Dom Mintoff
| Dom Mintoff | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Partit Laburista |
| Narození | 6. srpna 1916 Cospicua |
| Úmrtí | 20. srpna 2012 (ve věku 96 let) Tarxien |
| Příčina úmrtí | nemoc |
| Místo pohřbení | Addolorata Cemetery |
| Občanství | Malta |
| Choť | Moyra de Vere Bentinck (1947–1997) |
| Rodiče | Laurence Mintoff a Concetta Farrugia |
| Děti | Anne Mintoff Yana Mintoff |
| Příbuzní | Emma McKenna[1] (vnučka) |
| Alma mater | Maltská univerzita Hertford College |
| Profese | politik, architekt, novinář, stavební inženýr a hlava vlády |
| Ocenění | Rhodes Scholarship (1939) Mezinárodní cena Muammara Kaddáfího za lidská práva |
| Commons | Dom Mintoff |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dom Mintoff, celým jménem Dominic Mintoff (6. srpna 1916 Cospicua, Malta – 20. srpna 2012, Tarxien) byl maltský politik, opakovaně zvolený do úřadu premiéra Malty.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mintoff se narodil v katolickém prostředí, vystudoval architekturu ve Spojeném království (Oxford). Brzy se začal angažovat v mladé, protiklerikální a tehdy probritsky zaměřené Labouristické straně (MLP, Maltese Labour Party), založené roku 1920. Roku 1947, kdy se MLP dostala pod předsedou Paulem Boffou k moci, se Mintoff stal zástupcem předsedy vlády a po roztržce s ním předsedou vlády. Po prohraných volbách roku 1950 se dostal znovu k moci roku 1955, po roztržkách s církví však přebrala vládu ještě téhož roku konkurenční Nacionalistická strana (Partit Nazzjonalista).
V této době došlo k radikálnímu obratu zaměření Mintoffa a MLP. Sekularismus dále sílil, Mintoff však upustil od svého plánu integrovat Maltu do Spojeného království a propagoval pak neutralistická stanoviska a politiku státní nezávislosti (kterou Malta získala roku 1964).
Roku 1971 zvítězila MLP ve volbách a Mintoff se stal předsedou vlády (až do roku 1984). Jeho popularita rostla. Mimo vyhlášení republiky (1974) přerušil vázání maltské měny na britskou libru a podepisuje smlouvy o uzavření velitelství NATO na Maltě a o odchodu britských jednotek z ostrova (k němuž došlo 1979).
Kontroverzní byla jeho zahraniční politika (přes jeho probritskou minulost i ve Spojeném království). Malta za jeho vlády neudržovala jen úzké styky se Sovětským svazem a evropskými členy Varšavské smlouvy, ale i s Čínou a Severní Koreou, v rámci ‚společné středomořské identity‘ především s Libyí,[2] ale již v sedmdesátých letech se zasazoval o nezávislý palestinský stát; několik týdnů blokoval výsledný dokument Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (Madrid, 1983).
Mintoff však ztroskotal na vnitropolitických problémech – hospodářské problémy a stoupající nezaměstnanost, reforma zdravotnictví, kde došlo ke konfliktům s asociacemi lékařů, především ale eskalující konflikt s církví v otázce její role ve výchově a školství a v otázce zestátnění církevní pozemků. Tyto problémy vedly k tomu, že Mintoff se roku 1984 vzdal svých státních i stranických funkcí, přestože MLP zůstala vládnoucí stranou až do května 1987. Téhož roku, před parlamentními volbami, se Mintoffovi podařilo prosadit princip neutrality do státní ústavy. Mintoff je i spoluzodpovědný za předčasné ukončení vlády MLP v roce 1998, když při otázce důvěry hlasoval spolu s opoziční Nacionalistickou stranou, která pak ve vypsaných parlamentních volbách zvítězila.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Time Archivováno 7. 10. 2008 na Wayback Machine., online vydání z 22. ledna 1973
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dom Mintoff na Wikimedia Commons - (anglicky) Životopis na úředních stránkách vlády Malty Archivováno 18. 10. 2010 na Wayback Machine.
