Serie A 1980/1981
| Serie A 1980/1981 | |
|---|---|
| Země |  Itálie |
| Informace | |
| Ročník | 79. ročník (49. ročník Serie A) |
| Vítěz | Juventus (19. titul) |
| Nejlepší střelec |  Roberto Pruzzo (18 branek) |
| Sestupující | Brescia Perugia Pistoiese |
Soutěžní ročník Serie A 1980/1981 byl 79. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 49. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 14. září 1980 do 24. května 1981 a skončil vítězstvím Juventusu, který získal po 3 letech již devatenáctý titul v klubové historii.
Nejlepším střelcem se stal italský hráč Roberto Pruzzo (Řím), který vstřelil 18 branek.
Události
[editovat | editovat zdroj]Před sezonou
[editovat | editovat zdroj]Nováčci soutěže: vítěz 2. ligy Como se do nejvyšší soutěže vrátilo po 4 letech, Brescia se vrátila po 10 letech roce a Pistoiese byl úplný nováček.
Minulá sezona zanechala na italském fotbale hned několik stop: v létě vedl skandál spojený s Totonero k absenci dvou vítězů ligy (Lazio a Milán), v nejvyšší soutěži a také k penalizaci tří týmů (Avellino, Boloňa a Perugie, které byly nuceny začít s handicapem -5 bodů.
Od této sezóny pravidla povolovala maximálně pět náhradníků na lavičce (se čtyřmi hráči v poli a druhým brankářem), což vedlo k maximálně dvěma možným střídáním bez ohledu na jejich pozici. Další inovací bylo zavedení systému bodování při shodném počtu bodů, který řešil případy, kdy tři nebo více týmů skončilo se stejným počtem bodů, čímž se nahradilo předchozí kritérium celkového brankového rozdílu. Bylo to tak, že kluby které měli stejný počet bodů, měli svou minitabulku na základě vzájemných zápasů.
Po dlouhé době se otevřeli hranice pro zahraniční hráče. Do ligy přicházela spousta hráčů z Brazílie, Argentiny, ale i z Evropy. Obhájce titulu z minulé sezony Inter se posílil o Rakouského reprezentanta Prohasku (Austria). Do Říma přišel za 1.5 milionů USD brazilčan Falcão (Internacional). Juventus se posílil o irčana Bradyho (Arsenal) a Neapol o nizozemsce Krola (Vancouver).
Další přestupy známých jmen: Paolo Conti (Řím → Verona), Herbert Neumann (Kolín → Udinese), Michel van de Korput (Feyenoord → Turín), Claudio Sala (Turín → Janov), Pietro Paolo Virdis (Juventus → Cagliari), Egidio Calloni (Perugia → Palermo) a Luciano Chiarugi (Boloňa → Rimini)
Během sezony
[editovat | editovat zdroj]Začátek sezony, byl pro Řím velmi příznivý a brzy se odpoutal od svých pronásledovatelů Fiorentiny a Interu. Juventus měl nejistý start, který vyvrcholil v 6. kole porážkou v derby, ale poté se dokázali vrátit do formy. Řím zakončil půlku sezony na 1. místě, kde měli o jeden bod více než Inter, dva body před Juventusem a Neapolí a tři body před Turínem. Podobné rozdíly byly i ve zbytku ligové tabulky, kdy mezi šestým Cagliari a předposledním Udinese byli pouhé čtyři body.
Druhá polovina sezóny přinesla významné změny na vrcholu, zejména v březnu. To bylo způsobeno i kalendářem, který v průběhu měsíce zahrnoval různé vzájemné zápasy. Navzdory kombinacím výsledků nebyl žádný z týmů z nejvyšší skupiny vyloučen z bojů o titul. Pět kol před koncem se na čele tabulky usadilo trio s 35 body: Juventus, Řím a Neapol, které se díky sérii vítězství vrátily do boje o titul. Neapol se díky papírově snazšímu kalendáři zdáli být favority, ale 26. dubna nečekaně doma prohráli proti již sestupující Perugii. Ve stejném kole Řím uhrál remízu v Ascoli, a Juventus nezaváhal a zůstal na 1. místě samotný.
Přímý střet se pak uskutečnil 10. května na mezi Juventusem a Římem, což byl předposlední zápas, kdy domácí tým vedl v tabulce o jeden bod před hosty. Přípravy na boj o Scudetto se odehrávaly v bouřlivé atmosféře, kterou diktovala především skutečnost, že Bianconeri, kteří se již tak museli obejít bez Tardelliho, ale také o Bettegu, když jej disciplinární komise diskvalifikovala až do konce sezony. V zápase se děli velké věci. V 75. minutě, byl vyloučen domácí Furino. Poté rozhodčí neuznal Římský gól kvůli ofsajdu odpískanému čárovým rozhodčím. Televizní záběry nikdy definitivně neobjasnily, zda byla hráčova pozice legální, či nikoli. Zápas skončil bez branek, ale od té doby zůstal neuznaný gól žhavým tématem a v italském fotbale po celá desetiletí neutichl a okamžitě znovu roznítil tehdy spící rivalitu mezi tyto kluby. Neapol svůj zápas vyhrál a znovu nastartoval hypotézu třístranného play-off o titul. Nicméně hned následujícím kole je Juventus porazil a definitivně vyřadil Neapol boj o titul. Pro matematickou jistotu titulu si Juventus musel počkat na poslední kolo. Řím remizoval v Avellinu a Juventus porazili Fiorentinu. Stali se podevatenácté krát mistry Itálie ve své historii. Oba pronásledovatelé Řím a Neapol měli jistotu pro účast v poháru UEFA. Nakonec místo Říma, který vyhrál domácí pohár byl ze 4. místa kvalifikován Inter.
V pásmu sestupu se Boloni podařilo i se ztrátou trestných 5 bodů se zachránit. Druhým hříšníkem Avellino se zachránilo díky minitabulce, když mělo více bodů než sestupující Brescie. Dalším sestupujícím byla Perugia, která měla také odečet 5 bodů. Nováček Pistoiese, který debutoval v Serii A po krátké účasti ve skupinové fázi Národní divize před více než půl stoletím, sestoupil i přes slibný začátek mezi prvními.
Účastníci
[editovat | editovat zdroj]
Tabulka
[editovat | editovat zdroj]| Poř. | Tým | Z | V | R | P | VG | OG | B |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. |  Juventus  | 30 | 17 | 10 | 3 | 46 | 15 | 44 |
| 2. |  Řím | 30 | 14 | 14 | 2 | 43 | 20 | 42 |
| 3. |  Neapol | 30 | 14 | 10 | 6 | 31 | 21 | 38 |
| 4. |  Inter | 30 | 14 | 8 | 8 | 41 | 24 | 36 |
| 5. |  Fiorentina | 30 | 9 | 14 | 7 | 28 | 25 | 32 |
| 6. |  Cagliari | 30 | 8 | 14 | 8 | 29 | 30 | 30 |
| 7. |  Boloňa (-5 bodů) | 30 | 11 | 12 | 7 | 32 | 27 | 29 |
| 8. |  Catanzaro | 30 | 6 | 17 | 7 | 24 | 27 | 29 |
| 9. |  Turín | 30 | 8 | 10 | 12 | 26 | 29 | 26 |
| 10. |  Avellino (-5 bodů) | 30 | 10 | 10 | 10 | 36 | 33 | 25 |
| 11. |  Ascoli | 30 | 7 | 11 | 12 | 18 | 34 | 25 |
| 12. |  Udinese | 30 | 6 | 13 | 11 | 24 | 39 | 25 |
| 13. |  Como | 30 | 8 | 9 | 13 | 25 | 33 | 25 |
| 14. |  Brescia | 30 | 4 | 17 | 9 | 19 | 25 | 25 |
| 15. |  Perugia (-5 bodů) | 30 | 5 | 13 | 12 | 18 | 31 | 18 |
| 16. |  Pistoiese | 30 | 6 | 4 | 20 | 19 | 46 | 16 |
- Poznámky
- Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
- za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
- při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.
- kluby Boloňa, Avellino a Perugia byli penalizování za účast v Totonero.
| Mistr ligy a přímý postup do poháru PMEZ 1981/82 | |
| Přímý postup do poháru PVP 1981/82 | |
| Přímý postup do poháru UEFA 1981/82 | |
| Sestup do Serie B |
Statistiky
[editovat | editovat zdroj]Výsledková tabulka
[editovat | editovat zdroj]| Ascoli | Avellino | Boloňa | Brescia | Cagliari | Catanzaro | Como | Fiorentina | Inter | Juventus | Neapol | Perugia | Pistoiese | Řím | Turín | Udinese | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ascoli | – | 1:1 | 1:1 | 0:0 | 0:0 | 1:2 | 2:1 | 1:0 | 0:1 | 0:0 | 3:2 | 0:3 | 0:0 | 0:0 | 0:0 | 1:0 |
| Avellino | 4:2 | – | 2:0 | 1:0 | 2:1 | 1:0 | 2:1 | 2:3 | 1:3 | 1:1 | 0:0 | 2:1 | 3:0 | 1:1 | 3:0 | 0:0 |
| Boloňa | 1:0 | 0:0 | – | 0:1 | 2:1 | 0:0 | 1:1 | 2:1 | 2:1 | 1:5 | 1:1 | 4:0 | 2:0 | 1:1 | 1:0 | 1:0 |
| Brescia | 0:1 | 1:2 | 0:0 | – | 1:0 | 1:1 | 1:0 | 0:0 | 0:0 | 1:1 | 1:2 | 1:1 | 2:2 | 1:2 | 1:1 | 1:1 |
| Cagliari | 2:0 | 1:0 | 0:0 | 1:2 | – | 2:1 | 1:1 | 0:0 | 1:1 | 1:1 | 0:0 | 2:1 | 2:0 | 1:0 | 1:1 | 1:1 |
| Catanzaro | 2:0 | 1:1 | 2:2 | 0:0 | 0:0 | – | 2:0 | 2:2 | 0:0 | 0:0 | 0:0 | 0:1 | 1:3 | 1:1 | 1:0 | 2:1 |
| Como | 0:0 | 2:0 | 2:1 | 2:2 | 3:1 | 0:0 | – | 2:1 | 1:0 | 1:2 | 0:1 | 1:0 | 1:0 | 0:1 | 0:2 | 2:0 |
| Fiorentina | 2:1 | 2:1 | 2:1 | 1:0 | 0:0 | 1:1 | 1:1 | – | 0:0 | 0:1 | 0:1 | 1:0 | 1:2 | 1:1 | 2:0 | 1:1 |
| Inter | 1:2 | 0:0 | 1:0 | 0:0 | 4:1 | 2:2 | 2:1 | 1:2 | – | 1:0 | 3:0 | 3:1 | 2:0 | 2:4 | 1:1 | 2:0 |
| Juventus | 3:0 | 1:0 | 0:1 | 2:0 | 1:1 | 3:0 | 2:0 | 1:0 | 2:1 | – | 1:1 | 2:1 | 4:1 | 0:0 | 1:2 | 4:0 |
| Neapol | 1:0 | 1:0 | 2:1 | 1:1 | 2:0 | 1:1 | 2:0 | 1:1 | 1:0 | 0:1 | – | 0:1 | 1:0 | 4:0 | 1:3 | 1:0 |
| Perugia | 0:0 | 0:0 | 0:0 | 0:0 | 1:1 | 0:0 | 0:0 | 0:0 | 0:2 | 0:0 | 0:0 | – | 3:0 | 1:1 | 1:0 | 1:2 |
| Pistoiese | 0:1 | 2:1 | 0:2 | 1:0 | 1:3 | 0:1 | 2:0 | 0:1 | 1:2 | 1:3 | 0:1 | 1:0 | – | 0:4 | 1:1 | 1:1 |
| Řím | 4:1 | 1:1 | 1:1 | 1:0 | 1:0 | 0:0 | 1:1 | 1:1 | 1:0 | 0:0 | 1:1 | 5:0 | 1:0 | – | 2:0 | 3:1 |
| Turín | 3:0 | 2:0 | 1:2 | 1:1 | 1:2 | 2:0 | 1:1 | 1:1 | 0:1 | 0:2 | 0:1 | 2:0 | 1:0 | 0:2 | – | 0:0 |
| Udinese | 0:0 | 5:4 | 1:1 | 0:0 | 2:2 | 2:1 | 2:0 | 0:0 | 0:4 | 0:2 | 2:1 | 1:1 | 1:0 | 0:2 | 0:0 | – |
Střelecká listina
[editovat | editovat zdroj]| Pořadí | Jméno | Klub | Branky |
|---|---|---|---|
| 1. | Roberto Pruzzo | Řím | 18 |
| 2. | Massimo Palanca | Catanzaro | 13 |
| 3. | Alessandro Altobelli | Inter | 12 |
| 4. | Claudio Pellegrini | Neapol | 11 |
| Francesco Graziani | Turín | 11 | |
| 6. | Giancarlo Antognoni | Fiorentina | 9 |
| Paolo Pulici | Turín | 9 | |
| Vito Chimenti | Pistoiese | 9 | |
| 9. | Franco Selvaggi | Cagliari | 8 |
 Liam Brady | Juventus | 8 | |
| Nicola Zanone | Udinese | 8 | |
Vítěz
[editovat | editovat zdroj]| Serie A Vítěz pro rok 1980/81 |
|---|
| Juventus FC |
 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1980-1981 na italské Wikipedii.
