close
Přeskočit na obsah

Kriminalistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kriminalistika je interdisciplinární vědní obor, který se zabývá odhalováním, vyšetřováním a dokazováním trestné činnosti. Zaměřuje se na stopy a postupy, které vedou k identifikaci pachatele, rekonstrukci průběhu události a prokázání jeho viny v trestním řízení. Slovo kriminalistika pochází z latinského slova crimen (= zločin). Stejně jako u kriminologie - vychází z trestního práva.

Kriminalistika vychází z poznatků přírodních i technických věd (chemie, biologie, fyzika). Její součástí jsou laboratorní analýzy nebo také terénní postupy využívané při ohledání místa činu.

Kriminalistika se děli do 3 hlavních oblastí:

  • kriminalistická technika (jednotlivé obory jako např. mechanoskopie, daktyloskopie, kriminalistická chemie, kriminalistická biologie, DNA),
  • kriminalistická taktika (např. výslech, rekognice, rekonstrukce)
  • kriminalistická metodika (např. metodika vyšetřování vražd, loupeží, krádeží či únosů).

Historie a rozvoj kriminalistiky

[editovat | editovat zdroj]

Kriminalistika vznikla v druhé polovině 19. století. Rozvoj kriminalistických metod byl spojen s vědeckými objevy – např. rozpracováním daktyloskopie či balistiky. Významnou osobností v oblasti kriminalistiky byl Hans Gross – rakouský právník a kriminolog, který položil základy systematického vyšetřování trestných činů, kriminálního profilování a tvorbě místa činu. Ve 20. století kriminalistika zaznamenala prudký rozvoj díky technickému pokroku: vznikly specializované forenzní laboratoře, začaly se používat mikroskopy, později také DNA analýzy a digitální technologie. V současnosti se kriminalistika rozvíjí zejména v oblasti digitální forenziky, analýzy dat a využití informačních systémů.

Hlavní oblasti kriminalistiky

[editovat | editovat zdroj]

Kriminalistická technika

[editovat | editovat zdroj]

Kriminalistická technika zahrnuje veškeré vědecké, technické a laboratorní metody, které slouží k vyhledávání, dokumentaci, zajišťování a zkoumání stop trestné činnosti. Používá metody jako je ohledání místa činu, daktyloskopie, trasologie, balistika, toxikologie nebo digitální forenzika. Poskytuje vědecky podložené důkazy využitelné při identifikaci osob či předmětů, rekonstrukcí průběhů událostí nebo propojení osoby s místem činu.

Kriminalistická taktika

[editovat | editovat zdroj]

Kriminalistická taktika se zaměřuje na organizaci, plánování a vedení jednotlivých vyšetřovacích postupů, aby byly efektivní a zákonné. Zabývá se například zabezpečením místa činu, výslechy, sledováním podezřelých, plánováním a provedením zásahů, dokumentací a spoluprácí s odborníky, státním zástupcem a dalšími složkami.Taktika propojuje vědecké metody s právními požadavky a určuje v jakém pořadí a jakým způsobem se jednotlivé úkony provedou.

Kriminalistika metodika

[editovat | editovat zdroj]

Kriminalistická metodika stanovuje konkrétní postupy pro vyšetřování jednotlivých typů trestných činů. Zahrnuje standardní postupy pro různé trestné činy, zásady pro práci v nebezpečných prostředích, doporučení pro dokumentaci, odběr vzorků a zajištění materiálů. Metodika vyžaduje, aby byly postupy při vyšetřování odborné a soudně přijatelné.

Využití v praxi

[editovat | editovat zdroj]

Kriminalistika v praxi propojuje technické postupy s operativní činností. Zajišťuje biologické stopy, otisky, stanovuje postup ohledání a výslechů a určuje standardní postupy pro různé trestné činy. Kriminalistika je praktickým nástrojem trestní justice, který umožňuje rekonstruovat události, identifikovat pachatele a předkládat soudu vědecky podložené důkazy.

Rozdíl mezi kriminalistikou a kriminologií

[editovat | editovat zdroj]

Kriminalistika a kriminologie představují dva samostatné, avšak vzájemně propojené obory, které se zabývají kriminalitou. Zásadní rozdíl spočívá zejména v jejich zaměření, cílech a metodách zkoumání. Kriminalistika se soustředí na jednotlivé trestné činy, zatímco kriminologie se zaměřuje na kriminalitu jako celek a na její vztah k společnosti.

Z hlediska zaměření kriminalistika pracuje s konkrétními důkazy, stopami a situacemi, které se odehrály v rámci určitého trestného činu. Jejím úkolem je rekonstruovat průběh událostí, identifikovat pachatele a předložit podložené důkazy. Kriminologie se zabývá příčinami a podmínkami vzniku kriminality, jejím vývojem, strukturou a faktory.

Rozdílné jsou také jejich metody. Kriminalistika využívá forenzní postupy jako je daktyloskopie, balistika, DNA analýzy, toxikologie či digitální forenzika. Kriminologie pracuje s výzkumy, statistickými analýzami, rozhovory, dotazníky i případovými studiemi.

Odlišné jsou také cíle obou disciplín. Kriminalistika směřuje k objasnění jednotlivých trestných činů a prokázání viny pachatele. Kriminologie usiluje o snížení páchání trestné činnosti, o její prevenci a tvorbu trestní politiky.

Přesto jsou oba vědní obory spolu úzce spjaty. Kriminalistika poskytuje kriminologii data o pachatelích, obětech, způsoby provedení trestné činnosti či lokalitách s vyšším výskytem trestné činnosti. Kriminologie naopak přispívá kriminalistice teoretickými poznatky o rizikových faktorech a sociálních souvislostech, které mohou pomoci při vytváření vyšetřovacích verzí či preventivních opatření. Dohromady vytváří systém, který umožňuje nejen efektivní odhalování trestné činnosti, ale i její dlouhodobé snižování.

Rozdíl mezi kriminalistikou a kriminologií spočívá především v jejich zaměření a metodách. Navzájem však usilují o bezpečnější a stabilnější společnost.

Populárně naučná literatura a pořady

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Česká literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • J. Klíma: Zločin jak ho pamatuji
  • L. Bechynková: Opravdové zločiny
  • A. Drbohlav: Psychologie seriových/masových vrahů
  • I. Jonák: Sex, Disco, Revoluce - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy

Zahraniční literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • J. Thorwald: Století detektivů
  • S. Bourgoin: Černá kniha seriových vrahů
  • B. Innes: Dobrodružství kriminalistiky – Stopy zločinu

Televize a podcasty

[editovat | editovat zdroj]

České pořady

[editovat | editovat zdroj]
  • Opravdové zločiny: Lucie Bechynková a Bára Krčmová se v roce 2020 rozhodly nahrávat podcast o světově známých případech, momentálně je to jeden z nejposlouchanějších podcastů na českých streamovacích platformách
  • České podsvětí: Josef Klíma a Adam Miklica vyprávějí hlavně o 80. a 90. dobách, v druhé a třetí sérii podcastu se dostanou i do přítomnosti
  • Kdo je zabil?: Eduard Birke (Březina) vypráví skutečné příběhy o sériových a masových vrazích. Tyto příběhy lze poslouchat jako podcast na platformě Spotify, Apple Podcasts atd. nebo je můžete sledovat v dokumentárním zpracování na Youtube a Mall TV pod jménem Eduard Birke.

Dokumenty, filmy, seriály

[editovat | editovat zdroj]
  • Od koťátek pracky pryč!: dokument od Netflixu, pojednávající o případu z roku 2019, kdy se na internetu začala objevovat videa s násilnickým obsahem
  • 3096 days: jde o případ Nataschy Kampusch, jako malou ji unesl Wolfgang Přiklopil, rakouský občan, a věznil ji u sebe doma 3096 dní. Ve filmu je ztvárněný celý život Nataschy, který prožila ve sklepě v malém pokojíčku
  • Americká vražda rodiny od vedle: případ kdy otec zabije svoji ženu a dvě své dcery, když se toto v Americe stalo, otřáslo to celým národem. Netflixový dokument, kde jsou použity i autentické záběry z výslechových místností
  • Kam zmizela Madeleine McCann?: miniserie dokumentárního seriálu, který vypráví s odstupem let o případu dosud nezvěstné Madeline McCann
  • 22. července: zfilmovaný případ z roku 2011, kdy norský extremista Breivik nejdříve zaútočil výbušinami v centru města a poté vystřílel dětský tábor na ostrově Utøya
  • Kdo je zabil?: Eduard Birke (Březina) vypráví skutečné příběhy o sériových a masových vrazích. Tyto příběhy lze poslouchat jako podcast na platformě Spotify, Apple Podcasts atd. nebo je můžete sledovat v dokumentárním zpracování na Youtube a Mall TV pod jménem Eduard Birke.
  • Night Stalker: Hon na sériového vraha: krátký dokumentární seriál od společnosti Netflix z roku 2021, který ukazuje průběh vyšetřování vražd amerického sériového vraha Richarda Ramireze (Night Stalkera).

Dějiny velkých kriminalistických objevů jsou sledovány v úspěšném českoněmeckém seriálu Dobrodružství kriminalistiky. Podobně úspěšný je i seriál Forenzní detektivové, soustřeďující se ovšem na současnost.

Významné osobnosti z dějin kriminalistiky

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]