhové jsou Tjálfi a Röskva. Dalším jeho častým společníkem a našeptávačem je Loki, pokrevní bratr Ódina. Je vlastně zdrojem většiny Thórových potíží, ze kterých mu poté pod hrozbou násilí opět pomáhá.
Thórova smrt
[editovat | editovat zdroj]Při soumraku bohů zápasí Thór s obrovským hadem Jörmungandrem. Thór jej zabije. Z hada však vystříkne jed a zasáhne Thóra, který se nestačí dost vzdálit. Po devíti krocích padá mrtev k zemi.
Osobní jméno v současnosti
[editovat | editovat zdroj]| Thor | |
|---|---|
| mužské jméno | |
| Původ | severský |
| Jméno v Česku | |
| Četnost v Česku | 7 |
| Podle údajů z roku | 2015 |
| Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti Jméno Thor na webu kdejsme.cz | |
V současnosti se odkazy na Thóra vyskytují v mnoha osobních jménech zejména u severských národů jako jsou Norové či Islanďané aj.
Thór v umění
[editovat | editovat zdroj]
Thór jedoucí na svém voze taženém kozly Tanngnjóstem a Tanngrisniem
Thór bojující s Jörmungandrem (Henry Fuseli, 1788)
Thór (Georges Clerc-Rampal, 1913)
Sousoší Thór s vozem (Carl Johan Bonnesen, 1918)
.jpeg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hárbarðsljóð - Píseň o Hárbardovi | Rûnarmál [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
- ↑ MICHALÍKOVÁ, Jana. Náboženství a humor: Komické vrstvy ve staroseverských náboženských textech a jejich vztah k oficiálnímu náboženství. dspace.cuni.cz. 2014-09-09. Dostupné online [cit. 2019-01-15].
- ↑ Lokasenna - Lokiho pře | Rûnarmál [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Lokasenna - Lokiho hádka s bohy. www.youtube.com [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
- ↑ BOUDOVÁ, Eliška. Význam Þórova kladiva v mýtu a kultu. is.muni.cz [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
