1990

Demografický vývoj v Česku
1990
Střední stav obyvatel	10 362 740
Narození	131 094
Zemřelí	129 166
Přirozený přírůstek	1 398
Přírůstek stěhováním	624
Celkový přírůstek	2 022

1990
	Doprava;
	1990 v loďstvech; 1990 v dopravě; 1990 v letectví;
	Kultura;
	1990 ve filmu; 1990 v hudbě; 1990 ve fotografii;
	Sport;
	1990 ve sportu;
	Společnost;
	← 1989 \| 1991 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 ► ►►

1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Události

Československo

1. ledna
- Město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu (v období let 1949–1989 oficiálně neslo název Gottwaldov).
- Prezident Václav Havel vyhlásil všeobecnou amnestii.
1. února – Na rozkaz ministra vnitra Richarda Sachera byla zrušena Státní bezpečnost.
7. února – Byla zrušena Národní fronta, sdružení politických stran a organizací
2.–6. února – Tändzin Gjamccho, 14. dalajláma, poprvé navštívil Československo.
17. února – V Brně se konal ustavující sjezd Strany zelených.
28. února – Byl založen Liberální institut.
6. března – Česká národní rada schválila ústavní zákon o změně názvu České socialistické republiky na Českou republiku.
11. března – Začal se vysílat rozhlasový pořad Hovory z Lán.^[1]
15. března – Začala dvoutýdenní vzpoura vězňů ve slovenské věznici Leopoldov, při které zahynul člověk a 40 lidí bylo zraněno.
21. března – Začala vysílat první komerční rozhlasová stanice Evropa 2.
29. března – Československá socialistická republika se transformovala v ČSFR.
31. března – Došlo k transformaci KSČ na KSČM.
21.–24. dubna – Československo poprvé v celé jeho historii navštívil papež Jan Pavel II. (jako kardinál Karol Wojtyla byl na pohřbu Štěpána kardinála Trochty v Litoměřicích již v roce 1974)
22. dubna – V České republice se slavil první Den Země.
23. dubna – Československá federativní republika se transformovala na Českou a Slovenskou Federativní Republiku; tím skončila pomlčková válka, i když název státu odporoval spisovné češtině.
28. dubna – Jako náhrada za volno ve Velikonoční pondělí proběhla poslední pracovní sobota.
2. května – Federální shromáždění schválilo zrušení trestu smrti.
7. května – Bylo obnoveno politické hnutí Klub angažovaných nestraníků.
10. května – Katolická teologická fakulta a Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta byly začleněny do UK.
12. května – V Obecní domě v Praze byl zahájen festival Pražské jaro. Česká filharmonie pod vedením Rafaela Kubelíka uvedla symfonii Má vlast.
14. května – Československá televize zahájila vysílání kanálu OK3 a hlavní zpravodajskou relaci Televizní noviny přejmenovala na Deník ČST.
2. června – Na Staroměstském náměstí v Praze vybuchla amatérsky vyrobená bomba a zranila 18 lidí.
8.–9. června – První svobodné parlamentní volby po listopadu 1989: do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, Sněmovny národů Federálního shromáždění a České národní rady
27. června – Byla jmenována federální vláda Mariána Čalfy (druhá vláda Mariána Čalfy).
29. června – Byla jmenována česká druhá vláda Petra Pitharta.
5. července
- Václav Havel byl zvolen československým prezidentem.
- Poprvé byl slaven státní svátek Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
9. července
- V rámci cenové liberalizace došlo k nárůstu maloobchodních cen potravin, když 24. května československá vláda rozhodla o odstranění záporné daně z obratu.
- K trestu odnětí svobody na čtyři roky byl odsouzen komunistický politik Miroslav Štěpán za zneužití pravomoci veřejného činitele.
19. července – Došlo k nárůstu cen benzínu.
2. srpna – Na Hostivařské přehradě byla odpálena bomba, která lehce zranila několik lidí.
18. srpna – Na pražském strahovském stadiónu vystoupila skupina The Rolling Stones pro asi 100 000 diváků.
25. srpna – Při železniční nehodě u Spálova na Semilsku zemřelo 14 osob.
13. září – Na návštěvu Československa přijel francouzský prezident François Mitterrand.
20. září – Československo se stalo členem Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj v rámci Světové banky.
13. října – Václav Klaus byl zvolen předsedou Občanského fóra.
18. října – Při výbuchu metanu na dole Barbora v Karviné zemřelo 30 horníků a 9 jich bylo zraněno.
25. října – Federální shromáždění schválilo zákon o Malé privatizaci, která umožnila provozování maloobchodu a služeb nestátním subjektům.
15. listopadu – Byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví.
16. listopadu – Federální shromáždění schválilo zákon o navrácení majetku Komunistické strany Československa.
17. listopadu – Na oslavy 1. výročí Sametové revoluce přijel do Československa americký prezident George Bush. Byla to první návštěva hlavy USA v historii Československa.
23.–24. listopadu – Proběhly volby do zastupitelstev obcí.
Vzniklo Ministerstvo životního prostředí.
Vyhlášena Národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory.

Svět

21. února – Václav Havel jako první politik z východní Evropy přednesl projev v Kongresu USA.
26. února – Václav Havel s Michailem Gorbačovem v Moskvě dohodli odsun sovětských vojsk z Československa do 30. června 1991. Smlouvu podepsali ministři zahraničí Jiří Dientsbier a Eduard Ševardnadze.
11. března – Litva vyhlásila nezávislost.
11. března – Ayrton Senna zvítězil v Grand Prix USA.
15. března – Michail Gorbačov byl zvolen prezidentem SSSR.
21. března – Namibie vyhlásila nezávislost.
24. března – Islam Karimov se stal prezidentem Uzbekistánu.
31. března – Nepokoje proti dani z hlavy ve Spojeném království
4. května – Lotyšsko vyhlásilo nezávislost na SSSR.
8. května – Estonsko vyhlásilo nezávislost na SSSR.
18. května – Francouzský rychlovlak TGV vytvořil na trati Paříž—Tours světový rychlostní rekord 515,3 km/h.
22. května – Sjednocení Jemenu.
22. května Výrobce softwaru Microsoft vydal operační systém Windows 3.0.
31. května – V Německé demokratické republice byl Karl-Marx Stadt (v Česku známý jako Saská Kamenice) přejmenován na svůj původní název, Chemnitz.
1. června – George Bush a Michail Gorbačov ve Washingtonu podepsali smlouvu o ukončení výroby chemických zbraní a likvidaci jejich zásob.
27. června – Bělorusko vyhlásilo nezávislost.
1. července – Společnou měnou pro NDR a NSR se stala západoněmecká marka (DM).
16. července – Filipíny postihlo zemětřesení o síle 7,7 stupně Richterovy stupnice; vyžádalo si přes 1600 životů.
2. srpna – Irák napadl Kuvajt a zahájil válku v Perském zálivu.
10. září – George Bush a Michail Gorbačov jednali v Helsinkách o irácké invazi do Kuvajtu.
3. října – Došlo ke znovusjednocení Německa.
13. října – Po 15 letech byla ukončena Libanonská občanská válka.
27. října – Saparmurad Nijazov se stal prezidentem Turkmenistánu.
14. listopadu – Gruzie vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu.
28. listopadu – Ministerská předsedkyně Spojeného království Margaret Thatcherová rezignovala a do funkce nastoupil John Major.
9. prosince – Lech Wałęsa vyhrál prezidentské volby a stal se prvním demokraticky zvoleným polským prezidentem.
23. prosince – Referendum o nezávislosti a samostatnosti Slovinska schválilo možnost oddělení Slovinska od Jugoslávie.
Došlo ke třem devalvacím uměle nadhodnocené koruny o více než 86 % až na 28 Kč/USD.

Vědy a umění

24. ledna – Hiten – průlet kolem družice Měsíce.
25. dubna – Na oběžnou dráhu kolem Země byl dopraven Hubbleův vesmírný dalekohled.
10. srpna – Americká sonda Magellan se dostala na oběžnou dráhu kolem planety Venuše a zahájila detailní radarové mapování.
6. října – Sonda Ulysses – průlet kolem Jupiteru a družice Slunce na polární dráze.
13. října – nad územím Československa a Polska proletěl atmosférou Země meteoroid a opět se vrátil do kosmického prostoru.
8. listopad – Šest stupňů odloučení (6 Degrees of Separation) má premiéru ve Vivian Beaumont Theatre v New Yorku (496 představení)
Konec ARPANETu – viz Internet.
Guido van Rossum navrhl programovací jazyk Python.
Navržen jazyk HTML.
Zanikla německá literární skupina Gruppe 47.

Nobelova cena

Narození

Česko

2. ledna – Karel Abraham, motocyklový závodník
5. ledna – Jiří Král, youtuber
17. ledna
- Kateřina Bartoňová, basketbalistka
- Kateřina Minařík Kudějová, vodní slalomářka a kajakářka
31. ledna – Eliška Křenková, herečka
3. února – Eva Podzimková, herečka
11. února – Gabriela Kratochvílová, modelka, Česká Miss 2013, moderátorka
8. března – Petra Kvitová, tenistka, vítězka Wimbledonu 2011 a 2014
16. březen – Lukáš Koranda, zpěvák, skladatel, textař a zvukař
24. března – Milan Peroutka, herec, zpěvák a moderátor
30. března – Michal Březina, krasobruslař
17. dubna – Lukáš Mareček, fotbalista
19. dubna – Dominik Furch, hokejista
24. dubna – Jan Veselý, basketbalista
22. května – Jakub Štáfek, herec, scenárista
30. května – Daniela Kotrbová, sportovní lezkyně
31. května – Sergei Barracuda, rapper
3. června – Pavel Francouz, lední hokejový brankář
5. června – Radko Gudas, lední hokejista
9. června – Alena Polenská, lední hokejistka
13. června – Jakub Zedníček, herec a moderátor († 1. ledna 2018)
2. července – Zorka Hejdová, televizní a rozhlasová moderátorka
20. července – Jitka Landová, biatlonistka
21. července – Jan Buchtele, lední hokejista
25. července – Pokáč, písničkář a textař
29. července – Jan Rutta, lední hokejista
18. srpna – Nikola Ogrodníková, oštěpařka
8. září – Michal Kempný, lední hokejista
18. září – Tomáš Vošlajer, basketbalista
10. října – Jakub Vadlejch, oštěpař
11. října – Martin Tokoš, florbalista
16. října – Jiří Burýšek novinář, youtuber a autor webu Bez faulu
1. listopadu – Šárka Pančochová, snowboardistka
6. listopadu – Kristýna Ječmenová, modelka
7. listopadu – Barbora Hermannová, plážová volejbalistka
9. listopadu – Hana Lipovská, ekonomka
15. listopadu – Lukáš Krpálek, judista
10. prosince – Tereza Chlebovská, modelka, Česká Miss 2012

Svět

1. ledna – Andrej Chalimon, ruský herec
4. ledna – Toni Kroos, německý fotbalista
12. ledna – John Smith, jihoafrický veslař
13. ledna – Liam Hemsworth, australský herec
14. ledna
- Lelisa Desisa, etiopský maratonec
- Áron Szilágyi, maďarský sportovní šermíř
20. ledna – Adama Sawadogo, fotbalový brankář a reprezentant Burkiny Faso
22. ledna – Alizé Cornetová, francouzská tenistka
26. ledna – Peter Sagan, slovenský cyklista
27. ledna – Nicholas Bett, keňský atlet, mistr světa v běhu na 400 metrů překážek († 8. srpna 2018)
29. ledna – Daisuke Suzuki, japonský fotbalista
1. února
- Laura Marling, britská zpěvačka
- Matevž Vukotič, slovinský horský vůdce
2. února – Sergej Abdrachmanov, ruský sportovní lezec
3. února – Aleksandar Tonev, bulharský fotbalista
4. února
- Nairo Quintana, kolumbijský silniční cyklista
- Katerina Stefanidiová, řecká skokanka o tyči
8. února
- Bethany Hamilton, americká surfařka
- Emily Scarrattová, anglická ragbistka
11. února – Pavlos Kontides, kyperský jachtař
14. února – Kjetil Borch, norský veslař
15. února – Callum Turner, anglický herec a model
16. února – The Weeknd, kanadský zpěvák
26. února – AJ MacGinty, americký ragbista
27. února – Anna Fedorova, ukrajinská klavíristka
1. března – Čang Nan, čínský badmintonista
6. března – Derek Drouin, kanadský výškař
12. března – Milena Raičevićová, černohorská házenkářka
14. března – Jonathan Kuck, americký rychlobruslař
15. března – Lauren Barfield, americká volejbalistka
23. března – Robert Johansson, norský skokan na lyžích
24. března – Benedikt Doll, německý biatlonista
26. března
- Sarah Menezesová, brazilská judistka
- Uini Atonio, francouzský ragbista
28. března
- Dimitry Imbongo, francouzský fotbalista
- Mona Brorssonová, švédská biatlonistka
2. dubna
- Jevgenija Kanajevová, ruská gymnastka
- Marek Čiliak, slovenský hokejový brankář
3. dubna
- Madison Brengleová, americká tenistka
- Dorothea Wiererová, italská biatlonistka
7. dubna – Bundee Aki, irský ragbista
9. dubna – Kristen Stewartová, americká herečka
14. dubna – Arianna Fontanaová, italská shorttrackařka
15. dubna – Emma Watsonová, anglická herečka
23. dubna
- Þórarinn Ingi Valdimarsson, islandský fotbalista
- Dev Patel, anglický herec
29. dubna – Nadine Broersenová nizozemská atletka
2. května – Paul George, americký basketbalista
6. května – José Altuve, venezuelský basebalista
15. května – Stella Maxwell, anglická modelka
16. května – Thomas Brodie-Sangster, anglický herec
17. května – Ján Kuciak, slovenský novinář († 21. února 2018)
21. května – Tiril Eckhoffová, norská biatlonistka
23. května – Kristína Kučová, slovenská tenistka
27. května – Chris Colfer, americký herec a spisovatel
29. května – Thibaut Pinot, francouzský silniční cyklista
1. června – Roman Josi, švýcarský lední hokejista
2. června – Michał Kwiatkowski, polský silniční cyklista
7. června – Iggy Azalea, australská raperka
13. června – Aaron Taylor-Johnson, anglický herec
14. června – Regina Todorenko, ukrajinská zpěvačka a herečka
15. června – Puji Lestari, indonéská sportovní lezkyně
16. června – John Newman, britský zpěvák
18. června – Christian Taylor, americký skokan do dálky
21. června – Sandra Perkovićová, chorvatská diskařka
26. června – Waisea Nayacalevu, fidžijský ragbista
30. června – Dušan Lajović, srbský tenista
2. července – Margot Robbie, australská herečka
5. července – Abeba Aregawiová, švédská běžkyně na 1500 metrů
8. července – Kevin Trapp, německý fotbalový brankář
12. července – Sü Meng-tchao, čínská akrobatická lyžařka
14. července
- Federica Brignoneová, italská lyžařka
- Jan Něpomňaščij, ruský šachista
15. července – Olly Alexander, anglický zpěvák kapely Years & Years
16. července – Lidewij Weltenová, nizozemská pozemní hokejista
23. července – Mohamed Abdelaal, egyptský judista
26. července – Makazole Mapimpi, jihoafrický ragbista
30. července
- Ahmed Hamoudi, egyptský fotbalista
- Erlend Bjøntegaard, norský biatlonista
3. srpna – Mickael Mawem, francouzský sportovní lezec
4. srpna – David Lama, rakouský horolezec a sportovní lezec
9. srpna – Bill Skarsgård, švédský herec
15. srpna – Jennifer Lawrenceová, americká herečka
16. srpna – Magali Harveyová, kanadská ragbistka
18. srpna
- Charlotte Durif, francouzská sportovní lezkyně
- Gareth Davies, velšský ragbista
19. srpna – Danny Galbraith, skotský fotbalista
20. srpna – Lacina Traoré, fotbalový útočník z Pobřeží slonoviny
23. srpna – Mariama Jamankaová, německá bobistka
24. srpna
- Elizabeth Debicki, australská herečka
- Tina Trstenjaková, slovinská judistka
27. srpna – Tori Bowieová, americká atletka, sprinterka († 23. dubna 2023)
29. srpna – Patrick van Aanholt, nizozemský fotbalista
1. září – Federico Pellegrino, italský běžec na lyžích
4. září – Olha Charlanová, ukrajinská sportovní šermířka
7. září – Libor Hudáček, slovenský lední hokejista
18. září – Michael Smith, anglický profesionální šipkař, mistr světa 2023
19. září
- Kieran Trippier, anglický fotbalista
- Julija Džymová, ukrajinská biatlonistka
20. září – Alina Gajdamakinová, ruská sportovní lezkyně
25. září – Mao Asadaová, japonská krasobruslařka
29. září – Davádordžín Tömörchüleg, mongolský zápasník
1. října – Gautier Supper, francouzský sportovní lezec
4. října – Nela Pocisková, slovenská herečka a zpěvačka
6. října – Roman Vlasov, ruský zápasník
16. října – Sam Bennett, irský silniční cyklista
19. října – Emma Coburnová, běžkyně na 3000 metrů s překážkami
20. října
- Jamie George, anglický ragbista
- Čchi Kuang-pchu, čínský akrobatický lyžař
21. října
- Maxime Vachier-Lagrave, francouzský šachista
- Ricky Rubio, španělský basketbalista
9. listopadu – Romain Bardet, francouzský silniční cyklista
10. listopadu – Vanessa Ferrariová, italská sportovní gymnastka
11. listopadu – Tom Dumoulin, nizozemský silniční cyklista
15. listopadu – Lonneke Slöetjes, nizozemská volejbalistka
24. listopadu – Tom Odell, anglický zpěvák a skladatel
26. listopadu – Rita Ora, anglická zpěvačka, textařka a herečka
27. listopadu
- Blackbear, americký hudebník, zpěvák, skladatel a hudební producent
- Franco Mostert, jihoafrický ragbista
4. prosince – Gustav Bergman, švédský orientační běžec
7. prosince
- Alexandr Meňkov, ruský skokan do dálky
- Marte Olsbuová Røiselandová, norská biatlonistka
10. prosince – Šója Tomizawa, japonský motocyklový závodník († 5. září 2010)
12. prosince
- Jernej Kruder, slovinský sportovní lezec
- Victor Moses, nigerijský fotbalista
15. prosince – Juliane Wurmová, německá sportovní lezkyně
18. prosince – Victor Hedman, švédský lední hokejista
24. prosince – Brigetta Barrettová, americká výškařka
26. prosince
- Andy Biersack, americký zpěvák, pianista a frontman skupiny Black Veil Brides
- Telusa Veainu, tonžský ragbista
27. prosince
- Juvhel Fred Tsoumou, konžský fotbalista
- Milos Raonic, kanadský tenista
31. prosince – Jakob Schubert, rakouský sportovní lezec
? – La-mu Žen-čching, čínská sportovní lezkyně

Úmrtí

Česko

1. ledna
- Jan Svoboda, fotograf (* 27. července 1934)
- Antonín Kalina, nositel titulu Spravedlivý mezi národy (* 17. února 1902)
5. ledna – Jaroslav Rössler, avantgardní fotograf (* 25. května 1902)
14. ledna – Bohumil Konečný, malíř a ilustrátor (* 19. dubna 1918)
15. ledna – František Douda, první československý světový rekordman v atletice (vrh koulí) (* 23. října 1908)
18. ledna – Leopold Hofman, odbojář, komunistický politik, disident (* 15. listopadu 1913)
20. ledna – Miloslav Ištvan, hudební skladatel (* 2. září 1928)
30. ledna – Miloš Axman, sochař (* 20. listopadu 1926)
31. ledna – Amedeo Molnár, teolog, vysokoškolský pedagog a historik (* 23. ledna 1923)
14. února – Luděk Čajka, hokejista (* 3. listopadu 1964)
17. února – Gustav Křivinka, hudební skladatel (* 24. dubna 1928)
3. března – Jindřich Mahelka, malíř (* 15. července 1919)
6. března – Václav Bára, fotbalový reprezentant (* 15. června 1908)
8. března – Tomáš Holý, herec (* 17. března 1968)
22. března – Adolf Klimek, politik, účastník odboje, emigrant (* 17. června 1895)
27. března
- Václav Bubník, hokejový reprezentant (* 1. ledna 1926)
- František Kopečný, bohemista a slavista (* 4. října 1909)
1. dubna – K. M. Walló, režisér, scenárista a spisovatel (* 27. června 1914)
29. dubna – Jaromír Wolf, horolezec, expediční lékař, skaut (* 24. března 1919)
30. dubna – Josef Velek, novinář a publicista (* 30. listopadu 1939)
1. května
- Donát Šajner, spisovatel (* 24. ledna 1914)
- Jindřich Maudr, zápasník, stříbro na OH 1928 (* 10. ledna 1906)
3. května – Věra Řepková, klavíristka (* 21. července 1910)
5. května – Jaroslav Raimund Vávra, spisovatel a cestovatel (* 8. března 1902)
6. května – Jana Petrů, zpěvačka (* 14. července 1938)
13. května – František Hudeček, grafik, ilustrátor a malíř (* 7. dubna 1909)
23. května – Antonín Kapek, komunistický politik a funkcionář (* 6. června 1922)
29. května – Jaromír Brož, experimentální fyzik a pedagog (* 2. března 1908)
31. května – Vladimír Salač, herec a zpěvák (* 17. července 1924)
11. června – Oldřich Nejedlý, fotbalový reprezentant (* 26. prosince 1909)
12. června – Jaroslav Čermák, architekt (* 12. května 1901)
19. června
- Jaroslav Francl, hudební skladatel a pedagog (* 28. února 1906)
- Jindřich Chalupecký, výtvarný a literární teoretik a kritik, historik umění, překladatel (* 12. února 1910)
18. července – Štefan Čambal, fotbalový reprezentant (* 17. prosince 1908)
21. července – Vilém Přibyl, operní pěvec (* 10. dubna 1925)
23. července – Stanislav Augusta, básník, regionální spisovatel (* 2. listopadu 1915)
2. srpna – Alois Indra, komunistický politik, ministr vlád ČSSR (* 17. března 1921)
3. srpna – Alžběta Frejková, herečka (* 3. října 1907)
5. srpna – Ivan Blatný, básník (* 21. prosince 1919)
15. srpna – Stanislav Titzl, hudební publicista a jazzový hudebník (* 9. února 1929)
18. srpna – Josef Zvěřina, katolický teolog (* 3. května 1913)
29. srpna
- Hana Wichterlová, sochařka (* 2. března 1903)
- Zdeněk Adla, spisovatel (* 1. června 1910)
2. září
- Leopold Korbař, swingový klavírista a skladatel (* 7. června 1917)
- Richard Strejka, herec (* 13. prosince 1908)
5. září – Ludmila Jankovcová, politička, ministryně, chartistka (* 8. srpna 1897)
6. září – Bedřich Švestka, lékař a politik, rektor Univerzity Karlovy (* 16. ledna 1912)
8. září – Antonín Závodný, skladatel lidové hudby (* 2. března 1922)
23. září
- Milan Šimečka, filosof a literární kritik (* 7. dubna 1930)
- František Hanták, hobojista a hudební pedagog (* 19. června 1910)
27. září – Jan Žalman, filmový kritik a teoretik (* 14. dubna 1911)
30. září – Alexej Čepička, politik (* 18. srpna 1910)
2. října – Peter Herman Adler, dirigent a skladatel narozený v Čechách (* 2. prosince 1899)
5. října – Josef Trousílek, hokejový reprezentant (* 16. března 1918)
8. října – Milan Bubák, malíř a grafik (* 20. července 1924)
22. října – Kamil Lhoták, malíř (* 25. července 1912)
27. října – Vladimír Klusák, klavírista a hudební skladatel (* 27. července 1916)
2. listopadu – Josef Treuchel, malíř (* 6. října 1925)
4. listopadu – Zdeněk Ornest, herec (* 10. ledna 1929)
18. listopadu – Jiří Kabát, kněz a politický vězeň (* 28. října 1923)
22. listopadu – Jiří Šašek, disident, signatář Charty 77 (* 3. září 1938)
24. listopadu – Desider Galský, spisovatel a publicista (* 25. března 1921)
28. listopadu – Božena Dobešová, sportovní gymnastka, stříbrná medaile LOH 1936 (* 2. října 1914)
3. prosince – Cyril Chramosta, malíř, grafik a stavitel (* 6. března 1908)
5. prosince – Josef Jedlička, prozaik a esejista (* 16. března 1927)
6. prosince – Ivo Fischer, básník, spisovatel a překladatel (* 23. srpna 1924)
27. prosince – Milan Pásek, režisér, herec a pedagog (* 29. května 1920)
28. prosince – Sláva Štochl, fotograf (* 12. ledna 1913)
? – Evžen Peřina, spisovatel, pedagog a překladatel knih ze slovenštiny (* 20. října 1916)
? – Emanuel Tilsch, překladatel (* 6. ledna 1906)

Svět

4. ledna – Harold Eugene Edgerton, americký vynálezce stroboskopu (* 6. dubna 1903)
5. ledna – Genrich Sidorenkov, sovětský reprezentační hokejový obránce (* 11. srpna 1931)
6. ledna – Pavel Alexejevič Čerenkov, ruský fyzik, známý zdůvodněním vzniku Čerenkovova záření (* 28. července 1904)
9. ledna – Michail Iovčuk, sovětský filozof a politik (* 19. listopadu 1908)
15. ledna – Gordon Jackson, skotský herec (* 19. prosince 1923)
19. ledna
- Osho, indický duchovní učitel (* 11. prosince 1931)
- Alexandr Pečerskij, ruský organizátor a vůdce úspěšného útěku židů ze Sobiboru (* 22. února 1909)
20. ledna
- Barbara Stanwycková, americká herečka (* 16. července 1907)
- Naruhiko Higašikuni, první premiér Japonska po druhé světové válce (* 3. prosince 1887)
21. ledna – Trude Fleischmannová, rakousko-americká fotografka (* 22. prosince 1895)
22. ledna
- Mariano Rumor, premiér Itálie (* 16. června 1915)
- Roman Vishniac, Rusko‑americký biolog a fotograf (* 19. srpna 1897)
23. ledna – Allen Collins, americký kytarista (* 19. července 1952)
24. ledna – Dámaso Alonso, španělský básník (* 22. října 1898)
25. ledna – Ava Gardner, americká herečka (* 24. prosince 1922)
26. ledna
- Lewis Mumford, americký historik, sociolog a filozof (* 19. října 1895)
- Bob Gérard, britský automobilový závodník (* 19. ledna 1914)
2. února
- Paul Ariste, estonský lingvista a folklorista (* 3. února 1905)
- Paul Arzens, francouzský návrhář (* 28. srpna 1903)
6. února – Viliam Šalgovič, slovenský politik, jeden z hlavních představitelů konzervativního proudu v KSČ (* 12. prosince 1919)
7. února – Alan J. Perlis, americký informatik (* 1. dubna 1922)
8. února
- Katalin Karády, maďarská herečka a zpěvačka (* 8. prosince 1910)
- Georges de Mestral, vynálezce suchého zipu (* 19. června 1907)
12. února – Darina Lehotská, slovenská archivářka a historička (* 28. ledna 1922)
16. února – Keith Haring, americký umělec a společenský aktivista (* 4. května 1958)
24. února – Sandro Pertini, italský prezident (* 25. září 1896)
28. února – Russell Jacquet, americký trumpetista (* 4. prosince 1917)
7. března – Luis Carlos Prestes, generální tajemník Brazilské komunistické strany (* 3. ledna 1898)
12. března – Philippe Soupault, francouzský básník, spisovatel a dramatik (* 2. srpna 1897)
13. března – Bruno Bettelheim, americký psycholog (* 25. srpna 1903)
15. března – José Antonio Bottiroli, argentinský hudební skladatel a básník (* 1. ledna 1920)
17. března – Ric Grech, britský rockový hudebník (* 1. listopadu 1946)
20. března – Lev Jašin, sovětský fotbalový brankář (* 22. října 1929)
1. dubna – Russell Vis, americký zápasník, zlato na OH 1924 (* 22. června 1900)
3. dubna – Sarah Vaughan, americká jazzová zpěvačka (* 27. března 1924)
7. dubna
- Anatolij Garanin, sovětský novinářský fotograf (* 10. června 1912)
- Ronald Evans, americký vojenský letec a astronaut z Apolla 17 (* 10. listopadu 1933)
15. dubna – Greta Garbo, švédská filmová herečka (* 18. září 1905)
23. dubna – Paulette Goddard, americká herečka (* 3. června 1910)
25. dubna – Dexter Gordon, americký jazzový tenorsaxofonista (* 27. února 1923)
29. dubna – Max Bense, německý filozof a teoretik umění a vědy (* 7. února 1910)
8. května – Luigi Nono, italský hudební skladatel (* 29. ledna 1924)
10. května – Jehuda Roth, izraelský archeolog (* 23. července 1908)
11. května – Venědikt Vasiljevič Jerofejev, sovětský spisovatel (* 24. října 1938)
16. května
- Jim Henson, americký loutkoherec (* 24. září 1936)
- Sammy Davis mladší, americký zpěvák, herec a tanečník (* 8. prosince 1925)
18. května
- Eje Thelin, švédský jazzový pozounista a skladatel (* 9. června 1938)
- Joseph-Marie Trịnh Văn Căn, vietnamský kardinál (* 19. března 1921)
2. června
- Walter Davis, Jr., americký jazzový klavírista (* 2. září 1932)
- Rex Harrison, britský herec (* 5. března 1908)
3. června
- Richard Sohl, americký rockový hudebník (* 26. května 1953)
- Robert Noyce, americký fyzik (* 12. prosince 1927)
4. června – Stiv Bators, americký punk rockový zpěvák (* 22. října 1949)
9. června – Angus McBean, velšský fotograf (* 8. června 1904)
11. června – Vaso Čubrilović, srbský historik s minulostí atentátníka (* 14. ledna 1897)
20. června – Sergej Paradžanov, arménský filmový režisér a scenárista (* 9. ledna 1924)
22. června – Ilja Frank, sovětský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1958 (* 23. října 1908)
26. června – Joseph Carl Robnett Licklider, americký informační vědec (* 11. března 1915)
6. července – Měrćin Nowak-Njechorński, lužickosrbský malíř a spisovatel (* 13. června 1900)
10. července – Sergej Ignaťjevič Ruděnko, generál sovětského letectva (* 20. října 1904)
17. července
- Valentin Pikul, sovětský spisovatel (* 13. července 1928)
- Marin Franičević, chorvatský básník (* 18. ledna 1911)
18. července – Jun Po-son, korejský prezident (* 26. srpna 1897)
22. července – Eduard Strelcov, ruský fotbalový útočník (* 21. července 1937)
23. července – Bert Sommer, americký folkový zpěvák, kytarista a příležitostný herec (* 7. února 1949)
26. července – Brent Mydland, americký rockový klávesista (* 21. října 1952)
29. července – Bruno Kreisky, rakouský kancléř (* 22. ledna 1911)
1. srpna – Norbert Elias, německý filozof (* 22. června 1897)
2. srpna – Irving Rusinow, americký fotograf (* 1915)
6. srpna
- Gordon Bunshaft, americký architekt (* 9. května 1909)
- Jacques Soustelle, francouzský antropolog a politik (* 3. února 1912)
9. srpna – Władysław Orlicz, polský matematik (* 24. května 1903)
18. srpna – Burrhus Frederic Skinner, americký psycholog (* 20. března 1904)
19. srpna – An Rutgers van der Loeff-Basenauová, nizozemská spisovatelka (* 15. března 1910)
21. srpna – Slavomír Stračár, slovenský politik, ministr československých vlád (* 7. února 1935)
24. srpna – Sergej Dovlatov, ruský spisovatel a novinář (* 3. září 1941)
25. srpna – David Hampshire, britský automobilový závodník (* 29. prosince 1917)
27. srpna – Stevie Ray Vaughan, americký bluesový kytarista (* 3. října 1954)
29. srpna – Luigi Beccali, italský olympijský vítěz v běhu na 1500 metrů z roku 1932 (* 19. listopadu 1907)
1. září – Edwin O. Reischauer, americký japanolog a diplomat (* 15. října 1910)
2. září – John Bowlby, anglický psychoanalytik (* 26. února 1907)
3. září – Mieczysław Fogg, polský zpěvák (* 30. května 1901)
6. září – Tom Fogerty, americký kytarista (* 9. listopadu 1941)
7. září – Alan John Percivale Taylor, anglický historik a novinář (* 25. března 1906)
8. září – Sven Rosendahl, švédský spisovatel (* 7. dubna 1913)
9. září
- Alexandr Vladimirovič Meň, ruský pravoslavný kněz, teolog, biblista, filosof a spisovatel (* 20. ledna 1935)
- Nicola Abbagnano, italský filosof (* 15. července 1901)
12. září – Bohuslav Partyk, slovenský ekonom (* 7. července 1911)
26. září – Alberto Moravia, italský spisovatel (* 28. listopadu 1907)
30. září
- Michel Leiris, francouzský spisovatel a etnograf (* 20. dubna 1901)
- Patrick White, australský spisovatel, Nobelova cena za literaturu 1973 (* 28, května 1912)
7. října – Rášid bin Sa'íd Ál Maktúm, premiér Spojených arabských emirátů (* ? 1912)
8. října – Robert F. Murphy, americký antropolog (* 3. června 1924)
12. října – Peter Wessel Zapffe, norský spisovatel, filozof a horolezec (* 18. prosince 1899)
13. října – Lê Ðức Thọ, vietnamský revolucionář, Nobelova cena za mír 1973 (* 14. října 1911)
14. října – Leonard Bernstein, americký dirigent a skladatel (* 25. srpna 1918)
15. října – Delphine Seyrig, francouzská divadelní a filmová herečka (* 10. dubna 1932)
16. října – Art Blakey, americký jazzový bubeník (* 11. října 1919)
18. října – Pjotr Nikolajevič Fedosejev, ruský marxisticko-lenininský filosof (* 22. srpna 1908)
19. října
- Hanka Krawcec, lužickosrbská výtvarnice (* 13. března 1901)
- Chajim Gvati, izraelský politik (* 29. ledna 1901)
22. října – Aljo Beran, malíř (* 15. dubna 1907)
23. října – Louis Althusser, francouzský marxistický fílosof (* 18. října 1918)
25. října – Bohumil Vančo, slovenský psycholog, umělec, vynálezce (* 14. října 1907)
27. října
- Ugo Tognazzi, italský herec, režisér a scenárista (* 23. března 1922)
- Žofie z Hohenbergu, dcera Františka Ferdinanda d’Este (* 24. července 1901)
4. listopadu – David Stirling, zakladatel Special Air Service (* 15. listopadu 1915)
7. listopadu – Lawrence Durrell, anglický spisovatel (* 27. února 1912)
8. listopadu – Wolfgang Schmieder, německý muzikolog (* 29. května 1901)
11. listopadu
- Zdenko Kalin, slovinský sochař (* 11. dubna 1911)
- Janis Ritsos, řecký básník a dramatik (* 1. května 1909)
15. listopadu – Gid'on Hausner, izraelský generální prokurátor (* 26. září 1915)
17. listopadu – Robert Hofstadter, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1961 (* 5. února 1915)
23. listopadu
- Roald Dahl, britský spisovatel (* 13. září 1916)
- Juraj Daniel-Szabó, slovenský fyzik (* 4. července 1919)
24. listopadu – Marion Post Wolcottová, americká fotografka (* 7. června 1910)
28. listopadu – Władysław Rubin, polský kardinál (* 20. září 1917)
30. listopadu – Vladimir Dedijer, srbský partyzán a komunistický politik (* 4. února 1914)
listopad – Eugen Rosenberg, slovenský architekt (* 24. února 1907)
2. prosince – Aaron Copland, americký skladatel, libretista, klavírista a dirigent (* 14. listopadu 1900)
4. prosince – Naoto Tadžima, japonský olympijský vítěz v trojskoku 1936 (* 15. srpna 1912)
6. prosince – Tunku Abdul Rahman, první malajský premiér (* 8. února 1903)
7. prosince
- Horst Bienek, německý spisovatel (* 7. května 1930)
- Reinaldo Arenas, kubánský básník, prozaik a dramatik (* 16. července 1943)
8. prosince – Tadeusz Kantor, polský výtvarník, divadelní režisér (* 6. dubna 1915)
13. prosince – Alice Marbleová, americká tenistka (* 28. září 1913)
14. prosince – Friedrich Dürrenmatt, švýcarský dramatik (* 5. ledna 1921)
16. prosince
- Jan Tacina, polský hudebník a folklorista (* 25. října 1909)
- Anna Martvoňová, slovenská operní pěvkyně (* 3. října 1922)
17. prosince – Ludwig Lachmann, německý ekonom (* 1. února 1906)
19. prosince – Michael Oakeshott, anglický filozof a politolog (* 11. prosince 1901)
21. prosince – Medard Boss, švýcarský psychiatr (* 4. října 1903)
31. prosince – Vasilij Lazarev, sovětský lékař a kosmonaut (* 23. února 1928)
? – Sa'adja Kobaši, vůdce jemenské židovské komunity v Izraeli (* 1904)

Hlavy států

Evropa

Albánie – Ramiz Alia
Belgie – Baudouin I.
Bělorusko – Stanislav Šuškijevič
Bulharsko – Petar Mladenov
Československo – Václav Havel
Dánsko – Markéta II.
Estonsko – Arnold Rüütel
Finsko – Mauno Koivisto
Francie – François Mitterrand
Chorvatsko – Franjo Tuđman
Irsko – Patrick J. Hillery
Island – Vigdís Finnbogadottír
Itálie – Franesco Cossiga
Jugoslávie – Janez Drnovšek
Lichtenštejnsko – Jan Adam II.
Litva – Vitautas Landsbergis
Lotyšsko – Anatolijs Gorbunovs
Lucembursko – Jean I.
Maďarsko – Mátyás Szűrös/Árpád Göncz
Malta – Vincent Tabone
Moldavsko – Mircea lon Snegur
Monako – Rainier III.
Německo – Richard von Weizsäcker
Nizozemsko – Beatrix
Norsko – Olaf V.
Polsko – Wojciech Jaruzelski/Lech Wałęsa
Portugalsko – Mario A. Lópes Soares
Rakousko – Kurt Waldheim
Rumunsko – Ion Iliescu
Rusko – Boris Jelcin
Řecko – Christos Sartzetakis
Slovinsko – Milan Kučan
Španělsko – Juan Carlos I.
Švédsko – Carl XVI. Gustaf
Švýcarsko – Arnold Koller
Vatikán – Jan Pavel II.
Velká Británie – Alžběta II.

Amerika

Reference

↑ Hovory z Lán s Václavem Havlem poprvé vysílal rozhlas před 25 lety. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2015-03-11 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

Galerie 1990 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1990 na Wikimedia Commons

Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1990, 2. část

[1] Hovory z Lán s Václavem Havlem poprvé vysílal rozhlas před 25 lety. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2015-03-11 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online.

[1]

Události

Československo

Svět

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

Česko

Svět

Úmrtí

Česko

Svět

Hlavy států

Evropa

Amerika

Afrika

Asie

Austrálie

Reference

Externí odkazy