L’Isle
| L’Isle | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°37′ s. š., 6°25′ v. d. |
| Nadmořská výška | 660 m n. m. |
| Stát | |
| Kanton | Vaud |
| Okres | Morges |
L’Isle L’Isle, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 16,22 km²[1] |
| Počet obyvatel | 1 001 (2018)[2] |
| Hustota zalidnění | 61,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Roger Nicolas (do 2016) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 021 |
| PSČ | 1148 |
| Označení vozidel | VD |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
L’Isle je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Morges v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 1 000[2] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]L’Isle leží v nadmořské výšce 660 m, vzdušnou čarou 14 km severozápadně od okresního města Morges. Vesnice se rozkládá poblíž pramenů řeky Venoge a u potoka Chergeaule, na jižním úpatí Jury a na před ní ležící jurské plošině, na západním okraji Vaudské plošiny.
Obecní katastr o rozloze 16,3 km² zahrnuje část jurské plošiny a Vaudského Jury. Obecní půda se táhne od údolní nivy řeky Veyron směrem na severozápad přes jurskou plošinu, ležící v nadmořské výšce kolem 650 m, až k pramenům Venoge u L’Isle. Západně od vesnice zahrnuje území převážně hustě zalesněný jižní svah Jury (Prins Bois) po obou stranách údolního zářezu Combe à Berger, který vytvořil Chergeaule, pramenný potok Venoge. V úzkém pruhu sahá obecní plocha na západ přes hřeben Châtel (až 1420 m n. m.) a sníženinu Pré de l’Haut až k antiklinále hřebene Mont Tendre, na níž se u La Biole ve výšce 1428 m n. m. nachází nejvyšší bod obce L’Isle. Na jurských výšinách se nacházejí rozsáhlé horské pastviny (včetně Pré de l’Haut) s typickými mohutnými smrky, které stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. Z obecní plochy připadalo v roce 1997 5 % na zastavěnou plochu, 46 % na lesy a křoviny a 49 % na zemědělství.
K L’Isle patří osady Villars-Bozon (660 m n. m.) u potoka Morand, La Coudre (837 m n. m.) na jižním svahu Jury u Mont-la-Ville, Les Mousses (647 m n. m.) na jurské plošině nad Venoge a četné samostatné statky. Sousedními obcemi L’Isle jsou Montricher, Mauraz, Hautemorges, Chavannes-le-Veyron, Cuarnens, Mont-la-Ville a L’Abbaye.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o místě pochází z roku 1299 pod názvem Insula.[3] V následujícím období se objevují podoby Lile (1343), Lille (1355), Lila (1357), Lilaz (1446), Lyla (1542) a Lylle (1609). Protože se řeka Venoge v ploché, bažinaté oblasti pod svým pramenem rozděluje do několika různých potoků, které obklopují menší ostrůvky, vznikl název L’Isle, což v překladu znamená „ostrov“.
Místo má svůj původ pravděpodobně v 11. století. Historicky doložená fakta však pocházejí až z konce 13. století, kdy páni z Cossonay založili u pramenů Venoge opevněné městečko. L’Isle původně patřilo k panství Cossonay, ale roku 1431 získalo vlastní svobody a od tohoto data tvořilo samostatné panství. S dobytím kantonu Vaud Bernem v roce 1536 připadlo L’Isle pod správu panství Morges. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který se následně s přijetím mediační ústavy stal součástí kantonu Vaud. V roce 1798 byla obec přidělena k okresu Cossonay.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel[3] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | |||||
| Počet obyvatel | 862 | 865 | 933 | 781 | 738 | 678 | 666 | 708 | 832 | 858 | |||||
Z celkového počtu obyvatel je 94,1 % francouzsky mluvících, 2,7 % německy mluvících a 1,3 % anglicky mluvících (stav v roce 2000).
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]L’Isle bylo až do druhé poloviny 19. století převážně zemědělsky orientovanou vesnicí. Dosud mají polní hospodářství a ovocnářství na úpatí Jury, chov dobytka a mlékařství ve vyšších oblastech a také lesnictví určitou roli ve struktuře obživy obyvatel.
V průběhu 19. století se L’Isle vyvinulo v regionální hospodářské a správní centrum. Tehdy se ve vesnici nacházela továrna na hasičské pumpy, tkalcovna, několik mlýnů a pila na řece Venoge. Kromě toho zde byly i některé lomy. Ve 21. století se místní hospodářství soustřeďuje na malé a střední podniky v oblasti stavebnictví, dopravy a elektrotechniky. V posledních desetiletích se vesnice vyvinula také v rezidenční obec. Mnoho pracujících proto dojíždí za prací jinam, především do větších obcí podél Ženevského jezera a do širší oblasti Lausanne.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Obec je dopravně dobře dostupná. Leží na hlavní silnici z Cossonay přes průsmyk Col du Mollendruz do údolí Vallée de Joux. Další silnice vede z La Sarraz podél úpatí Jury do Bière. Dne 12. září 1896 byl uveden do provozu úsek z L’Isle do Apples úzkorozchodné železnice Bière–Apples–Morges, další železniční zastávka se nachází ve Villars-Bozon. Doplňkové spoje veřejné dopravy zajišťují poštovní autobusové linky do Gimelu, Cossonay-Gare, La Sarraz a Croy.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
L’Isle má v současnosti charakter vesnice s několika typickými statky ze 17.–19. století. Z někdejší městské zástavby už není patrné téměř nic. Reformovaný farní kostel byl znovu postaven v letech 1732–1734, avšak na věžní fasádě si zachoval pozdně gotický portál s obloukem z předchozí stavby.
Zámek byl postaven roku 1696 ve stylu francouzského klasicismu pro Charlese de Chandieu. Má dva malé boční trakty, které stojí kolmo k hlavní budově, a bohatou vnitřní výzdobu. Na jih od zámku navazuje park s alejemi stromů, který se rozprostírá až k širokému vodnímu kanálu řeky Venoge. V roce 1877 zámek zakoupila obec L’Isle a následně jej využívala pro obecní správu a jako školní budovu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku L’Isle VD na německé Wikipedii.
- ↑ Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-13].
- 1 2 Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- 1 2 3 CRIVELLI, Paola. Isle, L’ [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-02-05 [cit. 2025-12-14]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu L’Isle na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
