close
Přeskočit na obsah

L’Isle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
L’Isle
BERJAYA
L’Isle – znak
Znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška660 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonVaud
OkresMorges
L’Isle
BERJAYA
L’Isle
L’Isle, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha16,22 km²[1]
Počet obyvatel1 001 (2018)[2]
Hustota zalidnění61,7 obyv./km²
Správa
StarostaRoger Nicolas (do 2016)
Oficiální webwww.lisle.ch
Telefonní předvolba021
PSČ1148
Označení vozidelVD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

L’Isle je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Morges v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 1 000[2] obyvatel.

L’Isle leží v nadmořské výšce 660 m, vzdušnou čarou 14 km severozápadně od okresního města Morges. Vesnice se rozkládá poblíž pramenů řeky Venoge a u potoka Chergeaule, na jižním úpatí Jury a na před ní ležící jurské plošině, na západním okraji Vaudské plošiny.

Obecní katastr o rozloze 16,3 km² zahrnuje část jurské plošiny a Vaudského Jury. Obecní půda se táhne od údolní nivy řeky Veyron směrem na severozápad přes jurskou plošinu, ležící v nadmořské výšce kolem 650 m, až k pramenům Venoge u L’Isle. Západně od vesnice zahrnuje území převážně hustě zalesněný jižní svah Jury (Prins Bois) po obou stranách údolního zářezu Combe à Berger, který vytvořil Chergeaule, pramenný potok Venoge. V úzkém pruhu sahá obecní plocha na západ přes hřeben Châtel (až 1420 m n. m.) a sníženinu Pré de l’Haut až k antiklinále hřebene Mont Tendre, na níž se u La Biole ve výšce 1428 m n. m. nachází nejvyšší bod obce L’Isle. Na jurských výšinách se nacházejí rozsáhlé horské pastviny (včetně Pré de l’Haut) s typickými mohutnými smrky, které stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. Z obecní plochy připadalo v roce 1997 5 % na zastavěnou plochu, 46 % na lesy a křoviny a 49 % na zemědělství.

K L’Isle patří osady Villars-Bozon (660 m n. m.) u potoka Morand, La Coudre (837 m n. m.) na jižním svahu Jury u Mont-la-Ville, Les Mousses (647 m n. m.) na jurské plošině nad Venoge a četné samostatné statky. Sousedními obcemi L’Isle jsou Montricher, Mauraz, Hautemorges, Chavannes-le-Veyron, Cuarnens, Mont-la-Ville a L’Abbaye.

BERJAYA
Letecký pohled (1949)

První písemná zmínka o místě pochází z roku 1299 pod názvem Insula.[3] V následujícím období se objevují podoby Lile (1343), Lille (1355), Lila (1357), Lilaz (1446), Lyla (1542) a Lylle (1609). Protože se řeka Venoge v ploché, bažinaté oblasti pod svým pramenem rozděluje do několika různých potoků, které obklopují menší ostrůvky, vznikl název L’Isle, což v překladu znamená „ostrov“.

Místo má svůj původ pravděpodobně v 11. století. Historicky doložená fakta však pocházejí až z konce 13. století, kdy páni z Cossonay založili u pramenů Venoge opevněné městečko. L’Isle původně patřilo k panství Cossonay, ale roku 1431 získalo vlastní svobody a od tohoto data tvořilo samostatné panství. S dobytím kantonu Vaud Bernem v roce 1536 připadlo L’Isle pod správu panství Morges. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který se následně s přijetím mediační ústavy stal součástí kantonu Vaud. V roce 1798 byla obec přidělena k okresu Cossonay.[3]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok1850190019101930195019601970198019902000
Počet obyvatel862865933781738678666708832858

Z celkového počtu obyvatel je 94,1 % francouzsky mluvících, 2,7 % německy mluvících a 1,3 % anglicky mluvících (stav v roce 2000).

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

L’Isle bylo až do druhé poloviny 19. století převážně zemědělsky orientovanou vesnicí. Dosud mají polní hospodářství a ovocnářství na úpatí Jury, chov dobytka a mlékařství ve vyšších oblastech a také lesnictví určitou roli ve struktuře obživy obyvatel.

V průběhu 19. století se L’Isle vyvinulo v regionální hospodářské a správní centrum. Tehdy se ve vesnici nacházela továrna na hasičské pumpy, tkalcovna, několik mlýnů a pila na řece Venoge. Kromě toho zde byly i některé lomy. Ve 21. století se místní hospodářství soustřeďuje na malé a střední podniky v oblasti stavebnictví, dopravy a elektrotechniky. V posledních desetiletích se vesnice vyvinula také v rezidenční obec. Mnoho pracujících proto dojíždí za prací jinam, především do větších obcí podél Ženevského jezera a do širší oblasti Lausanne.

BERJAYA
Železniční stanice

Obec je dopravně dobře dostupná. Leží na hlavní silnici z Cossonay přes průsmyk Col du Mollendruz do údolí Vallée de Joux. Další silnice vede z La Sarraz podél úpatí Jury do Bière. Dne 12. září 1896 byl uveden do provozu úsek z L’Isle do Apples úzkorozchodné železnice Bière–Apples–Morges, další železniční zastávka se nachází ve Villars-Bozon. Doplňkové spoje veřejné dopravy zajišťují poštovní autobusové linky do Gimelu, Cossonay-Gare, La Sarraz a Croy.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
BERJAYA
Zámek L’Isle

L’Isle má v současnosti charakter vesnice s několika typickými statky ze 17.–19. století. Z někdejší městské zástavby už není patrné téměř nic. Reformovaný farní kostel byl znovu postaven v letech 1732–1734, avšak na věžní fasádě si zachoval pozdně gotický portál s obloukem z předchozí stavby.

Zámek byl postaven roku 1696 ve stylu francouzského klasicismu pro Charlese de Chandieu. Má dva malé boční trakty, které stojí kolmo k hlavní budově, a bohatou vnitřní výzdobu. Na jih od zámku navazuje park s alejemi stromů, který se rozprostírá až k širokému vodnímu kanálu řeky Venoge. V roce 1877 zámek zakoupila obec L’Isle a následně jej využívala pro obecní správu a jako školní budovu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku L’Isle VD na německé Wikipedii.

  1. Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-13].
  2. 1 2 Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  3. 1 2 3 CRIVELLI, Paola. Isle, L’ [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-02-05 [cit. 2025-12-14]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]