2016
| 3. tisíciletí |
◄◄ ◄ 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • 2019 • 2020 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec
_(31752685795).jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
Odshora dolů, zleva doprava: útok kamionem na vánočních trzích v Berlíně, pokus o státní převrat v Turecku proti Erdoğanovi, zahajovací ceremoniál XXI. letních olympijských her konaných v Riu de Janeiru,nově zvolený prezident USA Donald Trump, protesty proti brexitu schváleného v referendu, počátek kauzy Čapí hnízdo, zrušení udělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu po setkání jeho bratrance Daniela Hermana s daljalámou, zrušení vojenského újezdu Brdy a vznik CHKO Brdy
Rok 2016 (MMXVI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1. ledna, skončil v sobotu 31. prosince a byl přestupný. V České republice měl 252 pracovních dnů. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5776 a 5777, dle islámského kalendáře 1437 a 1438. OSN vyhlásila rok 2016 mezinárodním rokem luštěnin.[1]
Události
[editovat | editovat zdroj]- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 2016
| 2016 | |
|---|---|
| Střední stav obyvatel | 10 565 284 |
| Narození | 112 663 |
| Zemřelí | 107 750 |
| Přirozený přírůstek | 4 913 |
| Přírůstek stěhováním | 20 064 |
| Celkový přírůstek | 24 977 |
Česko
[editovat | editovat zdroj]- 1. ledna
- Evropské hlavní město sportu v roce 2016 byla Praha
- Byl zrušen Vojenský újezd Brdy a na většině jeho území vyhlášena Chráněná krajinná oblast Brdy.
- Ministerstvo dopravy zrušilo kategorii rychlostních silnic a většinu z nich převedlo do dálniční sítě.
- 26. ledna – Jeden horník byl zabit a další zraněn při důlním otřesu v dole Darkov u Karviné.
- 6. února – Desítky maskovaných útočníků zaútočily zápalnými lahvemi na Autonomní sociální centrum Klinika v Praze na Žižkově.
- 16. února – V archivu Národního muzea byla po 231 letech identifikována skladba Per la ricuperata salute di Ophelia vytvořená společnou prací skladatelů Mozarta a Salieriho u příležitosti uzdravení anglické operní pěvkyně Nancy Storaceové.
- 26. února – Nejméně 27 mrtvých si vyžádala epidemie viru chřipky v Česku.
- 1. března – Z pražské ZOO uletělo 18 ibisů skalních.
- 7. dubna – Česka vláda ukončila program Nadačního fondu Generace 21 na přesídlení uprchlíků z řad iráckých křesťanů, poté, co 25 uprchlíků požádalo o azyl v Německu.
- 24. květen – Obcí Červená Hora na Náchodsku se prohnalo tornádo.
- 28. června – Ústavní soud zrušil ustanovení zákona o registrovaném partnerství, které jedincům žijícím ve stejnopohlavním páru zapovídalo právo adoptovat dítě.
- 15. srpna – Novým ředitelem české Bezpečnostní informační služby se stal Michal Koudelka. Vystřídal tak Jiřího Langa, který v čele BIS stál 13 let.
- 27. září – Příslušníci Českého svazu pomocných technických praporů se rozhodli ukončit činnost organizace z důvodu vysokého věku jejího členstva.
- 7.–8. říjen – Ve třetině senátních obvodů (s čísly o jedno větší než násobky tří) se konaly volby do Senátu Parlamentu České republiky a současně v celé republice kromě Prahy volby do zastupitelstev krajů.
- 14. října – V Česku začalo druhé kolo voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky.
- 17. října – Do Prahy přijel tibetský duchovní vůdce 14. dalajláma Jeho Svatost Tändzin Gjamccho, který se zde zúčastnil 20. ročníku konference Forum 2000.
- 2. listopadu – Byla spuštěna nová regionální stanice Českého rozhlasu – Český rozhlas Liberec.
- 1. prosince
- Finanční správa České republiky zahájila provoz elektronické evidence tržeb
- České a slovenské loutkařství bylo zapsáno na seznam děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO.
- 15. prosince – Evropský systém satelitní navigace Galileo oficiálně zahájil provoz
- 17. prosince – Byl otevřen poslední úsek (12 km) dálnice D8 (94 km) mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, čímž vznikl nepřerušený dálniční tah tak z Prahy do Saska
- 20. prosince – Tenistka Petra Kvitová byla napadena ve svém bytě v Prostějově. Utrpěla zranění na levé ruce, kterou používá při hře.
Svět
[editovat | editovat zdroj]
- 1. ledna
- Nizozemsko se ujalo předsednictví EU
- Evropskými hlavními městy kultury v roce 2016 byly španělský San Sebastián a polská Vratislav
- Bavorsku vypršela autorská práva manifestu Adolfa Hitlera Mein Kampf.
- 3. ledna – Islámští radikálové popravili 5 údajných britských špionů.
- 12. ledna
- Při bombovém útoku v Istanbulu zahynulo 10 osob.
- Ukončení rozšířené podpory operačního systému Windows 8.
- 6. února
- Pod lavinou na hoře Geier v Tyrolsku zahynulo 5 Čechů.
- Při zemětřesení na Tchaj-wanu zemřelo 117 lidí.
- 9. února – Při železniční nehodě v bavorském Bad Aiblingu zahynulo 10 lidí.
- 12. února – Vůbec poprvé v dějinách se, na Kubě, setkala hlava katolické církve, papež František, a hlava ruské pravoslavné církve, patriarcha Kirill.
- 12.–21. února – V norském Lillehammer se konaly Zimní olympijské hry mládeže 2016.
- 17. února – Při bombovém útoku v turecké Ankaře zahynulo 28 lidí.
- 20. února – Při tropické cyklonu Winston zahynulo na Fidži 44 lidí.
- 5. března – v Parlamentních volbách na Slovensku zvítězila dosavadní vládnoucí strana SMER – sociálna demokracia se ziskem 28,3 % hlasů.
- 9. března – Úplné zatmění Slunce pozorovatelné z části Indického oceánu a Pacifiku
- 13. března – Při teroristickém útoku v Ankaře zahynulo 37 osob.
- 22. března – Při teroristických útocích v Bruselu zahynulo 32 osob a kolem 340 jich bylo zraněno.
- 25. března – V kubánské Havaně vystoupila britská rocková skupina The Rolling Stones. Byl to ojedinělý rockový koncert pro socialistický stát pro zhruba 500 000 diváků.
- 2. dubna – Intenzivní boje propukly na linii dotyku mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami na hranicích mezinárodně neuznané Náhorně-karabašské republiky, při které bylo zabito nejméně 193 lidí a tím byl nejtěžším porušením příměří z roku 1994.
- 4. dubna – Světové deníky zveřejnily více než 11 milionů dokumentů právní společnosti Mossack Fonseca, takzvané Panama Papers, které zmiňují přes 214 tisíc firem operujících v daňových rájích.
- 18. dubna – Následkem zemětřesení v Ekvádoru zemřelo minimálně 654 lidí.
- 6.–22. květen – V Moskvě a Petrohradu proběhlo Mistrovství světa v ledním hokeji 2016
- 10.–14. května – Eurovision Song Contest 2016 ve švédském Stockholmu, kde vyhrála ukrajinská zpěvačka Džamala s písní „1944“.
- 19. května – Ve východním Středomoří zmizel Airbus A320 společnosti EgyptAir s 66 lidmi na palubě.
- 22. května – Rakouským prezidentem byl zvolen Alexander Van der Bellen
- 27. května – Řečtí archeologové oznámili nález pravděpodobné hrobky starořeckého filosofa Aristotela.
- 1. června – Ve Švýcarsku byl otevřen 57 km dlouhý Gotthardský úpatní tunel, nejdelší železniční tunel na světě.
- 5. června – Tým egyptských a italských vědců oznámil, že 300 let stará dýka faraona Tutanchamonova je vyrobená z meteorického železa.
- 6. června – Při střetech mezi islamistickými ozbrojenci a policií bylo v kazašském městě Aktobe zabito 17 lidí.
- 7. června – Nejméně 11 lidí bylo zabito při dálkově odpáleném výbuchu automobilu v tureckém Istanbulu.
- 10. června – Peruánským prezidentem byl zvolen Pedro Pablo Kuczynski.
- 10. červen až 10. červenec – Mistrovství Evropy ve fotbale 2016 ve Francii.
- 12. června – Kolem 50 lidí bylo zabito a 53 zraněno při teroristickém útoku na gay klub ve floridském městě Orlando.
- 14. června – Dva mrtvé a dalších 22 zraněných vojáků si vyžádal střet mezi afghánskou a pákistánskou armádou v Chajbarském průsmyku.
- 18. června – Bývalý egyptský prezident Muhammad Mursí byl odsouzen k doživotnímu odnětí svobody za špionáž pro Katar.
- 21. června – Kolumbijská vláda a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie podepsali dohodu o trvalém příměří ukončující občanskou válku trvající od roku 1964.
- 22. června – Nejméně 78 lidí bylo zabito, poté, co Ťiang-su zasáhlo tornádo provázené přívalovými dešti a krupobitím.
- 24. června – Britské referendum o odchodu Spojeného království z Evropské unie podpořilo 51,9% hlasujících. Britský premiér David Cameron oznámil záměr rezignovat.
- 26. června
- Islandským prezidentem byl zvolen Guðni Thorlacius Jóhannesson.
- Po devíti letech výstavby byl otevřen rozšířený Panamský průplav.
- Ve španělských parlamentních volbách zvítězila Lidová strana se ziskem 33 % hlasů.
- Irácká armáda po dvou letech dobyla Fallúdžu a město navštívil premiér Hajdar Abádí.
- 28. června
- Nejméně 41 lidí bylo zabito a asi 239 zraněno při sebevražedných útocích na Atatürkovo letiště v Istanbulu.
- Mexický stát Oaxaca zasáhlo zemětřesení o síle 5,4 Mw.
- 1. července
- Slovensko se ujalo předsednictví EU.
- Rakouský ústavní soud zrušil výsledek druhého kola prezidentských voleb, které se tak budou opakovat.
- 5. července – Sonda Juno vstoupila na oběžnou dráhu kolem Jupiteru.
- 6. července – Neméně 250 lidí bylo zabito při sebevražedném útoku Islámského státu v iráckém hlavním městě Bagdádu.
- 8. a 9. července – 27. summit NATO ve Varšavě
- 8. července – Pět amerických policistů bylo zastřeleno během demonstrace hnutí Black Lives Matter v texaské metropoli Dallasu.
- 11. července – Nejméně 23 lidí bylo zabito při srážce vlaků u italského města Bari.
- 13. července – Theresa Mayová z Konzervativní strany byla jmenovaná novou Premiérkou Spojeného království.
- 14. července – Při teroristickém útoku v Nice zahynulo 84 lidí a přes 100 dalších bylo zraněno během oslav Dne pádu Bastily.
- 15. července – Část tureckých ozbrojených sil se pokusila provést vojenský převrat, při němž bylo zabito nejméně 160 lidí.
- 22. července – V obchodním domě v bavorském Mnichově došlo k útoku šíleného střelce. Nejméně devět lidí bylo zastřeleno.
- 23. července – Nejméně 80 lidí bylo zabito při útoku Islámského státu na demonstraci příslušníků ší'itské menšiny Hazárů v afghánském hlavním městě Kábulu.
- 26. července – Dva útočníci podporující Islámský stát zabili kněze a těžce zranili další rukojmí při přepadení kostela Saint-Étienne-du-Rouvray v severní Francii.
- 26.–31. července – Světové dny mládeže 2016 v polském Krakově
- 5.–21. srpen – Letní olympijské hry 2016 v brazilském Rio de Janeiro
- 7. srpna – Nejméně 20 lidí zemřelo v důsledku přívalové povodně v makedonském hlavním městě Skopje.
- 18. srpna – V anglickém hrabství Bedfordshire poprvé vzlétla hybridní vzducholoď Airlander 10. Letoun s kombinací prvků vzducholodě plněné heliem a letadla je dlouhý 92 metrů a široký 43,5 metru a je tak největším vzdušným strojem na světě, unese přitom pouze deset tun nákladu.
- 20. srpna – Skleněný most v Čang-ťia-ťie, „nejdelší a nejvyšší skleněný most na světě“ byl otevřen pro veřejnost v čínské provincii Chu-nan, prefektura Čang-ťia-ťie v národním parku Wu-ling-jüan. Je přibližně 430 metrů dlouhý a je složen z 99 obdélníků z třívrstvého skla ve výšce 300 metrů nad zemí.
- 24. srpna – Při zemětřesení o síle 6,2 momentové škály zahynulo ve středoitalské Umbrii nejméně 38 lidí a bylo poničeno několik měst.
- 26. srpna – Byl otevřen Most sultána Selima I. Hrozného nad Bosporskou úžinou, nejvyšší visutý most na světě.
- 29. srpna – Mezi kolumbijskou vládou a povstaleckou skupinou FARC začalo po 52 letech platit trvalé příměří.
- 31. srpna – Nejstarší známé fosilie živých organismů staré 3,7 miliardy let byly objeveny v grónské lokalitě Isua Greenstone Belt.
- 1. září – Prstencové zatmění Slunce pozorovatelné v Gabonu, Tanzanii, Mosambiku, Madagaskaru nebo ostrově Réunion
- 4. září – Papež František svatořečil misijní pracovnici Matku Terezu z Kalkaty.
- 4.–5. září – 11. summit G20 v čínském Chang-čou
- 9. září – Severní Korea provedla svůj pátý a dosud největší jaderný test provázený otřesy o síle 5,3 Mw.
- 10. září – Při zemětřesení v Tanzanii zemřelo 17 lidí a 203 bylo zraněno.
- 11. září – Zemětřesení o síle 5,3 Mw zasáhlo makedonskou metropoli Skopje.
- 13. září
- Vrak lodi HMS Terror kapitána Johna Franklina byl objeven poblíž Ostrova krále Viléma v kanadském teritoriu Nunavut.
- Nejméně 130 lidí zemřelo a další stovky jsou pohřešovány v důsledku povodní v Severní Koreji.
- Zpěvačka Grace VanderWaal vyhrála soutěž Amerika má talent
- 14. září – Novým prezidentem UEFA byl se 42 hlasy zvolen v Athénách slovinský právník a předseda Fotbalového klubu Slovinska Aleksander Čeferin.
- 15. září – Čínská raketa Dlouhý pochod 2F vynesla na oběžnou dráhu vesmírnou stanici Tchien-kung 2.
- 18. září
- V ruských parlamentních volbách s 47 % účastí podle oficiálních výsledků zvítězila a posílila vládní strana Jednotné Rusko. Podle pozorovatelů OBSE volby nebyly skutečně svobodné.
- Ve volbách do Poslanecké sněmovny Berlína, zvítězila velká koalice kancléřky Merkelové, jejíž strany SPD a CDU však ztratily v berlínské sněmovně většinu. Nově získala křesla AfD a vrátili se svobodní, naopak vypadli piráti.
- Nejméně 29 lidí bylo zraněno při výbuchu bomby ve čtvrti Chelsea v New Yorku.
- 20. září – Nejméně 17 lidí bylo zabito při protestech proti prezidentu Josephu Kabilovi v konžské metropoli Kinshase.
- 22. září – Nejstarší známý biblický text pocházející z 3. nebo 4. století byl přečten za pomoci počítačové tomografie.
- 24. září – Katolický řeholník a sudetský Němec Engelmar Hubert Unzeitig známý též jako Anděl z Dachau byl blahořečen.
- 25. září – Největší radioteleskop FAST s průměrem 500 metrů byl uveden do provozu v čínské provincii Kuej-čou.
- 29. září – Společnost BlackBerry oficiálně oznámila, že končí s výrobou mobilních telefonů.
- 3. října – Estonský parlament zvolil Kersti Kaljulaidovou prezidentkou země.
- 8. října – Počet obětí hurikánu Mattew na haitském poloostrově Tiburon přesáhl 1000, zatímco slábnoucí bouře zasáhla pobřežní oblasti Jižní Karolíny.
- 10. října – Expedice českých botaniků objevila nový druh hvězdnatky v pralesích ostrova Borneo.
- 11. října – Společnost Samsung zastavila výrobu a prodej mobilních telefonů Galaxy Note 7 kvůli problémům s přehříváním a výbuchy baterie. Majitelé nebezpečných přístrojů byli vyzváni k jejich okamžitému vypnutí.
- 13. října – Povstalci ze skupiny Boko Haram propustili 21 dívek unesených v roce 2014 z města Chiboku v nigerijském státě Borno.
- 17. října – Raketa Dlouhý pochod vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď Šen-čou 11 s dvěma tchajkonauty na palubě. Cílem mise byla vesmírná stanice Tchien-kung 2.
- 21. října – Jihoafrická republika zahájila proces vystoupení ze struktur Mezinárodního trestního soudu.
- 26. října
- Série zemětřesení o síle 5,9 Mw zasáhla střední Itálii a vyžádala si materiální škody.
- Gambie se po Burundi a Jihoafrické republice stala třetí africkou zemí, která vystoupila ze struktur Mezinárodního trestního soudu.
- 28. října – Komise pro zachování živých mořských zdrojů Antarktidy prohlásila Rossovo moře u Antarktidy za mořskou přírodní rezervaci.
- 31. října
- Michel Aoun byl po dvouletém bezvládí zvolen libanonským prezidentem.
- Byla dokončena výstavba Labské filharmonie v Hamburku.
- 2. listopadu – Francie po třech letech ukončila vojenskou misi ve Středoafrické republice.
- 7. listopadu – Daniel Ortega byl potřetí zvolen prezidentem Nikaraguy.
- 8. listopadu – Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách.
- 11. listopadu – Chrám Boží prozřetelnosti, o jehož stavbě bylo rozhodnuto roku 1791, byl upříležitosti oslav nezávislosti otevřen v polském hlavním městě Varšavě.
- 12. listopadu – Koncertní sál Bataclan v Paříži byl otevřen koncertem britského hudebníka Stinga rok po masakru účastníků koncertu skupiny Eagles of Death Metal.
- 13. listopadu
- Nový Zéland zasáhlo ve 12:02 SEČ zemětřesení o síle 7,8 Mw provázené vlnou tsunami.
- Kolumbijská vláda uzavřela novou mírovou dohodu s povstalci z Revolučních ozbrojených síl (FARC).
- Rumen Radev byl zvolen novým bulharským prezidentem.
- České reprezentantky ve složení Petra Kvitová, Karolína Plíšková, Barbora Strýcová a Lucie Hradecká zvítězily ve štrasburském finále Fed Cupu nad Francií 3:2.
- 14. listopadu – Novým moldavským prezidentem byl přímo zvolen prorusky orientovaný socialista Igor Dodon.
- 21. listopadu – Oblast Fukušimy zasáhlo zemětřesení o síle 7,3 Mw a očekává se až třímetrová vlna tsunami. Úřady vyzvaly obyvatele pobřeží k evakuaci, havarovaná jaderná elektrárna Fukušima-Daiči nezaznamenala žádné známky zemětřesení.
- 24. listopadu – Kolumbijská vláda a povstalci z hnutí FARC podepsali v kolumbijském hlavním městě Bogotě druhou mírovou dohodu.
- 29. listopadu
- Brazilské letadlo s 81 cestujícími, včetně brazilského fotbalového týmu, na palubě se zřítilo poblíž kolumbijského města Medellín.
- Nový kryt Černobylské jaderné elektrárny byl nasunut nad zničený reaktor v Černobylské jaderné elektrárně. Největší pohyblivá kovová konstrukce na světě tak nahradila stávající černobylský sarkofág.
- 30. listopadu – Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii oznámila oficiální jména nově objevených prvků nihonia (113), moscovia (115), tennessinu (117) a oganessonu (118).
- 1. prosince
- Korunní princ Mahá Vatčirálongkón byl prohlášen novým thajským králem.
- Mezinárodní astronomická unie přejmenovala 227 hvězd včetně nejbližší trojhvězdy Alfy Centuary, která se nově nazývá Rigil Kentaurus.
- 4. prosince – Alexander Van der Bellen zvítězil v rakouských prezidentských volbách
- 5. prosince – Bývalý uzbecký premiér Shavkat Mirziyoyev byl zvolen prezidentem země.
- 7. prosince – Indonésii zasáhlo zemětřesení o síle 6,5 Mw. Zemřelo přes 100 lidí
- 9. prosince
- Vůdce opozice Nana Akufo-Addo zvítězil v prezidentských volbách v Ghaně.
- Výkon mandátu jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje byl pozastaven v důsledku procesu impeachmentu. Její pravomoci dočasně převzal premiér.
- 10. prosince – Nejméně 13 lidí zabila exploze nálože u stadionu fotbalového klubu Beşiktaş Istanbul
- 17. prosince – Zemětřesení o síle 7,9 Mw zasáhlo průliv mezi ostrovy Nové Irsko a Bougainville, nebyly hlášeny žádné oběti ani vlny tsunami
- 19. prosince
- Při berlínských vánočních trzích najel kamion do davu lidí, zemřelo nejméně 12 osob a kolem 50 bylo zraněno
- V Ankaře byl při vernisáži výstavy útočníkem zastřelen Andrej Karlov, velvyslanec Ruska v Turecku
- 20. prosince – V tureckém Istanbulu byl slavnostně otevřen silniční Euroasijský tunel, který spojuje evropský a asijský kontinent. Dvoupatrový tunel pod Bosporským průlivem je dlouhý 14,5 km, jeho výstavba trvala necelých 5 let a náklady dosáhly výše 1,2 miliardy dolarů.
- 21. prosince – Nejméně 36 mrtvých a 70 zraněných si vyžádal výbuch zábavní pyrotechniky na tržnici na předměstí Ciudad de México.
- 22. prosince – Občanská válka v Sýrii: Syrská armáda definitivně převzala kontrolu nad Aleppem, čtyřletá bitva o Aleppo skončila evakuací posledních obklíčených povstalců.
- 23. prosince – Český hokejista Jaromír Jágr dosáhl 1888. bod v hokejové lize NHL a dostal se tak na historicky druhé nejlepší místo kanadského bodování v americké hokejové lize.
- 25. prosince – Po startu v Soči se do Černého moře zřítilo ruské letadlo Tu-154 s 91 lidmi na palubě, včetně členů pěveckého souboru Alexandrovci a devíti novinářů. Letadlo letělo do Sýrie.
Věda, kultura
[editovat | editovat zdroj]- 7. listopadu – Cenu Josefa Škvoreckého získal posmrtně vydaný román Voliéry spisovatelky Zuzany Brabcové
- 22. listopadu – Laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého byl vyhlášen Matyáš Chochola.
Narození
[editovat | editovat zdroj]Svět
[editovat | editovat zdroj]- 5. února – Džigme Namgjal Wangčhug, dračí princ bhútánský, dědic bhútanského trůnu
- 2. března – Oskar Švédský, syn švédské princezny Viktorie
- 19. dubna – Alexandr Švédský, syn švédského prince Alexandra
- 28. listopadu – Liam Nasavský, lucemburský princ
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]
- 10. ledna – Adam Bubna-Litic, šlechtic, hrabě z rodu Bubnů z Litic (* 14. srpna 1927)
- 11. ledna
- Rudolf Bubik, biskup Apoštolské církve (* 11. ledna 1941)
- František Hejl, historik a pedagog (* 16. března 1920)
- 13. ledna – Vladimír Binar, básník, prozaik a literární vědec (* 6. října 1941)
- 19. ledna – Milan Bürger, operní pěvec (* 10. června 1963)
- 20. ledna – Věnceslava Hrdličková, sinoložka a japanoložka (* 15. září 1924)
- 21. ledna – Zbyněk Zbyslav Stránský, muzeolog a pedagog (* 26. října 1926)
- 22. ledna – Miloslav Ransdorf, politik, filozof a historik (* 15. února 1953)
- 30. ledna
- Karel Hrdý, politik, poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny (* 7. září 1942)
- Václav Rusek, pedagog a odborník na historii farmacie (* 25. února 1928)
- 31. ledna – Ladislav Helge, režisér (* 21. srpna 1938)
- 1. února – Lumír Ševčík, akademický malíř, grafik a typograf (* 8. srpna 1921)
- 3. února – Milan Ryšavý, houslista, spisovatel a historik (* 7. ledna 1927)
- 8. února – Petr Mikeš, básník a překladatel (* 19. srpna 1948)
- 13. února
- Bořek Šípek, výtvarník, architekt a designér (* 14. června 1949)
- Stanislav Chmelík, hudebník (* 25. října 1941)
- 14. února – Stanislav Oubram, herec, divadelní režisér (* 6. února 1939)
- 16. února – Miloslav Pojsl, církevní historik a pedagog (* 8. května 1945)
- 21. února
- Zdeněk Marat, hudební skladatel (* 15. ledna 1931)
- Ladislav Nykl, publicista (* 2. července 1944)
- 22. února – Jaroslava Hanušová, herečka (* 25. února 1949)
- 24. února
- Ivan Jonák, podnikatel (* 7. března 1956)
- Pavel Kučera, kněz, emeritní kanovník pražské metropolitní kapituly, papežský prelát (* 27. května 1932)
- 25. února
- Zdeněk Smetana, malíř a výtvarník (* 26. července 1925)
- Miloš Hájek, historik, mluvčí Charty 77 (* 12. května 1921)
- Ervín Hrych, literární vědec a spisovatel (* 23. května 1929)
- 1. března
- Ludmila Škorpilová, operní zpěvačka (* 19. března 1936)
- Terry Haass, umělkyně a malířka (* 17. listopadu 1923)
- 2. března – Vladimír Kopecký, akademický malíř, kreslíř, grafik a ilustrátor (* 2. listopadu 1928)
- 5. března – Jaroslav Tomáš, volejbalista (* 10. února 1949)
- 6. března – Karel Kukal, skaut a bývalý politický vězeň (* 22. listopadu 1927)
- 12. března – Antonín Sporer, katolický kněz a pedagog (* 7. května 1940)
- 17. března – Olga Čuříková, hlasatelka a moderátorka (* 30. prosince 1932)
- 18. března – Jan Němec, režisér (* 12. července 1936)
- 20. března – Otto Pick, diplomat, politolog a ředitel rádia Svobodná Evropa (* 4. března 1925)
- 25. března – Kurt Krolop, germanista a literární historik sudetoněmeckého původu (* 25. května 1930)
- 27. března – Josef Valerián, katolický kněz a kaplan Jeho Svatosti (* 15. března 1925)
- 30. března – Jan Badalec, básník a průvodce (* 31. března 1960)
- 2. dubna – Boris Hybner, herec (* 5. srpna 1941)
- 4. dubna – Pavel Šmok, tanečník a herec (* 22. října 1927)
- 5. dubna – Jan Šimsa, teolog a evangelický farář (* 2. října 1929)
- 6. dubna
- Miloš Holeček, soudce a předseda Ústavního soudu (* 25. května 1950)
- Josef Toms, basketbalista (* 26. ledna 1922
- 10. dubna – Tomáš Pustina, se svou výškou 226 druhým nejvyšším známým Čechem a od roku 2006 je zapsán v České knize rekordů (* 10. května 1977)
- 12. dubna – Jiří Kusý, katolický kněz (* 15. ledna 1948)
- 13. dubna – Jiří Marvan, jazykovědec, profesor slovanské a baltské filologie (* 28. ledna 1936)
- 14. dubna – Věra Kubánková, herečka (* 22. července 1924)
- 16. dubna – Stanislav Procházka, zpěvák (* 7. srpna 1919)
- 6. května
- Jan Velička, pornoherec (* 9. listopadu 1985)
- Pavel Blažka, fyziolog vodních živočichů (* 6. listopadu 1948)
- 7. května – František Pelikán, výtvarník a pedagog (* 14. února 1935)
- 10. května – Jiří Chlíbec, hudební publicista a dramaturg (* 25. října 1928)
- 13. května
- Vladimír Uher, fotograf (* 18. ledna 1925)
- Jan Korger, lékař a politik (* 3. listopadu 1937)
- 14. května
- Bohumil Kubát, olympionik a zápasník v řecko-římském zápase (* 14. února 1935)
- Jaroslav Malina, malíř a grafik (* 5. prosince 1937)
- 17. května – Magdaléna Beranová, archeoložka (* 15. září 1930)
- 18. května – Richard Švandrlík, historik a zakladatel časopisu Hamelika (* 4. ledna 1934)
- 22. května – Adolf Born, malíř a karikaturista (* 12. června 1930)
- 23. května – Zdeněk Mézl, grafik a ilustrátor (* 31. října 1934)
- 24. května – Václav Veber, historik a pedagog (* 31. srpna 1931)
- 27. května – František Jakubec, fotbalista (* 12. dubna 1956)
- 30. května – Antonín Bartoněk, filolog (* 29. října 1926)
- 3. června – Pavel Holba, chemik, informatik a politik (* 10. srpna 1940)
- 9. června – Radomír Čihák, lékař a profesor anatomie (* 30. května 1928)
- 10. června – Květoslav Hísek, malíř, grafik a ilustrátor (* 26. března 1931)
- 13. června – Karel Říha, katolický kněz, jezuita a filosof (* 11. května 1923)
- 16. června – Luděk Macela, fotbalový obránce (* 3. října 1950)
- 18. června – František Kautman, literární historik, rusista a spisovatel (* 8. ledna 1927)
- 19. června – Josef Čaloun, fotbalový brankář (* 18. června 1946)
- 25. června – Jaroslav Opěla, dirigent (* 22. května 1935)
- 3. července – Josef Grösser, ministr vnitra České socialistické republiky (* 18. října 1923)
- 5. července – Zdeněk Neubauer, filosof a biolog (* 30. května 1942)
- 8. července
- Stanislav Bečička, římskokatolický duchovní (* 4. února 1926)
- Milan Myška, historik (* 13. dubna 1933)
- 10. července – Oldřich Blaha, hudební skladatel a klavírista (* 17. července 1930)
- 12. července – Antonín Rükl, popularizátor astronomie a selenograf (* 22. září 1932)
- 13. července – Jaromír Klempíř, hudebník (* 5. června 1944)
- 17. července – Karel Šerák, veterán druhé světové války a tankista (* 20. července 1923)
- 18. července – Augustin Palát, sinolog, překladatel, diplomat a pedagog (* 16. února 1923)
- 24. července – Bohuslav Kokotek, evangelický duchovní, publicista, aktivista a politik (* 16. června 1949)
- 31. července
- Jan Sedlák, historik umění (* 24. června 1943)
- Libor Ševčík, žurnalista a publicista (* 5. února 1946)
- 5. srpna – Jan Šebenda, docent chemie na VŠCHT a badatel v oblasti makromolekulární chemie (* 22. června 1927)
- 7. srpna
- Libuše Rogozová-Kocourková, herečka (* 24. září 1921)
- Josef Kolečko, fotbalista (* 16. července 1945)
- 10. srpna – Radim Vašinka, herec a divadelní režisér (* 26. května 1935)
- 17. srpna – Luboš Antonín, filozof, literární historik a knihovník (* 22. června 1952)
- 26. srpna – Jiří Tichý, fotbalista (* 6. prosince 1933)
- 28. srpna – Jindřiška Švecová, režisérka dabingu zahraničních filmů (* 15. července 1952)
- 30. srpna – Věra Čáslavská, mistryně světa a Evropy ve sportovní gymnastice, sedminásobná olympijská vítězka (* 3. května 1942)
- 5. září – Jaroslav Jareš, fotbalista (* 21. března 1930)
- 9. září – Zdeněk Měřínský, archeolog a historik (* 16. ledna 1948)
- 10. září
- Ivo Možný, sociolog (* 31. srpna 1932)
- Vítězslava Klimtová, malířka a spisovatelka (* 25. ledna 1941)
- Pavel Lainka, hokejový rozhodčí (* 22. června 1992)
- 12. září – Josef Špak, duchovní a šestý biskup-patriarcha Církve československé husitské (* 10. července 1929)
- 13. září – Jiří Poláček, fotograf (* 6. června 1946)
- 18. září – Jiří Havel, básník a spisovatel (* 27. července 1924)
- 20. září – Miroslav Košler, sbormistr, dirigent a pedagog (* 25. července 1931)
- 23. září – František Vacovský, hokejista (* 13. května 1926)
- 26. září – Karel Růžička, klavírista, skladatel a pedagog (* 2. června 1940)
- 3. října – Jan Kozák, basketbalista a trenér (* 5. července 1929)
- 8. října – Tomáš Valík, herec (* 22. prosince 1964)
- 10. října – Libuše Šilhánová, novinářka a socioložka (* 10. dubna 1929)
- 22. října – Josef Mandík, politik a předseda Českého svazu včelařů (* 4. prosince 1945)
- 23. října – Ivo Vasiljev, koreanista a vietnamista (* 29. května 1935)
- 28. října – František Kacafírek, houslista rockové kapely Tři sestry (* 4. února 1956)
- 29. října
- Libor Topolánek, hokejbalový útočník (* 10. ledna 1983)
- Bedřich Opočenský, válečný veterán (* 24. květen 1924)
- 30. října – Zdeněk Hrášek, kytarista a hudebník (* 19. února 1954)
- 4. listopadu – Stanislav Hnělička, válečný veterán (* 12. února 1922)
- 6. listopadu – Luboš Jednorožec, bývalý politický vězeň (* 1925)
- 7. listopadu – Zdeněk Altner, advokát (* 3. října 1947)
- 9. listopadu – Jiří Všetečka, fotograf (* 12. října 1937)
- 10. listopadu
- Vlado Štancel, moderátor a herec (* 3. září 1964)
- Karel Hlušička, herec (* 25. srpna 1924)
- 24. listopadu – František Peterka, herec (* 17. března 1922)
- 28. listopadu – Michal Plocek, veslař-skifař, juniorský mistr Evropy a světa (* 17. dubna 1994)
- 30. listopadu – Anna Procházková, politička Občanské demokratické strany (* 1952)
- 4. prosince – Radim Hladík, rockový kytarista, skladatel, producent a pedagog (* 13. prosince 1946)
- 7. prosince
- Jaromír Hnilička, trumpetista, hudební aranžér, skladatel, jazzový hudebník a hudební pedagog (* 11. února 1932)
- Josef Mixa, herec, režisér a divadelní ředitel (* 27. února 1921)
- 14. prosince – Daisy Mrázková, spisovatelka, výtvarnice a autorka knížek pro děti (* 5. květen 1923)
- 16. prosince – Imrich Gablech, vojenský pilot, účastník druhé světové války (* 4. listopadu 1915)
- 22. prosince – Pavel Bohumil Petřina, katolický kněz, administrátor a emeritní převor strahovské kanonie 2. ledna 1926)
- 23. prosince – Luba Skořepová, herečka, spisovatelka, autorka divadelní hry, dlouholetá členka činohry Národního divadla v Praze (* 21. září 1923)
- 24. prosince – Jiří Smetana, muzikant, skladatel a hudební producent (* 16. prosince 1945)
- 26. prosince
- Petr Hájek, vědec v oblasti matematické logiky a profesor matematiky (* 6. února 1940)
- Jindřich Urbánek, právník a soudce Nejvyššího soudu, zabývající se trestním právem (* 22. června 1951)
- 27. prosince – Václav Teplý, katolický kněz, salesián a disident (* 18. prosince 1928)
- 30. prosince
- Lojza Baránek, malíř (* 6. února 1932)
- Bartoloměj Josef Kulhavý, katolický duchovní, dominikán a vysokoškolský učitel (* 6. března 1921)
- 31. prosince
- Jiří Schoenbauer, operní a muzikálový zpěvák (* 4. květen 1949)
- Karel Bělohoubek, hudební skladatel, dirigent, klarinetista a fagotista (* 29. prosince 1942)
Svět
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
- 1. ledna
- Vilmos Zsigmond, maďarsko-americký kameraman (* 16. června 1930)
- Eduard Hájek, slovenský akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf a sochař (* 18. února 1928)
- 2. ledna – Nimr Bákir an-Nimr, šíitský klerik (* 21. června 1959)
- 3. ledna
- Paul Bley, kanadský free-jazzový klavírista (* 10. října 1932)
- Peter Naur, dánský informatik a držitel Turingovy ceny (* 25. října 1928)
- Igor Sergun, ruský generálplukovník (* 28. března 1957)
- 4. ledna
- Michel Galabru, francouzský herec (* 27. října 1922)
- László Bulcsú, chorvatský jazykovědec, spisovatel a překladatel (* 9. listopadu 1922)
- Marián Semančík, slovenský fotbalista (* 1948)
- 5. ledna
- Pierre Boulez, francouzský skladatel a dirigent (* 26. března 1926)
- Anatolij Roščin, sovětský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském, olympionik (* 10. března 1932)
- 7. ledna
- André Courrèges, francouzský módní návrhář (* 9. března 1923)
- Anton Srholec, slovenský duchovní (* 12. června 1929)
- Earl McGrath, americký hudební producent (* 1. prosince 1931)
- 9. ledna – Pierre Jodet, francouzský cyklokrosař (* 8. dubna 1924)
- 10. ledna – David Bowie, britský zpěvák (* 8. ledna 1947)
- 12. ledna – Robert Black, skotský sériový vrah (* 21. dubna 1947)
- 14. ledna
- Alan Rickman, britský herec (* 21. února 1946)
- René Angélil, kanadský zpěvák a režisér (* 16. ledna 1942)
- Leonid Žabotinskij, sovětský vzpěrač a olympionik (* 28. ledna 1938)
- 17. ledna
- Karol Polák, slovenský sportovní komentátor (* 7. září 1934)
- Ion Panțuru, rumunský bobista a olympionik (* 11. září 1934)
- 18. ledna
- Glenn Frey, americký zpěvák a herec (* 6. listopadu 1948)
- Michel Tournier, francouzský spisovatel (* 19. prosince 1924)
- Mike MacDowel, britský automobilový závodník (* 13. září 1932)
- 22. ledna – Ivan Bilský, slovenský fotbalista (* 16. července 1955)
- 23. ledna – Jimmy Bain, britský hudebník a skladatel (* 19. prosince 1947)
- 24. ledna
- Marvin Minsky, americký vědec (* 9. srpna 1927)
- Henry Worsley, anglický cestovatel (* 4. října 1960)
- 27. ledna – Artur Fischer, německý vynálezce a podnikatel (* 31. prosince 1919)
- 28. ledna
- Paul Kantner, americký hudebník (* 17. března 1941)
- Aleš Debeljak, jugoslávský, posléze slovinský spisovatel (* 25. prosince 1961)
- 29. ledna – Jacques Rivette, francouzský režisér a herec (* 1. března 1928)
- 30. ledna – Frank Finlay, anglický herec (* 6. srpna 1926)
- 1. února – Paul Pholeros, australský architekt (* 1953)
- 4. února
- Edgar Mitchell, americký astronaut (* 17. září 1930)
- Dragoljub Živojinović, srbský historik (* 17. dubna 1934)
- 5. února – Leopold Haverl, slovenský herec (* 16. února 1936)
- 7. února
- Konstantinos Despotopoulos, řecký filozof a intelektuál (* 8. února 1913)
- Fred Oberhauser, německý novinář a literární kritik (* (15. července 1923)
- 9. února – Zdravko Tolimir, bosenskosrbský generál (* 27. listopadu 1948)
- 13. února – Antonin Scalia, soudce Nejvyššího soudu USA (* 11. března 1936)
- 15. února – George Gaynes, americký herec (* 16. května 1917)
- 16. února – Butrus Butrus-Ghálí, egyptský politik, generální tajemník OSN (* 14. listopadu 1922)
- 19. února
- Umberto Eco, italský filosof a spisovatel (* 5. ledna 1932)
- Harper Leeová, americká spisovatelka (* 28. dubna 1926)
- 21. února – Don Owen, kanadský režisér a scenárista (* 19. září 1935)
- 23. února
- Donald Williams, americký kosmonaut (* 13. února 1942)
- Valérie Guignabodet, francouzská režisérka (* 9. května 1965)
- 24. února
- Juraj Černý, slovenský hudebník (* 10. července 1961)
- Abe Vigoda, americký herec (* 24. února 1921)
- 26. února – Karl Dedecius, německý spisovatel, překladatel polské a ruské literatury a popularizátor polské literatury v Německu (* 20. května 1921)
- 27. února – Vid Pečjak, slovinský spisovatel (* 11. ledna 1929)
- 29. února
- Hannes Löhr, německý fotbalista (* 5. července 1942)
- José Parra Martínez, španělský fotbalista (* 28. srpna 1925)
- 1. března – Jozef Šagát, slovenský a československý politik (* 30. ledna 1945)
- 2. března – Mikuláš Klimčák, slovenský malíř (* 16. listopadu 1921)
- 3. března – John Thomas, velšský kytarista (* 21. února 1952)
- 5. března
- Ray Tomlinson, americký programátor a tvůrce e-mailu (* 23. dubna 1941)
- Nikolaus Harnoncourt, rakouský dirigent, cellista a hudební publicista (* 6. prosinec 1929)
- Miloš Bobocký, slovenský a československý basketbalista (* 20. ledna 1922)
- Hassan al-Turabi, súdánský vůdce opozice a prominentní sunnitský muslim (* 1. února 1932)
- Zoltán Doboš, slovenský fotbalový brankář (* 28. září 1933)
- 6. března – Nancy Reaganová, manželka amerického prezidenta Ronalda Reagana (* 6. června 1921)
- 8. března – George Martin, britský hudební producent (* 3. ledna 1926)
- 9. března
- Naná Vasconcelos, brazilský jazzový perkusionista a zpěvák (* 2. srpna 1944)
- Gerhard Vormwald, německý fotograf (* 6. března 1948)
- Ralph S. Larsen, americký manažer, dlouholetý výkonný ředitel společnosti Johnson & Johnson (* 18. listopadu 1938)
- 10. března
- Ernestine Anderson, americká zpěvačka (* 10. listopadu 1928)
- Keith Emerson, britský rockový klávesista a hudební skladatel (* 2. listopadu 1944)
- 11. března
- Jolanda Balașová, rumunská atletka, olympijská vítězka a mistryně Evropy (* 12. prosince 1936)
- Vladimír Gajdoš, slovenský dirigent, hudební skladatel a pedagog (* 30. listopadu 1936)
- 12. března
- Lloyd Shapley, americký matematik a ekonom (* 2. června 1923)
- Jozef Šarman, slovenský fotbalista, útočník (* 7. března 1937)
- 13. března – Hilary Putnam, americký matematik, logik a filosof, představitel filosofie jazyka a filosofie mysli (* 31. července 1926)
- 14. března
- Geoffrey Hartman, americký literární kritik a spisovatel (* 11. srpna 1929)
- Peter Maxwell Davies, britský hudební skladatel, dirigent, pedagog a hudební organizátor (* 8. září 1934
- 16. března
- Frank Sinatra Jr., americký zpěvák (* 10. ledna 1944)
- Ľudmila Dulková, československá krasobruslařka a trenérka (* 14. prosince 1927)
- 17. března
- Me'ir Dagan, izraelský generál (* 30. ledna 1945
- Paul Daniels, anglický hlasatel a iluzionista (* 6. dubna 1938)
- Eli'ezer Ronen, izraelský politik a poslanec (* 24. září 1931
- Miroslav Michalec, slovenský politik (* 23. listopadu 1961)
- 18. března – Guido Westerwelle, německý politik (* 27. prosince 1961)
- 20. března – Anker Jørgensen, dánský premiér (* 13. července 1922)
- 21. března – Andrew Grove, americký podnikatel, inženýr a spisovatel maďarského původu (* 2. září 1936)
- 23. března – Aharon Meged, izraelský spisovatel a dramatik (* 10. srpna 1920)
- 24. března
- Johan Cruijff, nizozemský fotbalový hráč a trenér (* 25. dubna 1947)
- Ester Herlic, izraelská diplomatka a politička (* 9. října 1921)
- Garry Shandling, americký komik, herec, režisér, scenárista a zpěvák (* 29. listopadu 1949)
- 27. března – Matka Angelica, americká františkánská řeholnice, televizní hvězda a zakladatelka mezinárodního vysílání kabelové televize (* 20. dubna 1923)
- 28. března – Jan Kaczkowski, polský teolog a bioetik (* 19. července 1977)
- 31. března
- Zaha Hadid, irácko-britská architektka (* 31. října 1950)
- Hans-Dietrich Genscher, německý ministr zahraničí (* 21. března 1927)
- Imre Kertész, maďarský spisovatel, nositel Nobelovy ceny (* 3. listopadu 1929)
- Georges Cottier, švýcarský kardinál (* 25. dubna 1922)
- Béla Biszku, maďarský komunistický politik (* 13. září 1921)
- 1. dubna – Ondrej Pončák, slovenský fotbalový útočník a obránce (* 27. listopadu 1940)
- 2. dubna
- László Sárosi, maďarský fotbalista (* 27. února 1932)
- Gato Barbieri, argentinský jazzový saxofonista (* 28. listopadu 1932)
- 3. dubna – Cesare Maldini, italský fotbalista (* 5. února 1932)
- 5. dubna
- Elsie Morrison, britská operní zpěvačka (* 15. srpna 1924)
- Štefan Vraštiak, slovenský filmový publicista, historik a organizátor (* 23. dubna 1942)
- 6. dubna – Merle Haggard, americký muzikant, zpěvák a skladatel (* 6. dubna 1937)
- 8. dubna – Erich Rudorffer, německý stíhací pilot (* 1. listopadu 1917)
- 9. dubna – Tony Conrad, americký režisér a hudebník (* 7. března 1940)
- 10. dubna – Howard Marks, velšský pašerák drog (* 13. srpna 1945)
- 12. dubna – Arnold Wesker, anglický dramatik a spisovatel židovského původu (* 24. května 1932)
- 13. dubna
- Gareth Thomas, velšský herec (* 12. února 1945)
- Gwyn Thomas, velšský básník (* 2. září 1936)
- 16. dubna – Louis Pilot, lucemburský fotbalista (* 11. listopadu 1940)
- 17. dubna – Doris Robertsová, americká herečka (* 4. listopadu 1925)
- 18. dubna – Daniel Moore, americký básník (* 30. května 1940)
- 19. dubna
- Walter Kohn, americký chemik a nositel Nobelovy ceny (* 9. března 1923)
- Pete Zorn, americký multiinstrumentalista (* 29. května 1950)
- Patricio Aylwin, chilský politik (* 26. listopadu 1918)
- 20. dubna – Chyna, americká wrestlerka a modelka (* 27. prosince 1970)
- 21. dubna
- Prince, americký hudebník (* 7. června 1958)
- Guy Hamilton, americký režisér (* 16. září 1922)
- Lonnie Mack, americký kytarista (* 18. července 1941)
- 24. dubna – Klaus Siebert, německý biatlonista a trenér (* 29. dubna 1955)
- 25. dubna – Horst Sachs, německý matematik (* 27. března 1927)
- 26. dubna – Oľga Pavúková, slovenská muzejní pracovnice a československá politička (* 29. července 1944)
- 30. dubna
- Harold Kroto, anglický chemik a nositel Nobelovy ceny (* 7. října 1939)
- Daniel Aaron, americký spisovatel a akademik (* (4. srpna 1912)
- 2. května
- Norbert Henrichs, německý dokumentarista a vědec (* 5. července 1935)
- Afeni Shakur, americká politická aktivistka, členka kontroverzního hnutí Černí panteři a hudební podnikatelka (* 10. ledna 1947)
- 3. května
- Tadeusz Gocłowski, polský arcibiskup (* 16. září 1931)
- Karol Machata, slovenský herec (* 13. ledna 1928)
- 5. května – Sergej Chelemendik, ruský spisovatel a slovenský politik (* 9. srpna 1957)
- 6. května
- Patrick Ekeng, kamerunský fotbalový reprezentant (* 26. března 1990)
- Margot Honeckerová, politička Německé demokratické republiky (* 17. dubna 1927)
- 8. května
- Gareth Gwenlan, velšský producent a režisér (* 26. dubna 1937)
- Philippe Beaussant, francouzský muzikolog a spisovatel (* 6. května 1930)
- 10. května – Thomas Luckmann, německý sociolog (* 14. října 1927)
- 13. května – Buster Cooper, americký jazzový pozounista (* 4. dubna 1929)
- 16. května
- Giovanni Coppa, diplomat Svatého stolce a kardinál (* 9. listopadu 1925)
- Otto Gerhard Oexle, německý historik (* 28. srpna 1939)
- 20. května – Veronika Terézia Racková, slovenská misionářka (* 22. února 1958)
- 22. května – Lucjan Avgustini, albánský biskup (* 28. srpna 1963)
- 24. května – Burt Kwouk, britsko-čínský herec (* 18. července 1930)
- 25. května – Gyula Kosice, argentinský sochař a básník (* 26. dubna 1924)
- 26. května – Loris Francesco Capovilla, italský kardinál (* 14. října 1915)
- 27. května – Renate Krügerová, německá historička (* 23. července 1934)
- 31. května – Mohamed Abdelaziz, prezident Saharské arabské demokratické republiky (* 17. srpna 1947)
- 1. června – Roman Hofbauer, slovenský politik a primátor Bratislavy (* 21. února 1940)
- 2. června – Tom Kibble, britský teoretický fyzik (* 23. prosince 1932)
- 3. června – Muhammad Ali, americký boxer a olympionik (* 17. ledna 1942)
- 5. června – Jerome Bruner, americký psycholog (* 1. října 1915)
- 6. června
- Viktor Korčnoj, švýcarský šachový velmistr ruské národnosti (* 23. března 1931)
- Peter Shaffer, anglický dramatik (* 15. května 1926)
- Kimbo Slice, americký profesionální boxer (* 8. února 1974)
- 10. června – Gordie Howe, kanadský hokejista (* 31. března 1928)
- 11. června – Christina Grimmie, americká zpěvačka a Youteberka (* 12. března 1996)
- 14. června – Henry McCullough, anglický písničkář a kytarista (* 21. července 1943)
- 16. června
- Jo Coxová, humanitární pracovnice a britská poslankyně (* 22. června 1974)
- Charles Thompson, americký jazzový klavírista (* 21. března 1918)
- 17. června – Tenor Fly, britský zpěvák a rapper (* 7. července 1967)
- 19. června
- Anton Yelchin, americký herec ruského původu (* 11. března 1989)
- Götz George, německý herec (* 23. července 1938)
- 20. června – Benoîte Groultová, francouzská novinářka, spisovatelka a feministka (* 31. ledna 1920)
- 23. června – Ralph Stanley, americký zpěvák a hráč na banjo (* 25. února 1927)
- 24. června – Bernie Worrell, americký hudebník (* 16. dubna 1944)
- 26. června – Jürgen von Beckerath, německý egyptolog (* 19. února 1920)
- 27. června
- Bud Spencer, italský herec (* 31. října 1929)
- Alvin Toffler, americký spisovatel a novinář (* 8. října 1928)
- 28. června – Scotty Moore, americký kytarista (* 27. prosince 1931)
- 29. června – Rob Wasserman, americký baskytarista a kontrabasista (* 1. dubna 1952)
- 30. června – Don Friedman, americký jazzový klavírista a pedagog (* 4. května 1935)
- 1. července – Yves Bonnefoy, francouzský básník (* 24. června 1923)
- 2. července
- Elie Wiesel, židovský spisovatel, filozof, politický aktivista a nositel Nobelovy ceny (* 30. září 1928)
- Rudolf Emil Kálmán, maďarsko-americký matematik, tvůrce moderní teorie řízení a teorie systémů (* 19. května 1930)
- Michel Rocard, francouzský politik (* 23. srpna 1930)
- 3. července
- Roger Dumas, francouzský herec (* 9. května 1932)
- Mitch Fenner, britský gymnasta a sportovní komentátor (* 25. března 1946)
- Richard Grayson, americký hudební skladatel a klavírista (* 25. března 1941)
- Markus Werner, švýcarský spisovatel (* 27. prosince 1944)
- 4. července – Abbás Kiarostamí, íránský filmový režisér a scenárista (* 22. června 1940)
- 8. července – Jacques Rouffio, francouzský režisér (* 14. srpna 1938)
- 9. července
- Silvano Piovanelli, italský kardinál (* 21. února 1924)
- Sydney Schanberg, americký novinář (* 17. ledna 1934)
- 10. července – Norbert Joos, švýcarský horolezec (* 6. září 1960)
- 11. července – Karol Nandrásky, slovenský evangelický biblický teolog a filozof, pedagog (* 2. prosince 1927)
- 12. července
- Zygmunt Zimowski, polský biskup (* 7. dubna 1949)
- Goran Hadžić, prezident Republiky Srbská Krajina (* 7. září 1958)
- 14. července – Péter Esterházy, maďarský spisovatel (* 14. dubna 1950)
- 15. července – Charles Davis, americký jazzový saxofonista (* 20. května 1933
- 16. července
- Vadim Gippenrejter, ruský fotograf (* 22. dubna 1917)
- Claude Williamson, americký jazzový klavírista (* 18. listopadu 1926)
- Alan Vega, americký zpěvák (* 23. června 1938)
- Hugo Rietveld, nizozemský krystalograf (* 7. března 1932)
- 18. července
- Nikolaus Messmer, kyrgyzský biskup (* 19. prosince 1954)
- Billy Name, americký fotograf (* 22. února 1940)
- John Kerr, americký spisovatel (* 31. ledna 1950)
- 19. července
- Carlos Gorostriza, argentinský spisovatel a režisér (* 7. července 1920)
- Garry Marshall, americký herec a režisér (* 13. listopadu 1934)
- 20. července
- André Isoir, francouzský varhaník (* 20. července 1935)
- Jim Pressdee, velšský kriketista (* 19. června 1933)
- Pavel Grigorjevič Šeremet, ruský novinář (* 28. listopadu 1971)
- 21. července
- Barbara Veitová, německá novinářka a spisovatelka (* 1947)
- Amnon Lin, izraelský politik (* 20. března 1924)
- 23. července – Thorbjörn Fälldin, švédský politik (* 24. dubna 1926)
- 25. července
- Halil İnalcık, turecký historik (* 26. května 1916)
- Tim LaHaye, americký křesťanský autor a řečník, je zakladatelem Tim LaHaye Ministries, Pre-Trib Research Center (* 27. dubna 1926)
- 26. července – Jacques Hamel, francouzský kněz (* 30. listopadu 1930)
- 27. července
- Piet de Jong, nizozemský premiér (* 3. března 1915)
- Jerry Doyle, americký herec (* 16. července 1956)
- Dominik Hrušovský, slovenský biskup (* 1. června 1926)
- Einojuhani Rautavaara, finský skladatel (* 9. října 1928)
- 30. července
- Vincenc Huang Shoucheng, čínský biskup (* 20. července 1935)
- Leif Ludwig Albertsen, dánský filolog (* (28. ledna 1936)
- 31. července – Seymour Papert, americký matematik, informatik a profesor (* 29. února 1928)
- 2. srpna
- Franciszek Macharski, polský krakovský arcibiskup (* 20. května 1927)
- Ahmed Zewail, egyptský chemik (* 26. února 1946)
- 3. srpna
- Chris Amon, novozélandský automobilový závodník (* 20. července 1943)
- Šahram Amírí, íránský jaderný vědec (* 8. listopadu 1977)
- Ignác Janák, slovenský a československý politik (* 4. října 1930)
- Elliot Tiber, americký spisovatel a scenárista (* 15. dubna 1935)
- 5. srpna – Juraj Slezáček, slovenský herec (* 14. ledna 1943)
- 6. srpna – Pete Fountain, americký jazzový klarinetista (* 3. července 1930)
- 8. srpna
- Barry Jenner, americký herec (* 14. ledna 1941)
- Edward Daly, irský katolický biskup (* 5. prosince 1933)
- 9. srpna – Siegbert Horn, východoněmecký vodní slalomář (* 11. května 1950)
- 13. srpna – Kenny Baker, anglický herec (* 24. srpna 1934)
- 15. srpna
- Stefan Henze, německý vodní slalomář (* 3. května 1981)
- Bobby Hutcherson, americký jazzový vibrafonista a hráč na marimbu (* 27. ledna 1941)
- 16. srpna – Christian Jachs, rakouský politik (* (25. září 1966)
- 18. srpna – Ernst Nolte, německý historik a pedagog (* 11. ledna 1923)
- 19. srpna – Nina Ponomarjovová, sovětská atletka hodem diskem a olympionička (* 27. dubna 1929)
- 20. srpna – Daniela Dessìová, italská operní pěvkyně (* 14. května 1957)
- 22. srpna
- Toots Thielemans, belgický jazzový hudebník a skladatel (* 29. dubna 1922)
- Gilli Smyth, britská zpěvačka a básnířka (* 1. června 1933)
- 23. srpna – Reinhard Selten, německý matematik a ekonom (* 5. října 1930)
- 24. srpna
- Walter Scheel, západoněmecký prezident (* 8. července 1919)
- Michel Butor, francouzský spisovatel (* 14. září 1926)
- Roger Tsien, americký chemik čínského původu (* 1. února 1952)
- 25. srpna
- Rudy Van Gelder, americký nahrávací technik (* 2. listopadu 1924)
- James Watson Cronin, americký jaderný fyzik a nositel Nobelovy ceny (* 29. září 1931)
- Sonia Rykiel, francouzská módní návrhářka (* 25. května 1930)
- Robert Todd Carroll, americký akademik, spisovatel a skeptik (* 18. května 1945)
- Sergej Marčuk, sovětský rychlobruslař (* 13. dubna 1952)
- 26. srpna – Vladimír Mojžiš, slovenský fotbalista, reprezentant Československa (* 1. února 1944)
- 27. srpna – Alexandr Ščetinin, ukrajinský novinář (* 27. srpna 1962)
- 28. srpna
- Juan Gabriel, mexický zpěvák (* 7. ledna 1950)
- Benjamin Ben Eliezer, izraelský ministr a brigádní generál Izraelských obranných sil (* 12. února 1936)
- Marianne Ihlen, norská malířka (* 18. května 1935)
- 29. srpna – Gene Wilder, americký herec, režisér a spisovatel (* 7. června 1950)
- 30. srpna – Marc Riboud, francouzský fotograf a fotoreportér (* 24. června 1923)
- 2. září – Islam Karimov, prezident Uzbekistánu (* 30. ledna 1938)
- 3. září – Johnny Rebel, americký zpěvák country (* 25. září 1938)
- 4. září – Novella Nikolajevna Matvejevová, ruská básnířka, prozaička a literární teoretička (* 7. října 1934)
- 5. září – Phyllis Schlaflyová, americká právnička a spisovatelka (* 15. srpna 1924)
- 6. září – Lewis Merenstein, americký hudební producent (* 23. října 1934)
- 8. září
- Hannes Arch, rakouský letecký akrobat (* 22. září 1967)
- Dragiša Pešić, černohorský politik a poslední premiér Jugoslávie před její transformací ve Státní společenství Srbsko a Černá Hora (* 8. srpna 1954)
- 10. září – Magda Šaturová, slovenská filozofka a esperantistka (* 4. července 1929)
- 13. září – Jonathan Riley-Smith, britský historik (* 27. června 1938)
- 15. září – Deborah Jinová, americká fyzička (* 15. listopadu 1968)
- 16. září
- Carlo Azeglio Ciampi, italský prezident (* 9. prosince 1920)
- Edward Albee, americký dramatik (* 12. března 1928)
- Gabriele Amorth, italský římskokatolický kněz (* 1. května 1925
- Dieter Hoffmann, východoněmecký atlet a mistr Evropy ve vrhu koulí (* 27. srpna 1942)
- 17. září – Sigvard Parling, švédský fotbalista, lední hokejista a hráč bandy (* 26. března 1930)
- 18. září – Tadeusz Zasępa, polský pedagog, katolický kněz a publicista (* 23. dubna 1946)
- 20. září – Erwin Hahn, americký fyzik (* 9. června 1921)
- 24. září – Bill Mollison, australský přírodovědec a psycholog (* 4. května 1928)
- 25. září – Kashif, americký hudebník, multiinstrumentalista, zpěvák, hudební skladatel a producent (* 26. prosince 1959)
- 26. září – Mark Dvoreckij, ruský šachový trenér (* 9. prosince 1947)
- 28. září
- Šimon Peres, izraelský prezident a nositel Nobelovy ceny (* 2. srpna 1923)
- Čamsulvara Čamsulvarajev, ázerbájdžánský zápasník volnostylař dagestáské (darginské) národnosti (* 6. září 1984)
- 2. října
- Neville Marriner, anglický dirigent a houslista (* 15. dubna 1924)
- Imrich Sedlák, slovenský literární a kulturní historik a vysokoškolský pedagog (* 21. ledna 1933)
- Hanna Zora, irácký chaldejský katolický kněz a arcibiskup (* 15. března 1939)
- 3. října – Vitalij Chusejnovič Dogužijev, sovětský politik, v 80. letech člen rady ministrů SSSR ve funkci ministra všeobecného strojírenství (* 25. prosince 1935)
- 4. října
- Brigitte Hamannová, rakouská spisovatelka a historička (* 26. července 1940)
- Gid'on Toury, izraelský překladatel, teoretik překladu a profesor (* 6. června 1942)
- 5. října
- Michal Kováč, slovenský prezident (* 5. srpna 1930)
- Rod Temperton, anglický hudební skladatel (* 9. října 1949)
- 8. října – Stylianos Pattakos, řecký příslušník ozbrojených sil a jedním z vůdců řecké vojenské junty (* 8. listopadu 1912)
- 9. října – Andrzej Wajda, polský filmový režisér a dramatik (* 6. března 1926)
- 11. října – Peter Reynolds, velšský hudební skladatel (* 12. ledna 1958)
- 12. října – Reinhart Ahlrichs, německý teoretický chemik (* 16. ledna 1940)
- 13. října
- Pchúmipchon Adunjadét, thajský král (* 5. prosince 1927)
- Dario Fo, italský satirický dramatik, divadelní režisér, skladatel a výtvarník, nositel Nobelovy ceny (* 24. března 1926)
- 15. října – Klym Čurjumov, ukrajinský astronom a spisovatel pro děti (* 19. února 1937)
- 16. října
- Kigeli V., rwandský král (mwami) (* 29. června 1936)
- Arsen Pavlov, ruský občan, velitel praporu Sparta bojujícího na straně samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (* 2. února 1983)
- 18. října
- Phil Chess, americký hudební producent (* 27. března 1921)
- Sigmund Sternberg, britský podnikatel a filantrop (* 2. června 1921)
- 19. října – Luis María Echeberría, španělský fotbalista (* 24. března 1940)
- 20. října – Džunko Tabeiová, japonská horolezkyně, první žena na Mount Everestu (* 22. září 1939)
- 23. října – Wim van der Voort, nizozemský rychlobruslař (* 24. března 1923)
- 24. října
- Bobby Vee, americký pop music zpěvák (* 30. dubna 1943)
- Eugeniusz Rudnik, polský hudební skladatel (* 28. října 1932)
- Benjamin Creme, britský esoterik, spisovatel, umělec a vydavatel časopisu (* 5. prosince 1922)
- 25. října – Carlos Alberto Torres, brazilský fotbalista (* 17. července 1944)
- 27. října
- Bobby Wellins, skotský jazzový saxofonista (* 24. ledna 1936)
- Elda Grin, arménská spisovatelka, psycholožka a soudní expertka (* 10. března 1928)
- 2. listopadu
- Bob Cranshaw, americký jazzový kontrabasista a baskytarista (* 10. prosince 1932)
- Oleg Popov, sovětský a ruský cirkusový umělec (* 31. července 1930)
- 3. listopadu – Alexej Baláž, slovenský římskokatolický duchovní, působící v České republice (* 11. června 1943)
- 5. listopadu – Marek Svatoš, slovenský hokejový útočník (* 17. června 1982)
- 6. listopadu – Zoltán Kocsis, maďarský klavírista, skladatel a dirigent (* 30. května 1952)
- 7. listopadu – Leonard Cohen, kanadský hudebník, básník, romanopisec a kreslíř (* 21. září 1934)
- 8. listopadu – Kazimír Gajdoš, slovenský fotbalista, československý reprezentant (* 28. března 1934)
- 9. listopadu – Martin Stone, anglický kytarista (* 11. prosince 1946)
- 11. listopadu
- Ilse Aichingerová, rakouská spisovatelka (* 1. listopadu 1921)
- Robert Vaughn, americký herec (* 22. listopadu 1932)
- Greg Willis, americký baskytarista
- 13. listopadu
- Laurent Pokou, fotbalista a reprezentant Pobřeží slonoviny (* 8. října 1947)
- Leon Russell, americký zpěvák, pianista, kytarista, baskytarista a hudební skladatel (* 2. dubna 1942)
- 15. listopadu – Mose Allison, americký klavírista a zpěvák (* 11. listopadu 1927)
- 16. listopadu – Jay Wright Forrester, americký vědec, výzkumník, zakladatel systémové dynamiky (* 14. července 1918)
- 17. listopadu – Whitney Smith, americký vexilolog (* 26. února 1940)
- 18. listopadu – Sharon Jones, americká zpěvačka (* 4. května 1956)
- 20. listopadu
- Konstantinos Stefanopulos, řecký prezident (* 15. srpna 1926)
- William Trevor, irský spisovatel, autor románů, povídek, divadelních, rozhlasových a televizních her (* 24. května 1928)
- Gabriel Badilla, kostarický fotbalový obránce (* 30. června 1984)
- 23. listopadu – Fred Stobaugh, americký zpěvák a řidič nákladního vozu (* 22. srpna 1917)
- 25. listopadu
- Fidel Castro, kubánský prezident a revolucionář (* 13. srpna 1926)
- Pauline Oliveros, americká hudební skladatelka a akordeonistka (* 30. května 1932)
- Ron Glass, americký herec (* 10. července 1945)
- Larry Rust, americký klávesista (* 18. února 1953)
- 26. listopadu
- Peter Hans Kolvenbach, nizozemský jezuita, bývalý 29. generální představený Tovaryšstva Ježíšova (* 30. listopadu 1928)
- Alv Gjestvang, norský rychlobruslař (* 13. září 1937)
- 27. listopadu
- Joannis Grivas, řecký právník (* 23. února 1923)
- Alexander Thieme, německý atlet sprinter (* 13. dubna 1954)
- 28. listopadu – Mark Tajmanov, ruský šachový velmistr a klavírní virtuóz (* 7. února 1926)
- 2. prosince – Sammy Lee, americký skokan do vody a dvojnásobný olympijský vítěz (* 1. srpna 1920)
- 6. prosince – Adolf Burger, slovenský Žid, který se za 2. světové války jako vězeň zúčastnil operace Bernhard (* 12. srpna 1917)
- 7. prosince – Greg Lake, britský hudebník, zpěvák, producent a skladatel (* 10. listopadu 1947)
- 8. prosince – John Glenn, americký astronaut, bojový letec, manažer, politik a první člověk, který se dostal na oběžnou dráhu Země (* 18. července 1921)
- 10. prosince – Esma Redžepovová, makedonská národní umělkyně, zpěvačka romského původu (* 8. srpna 1943)
- 11. prosince – Sádik Džalál al-Azm, syrský filozof, veřejný intelektuál, univerzitní profesor a bojovník za lidská práva (* 7. listopadu 1934)
- 12. prosince – Javier Echevarría, prelát Opus Dei a titulární biskup cilibijský (* 14. června 1932)
- 13. prosince
- Alan Thicke, kanadský herec, moderátor a hudební skladatel (* 1. března 1947)
- Thomas Schelling, americký ekonom, profesor a nositel Nobelovy ceny (* 14. dubna 1921)
- Hebe Kohlbrugge, nizozemská reformovaná teoložka a členka odboje během druhé světové války (* 8. srpna 1914)
- 14. prosince
- Paulo Evaristo Arns, brazilský římskokatolický kněz, bývalý arcibiskup São Paulo, františkán, kardinál (* 14. září 1921)
- Karel Husa, americký hudební skladatel a dirigent českého původu (* 7. srpna 1921)
- 16. prosince – Faina Melniková, sovětská atletka (* 9. června 1945)
- 17. prosince – Henry Heimlich, americký lékař, vynálezce Heimlichova manévru (* 3. února 1920)
- 18. prosince
- Zsa Zsa Gaborová, maďarsko-americká herečka (* 6. února 1917)
- Enrique Cirules, kubánský spisovatel a esejista (* 1938)
- 19. prosince
- Andrej Karlov, ruský diplomat (* 4. února 1954)
- Andrew Dorff, americký autor písní a zpěvák (* 16. prosince 1976)
- Lionel Blue, britský reformační rabín, novinář, znalec spirituality a hlasatel (* 6. února 1930)
- 22. prosince – Miruts Yifter, etiopský běžec na dlouhých tratích, dvojnásobný olympijský vítěz (* 15. května 1944)
- 23. prosince
- Vesna Vulovičová, jugoslávská letuška, která v roce 1972 přežila havárii letu JAT 367 (* 3. ledna 1950)
- Heinrich Schiff, rakouský violoncellista a dirigent (* 18. listopadu 1951)
- Piers John Sellers, anglo-americký meteorolog a kosmonaut (* 11. dubna 1955)
- 24. prosince
- Rick Parfitt, anglický rockový hudebník (* 12. října 1948)
- Richard Adams, anglický spisovatel (* 9. května 1920)
- 25. prosince
- George Michael, britský zpěvák, skladatel a producent (* 25. června 1963)
- Vera Rubin, americká astronomka, zabývající se problematikou rychlosti rotace Galaxie (* 23. července 1928)
- 26. prosince – Barbara Tarbuck, americká herečka (* 15. ledna 1942)
- 27. prosince
- Carrie Fisher, americká herečka (* 21. října 1956)
- Claude Gensac, francouzská herečka (* 1. března 1927)
- 28. prosince
- Debbie Reynoldsová, americká herečka, zpěvačka a tanečnice (* 1. dubna 1932)
- Gregorio Álvarez Armelino, uruguayský prezident a diktátor (* 26. listopadu 1925)
- 29. prosince – William Salice, italský vynálezce Kinder vajíček (Kinder Surprise) (* 18. července 1933)
- 30. prosince – Allan Williams, britský podnikatel, promotér, původní jednatel a první manažer skupiny The Beatles (* 17. března 1930)
- 31. prosince – Eva Šuranová, československá atletka slovenské národnosti, která se věnovala skoku do dálky (* 24. dubna 1946)
Hlavy států
[editovat | editovat zdroj] Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2016.
.jpg)
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.
- Belgie – král Filip Belgický (od 2013)
- Brazílie
- prezidentka Dilma Rousseffová (2011–2016)
- prezident Michel Temer (2016–2018)
- Čína – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
- Česko – prezident Miloš Zeman (2013–2023)
- Dánsko – královna Markéta II. (1972–2024)
- Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
- Francie – prezident François Hollande (2012–2017)
- Indie – prezident Pranab Mukherdží (2012–2017)
- Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
- Izrael – prezident Re'uven Rivlin (2014–2021)
- Japonsko – císař Akihito (1989–2019)
- Jihoafrická republika – prezident Jacob Zuma (2009–2018)
- Kanada – generální guvernér David Johnston (2010–2017)
- Maďarsko – prezident János Áder (2012–2022)
- Mexiko – prezident Enrique Peña Nieto (2012–2018)
- Německo – prezident Joachim Gauck (2012–2017)
- Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
- Polsko – prezident Andrzej Duda (2015–2025)
- Rakousko – prezident Heinz Fischer (2004–2016)
- Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
- Slovensko – prezident Andrej Kiska (2014–2019)
- Spojené království – královna Alžběta II. (1952–2022)
- Spojené státy americké – prezident Barack Obama (2009–2017)
- Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
- Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
- Ukrajina – prezident Petro Porošenko (2014–2019)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (2013–2025)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ International Year of Pulses 2016 [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations [cit. 2015-12-03]. Dostupné online. (angličtina)
