Ibrahim Rugova
| Ibrahim Rugova | |
|---|---|
 Ibrahim Rugova (4. února 2004) | |
| 1. prezident Kosovské republiky | |
| Ve funkci: 24. květen 1992 – 21. leden 2006 | |
| Nástupce | Nexhat Daci |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Lidhja Demokratike e Kosovës |
| Narození | 2. prosince 1944 Cerrcë, Kosovo |
| Úmrtí | 21. ledna 2006 (ve věku 61 let) Priština |
| Příčina úmrtí | rakovina plic |
| Místo pohřbení | Priština |
| Občanství | Socialistická federativní republika Jugoslávie |
| Alma mater | Fakulta umění Pařížské univerzity Prištinská univerzita |
| Profese | politik, spisovatel, literární kritik a literární vědec |
| Náboženství | islám |
| Ocenění | čestný doktor Univerzity Paříž VIII (1996) Sacharovova cena za svobodu myšlení (1998) cena Homo Homini (1998) honorary doctorate of the University of Tirana Řád národního praporu |
| Podpis |  |
| Commons | Ibrahim Rugova |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ibrahim Rugova (2. prosince 1944 v Cerrcë, Pećský okruh v Kosovu – 21. ledna 2006 v Prištině v Kosovu) byl kosovskoalbánský intelektuál a politický představitel, předseda a zakladatel největší kosovské politické strany (Demokratická liga Kosova). Posmrtně byl oceněn jako Hrdina Kosova a bývá někdy označován jako Otec národa (albánsky Ati i Kombit).
Život
[editovat | editovat zdroj]Ibrahim Rugova se narodil ve vesnici Crnce v Kosovu, jeho rodina ale pocházela z vesnice Malaj[1] v regionu západu Kosova, který se Rugova jmenuje (např. Rugovská soutěska). Svého otce ani děda nepoznal, neboť zemřeli brzy.[1] Byli zastřeleni při přestřelce v závěru druhé světové války partyzánskými jednotkami.[2] Základní školu vychodil v obci Istok a vysokou školu vystudoval v Peći, poté také studoval albánskou filologii na univerzitě v Prištině (nedlouho po jejím otevření) a lingvistiku na Sorbonně v Paříži. Doktorát získal v roce 1984.
V 70. letech 20. století pracoval jako novinář. Byl editorem studentských novin Nový svět (albánsky Bota e Re) a časopisu Znalosti (albánsky Dituria). Působil rovněž v Albanologickém institutu, který sídlil v Prištině. Věnoval se literární teorii a literární kritice.
Byl členem komunistické strany, ze které byl vyloučen, neboť žádal o změny jugoslávské ústavy.[zdroj?] V roce 1988 byl zvolen předsedou Sdružení spisovatelů Kosova.[3] Přes deset let stál v čele nenásilného[2] odporu kosovských Albánců proti represivnímu režimu srbského prezidenta Slobodana Miloševiće. Stavěl se kriticky především k memorandu SANU a dalším projektům, které měly integrovat Kosovo blíže s centrálním Srbskem. Identitu Kosova chtěl budovat na historické římské provincii Dardania a sám používal i vlajku s jejím názvem.[1]
Poté, co v roce 1989 Milošević personálními změnami odebral po dvaceti letech Kosovu de facto autonomní statut, založil Rugova Demokratickou ligu Kosova (LDK). V této straně se měly soustředit elity autonomní oblasti, které se chtěly postavit potlačení autonomního statutu a čelit politice Svazu komunistů Srbska, přesněji Slobodanu Miloševićovi. Etničtí Albánci se nejdříve snažili o přiznání statutu federativní republiky nové Jugoslávie, po neúspěchu ji ovšem jednostranně i přesto v roce 1990 vyhlásili v Kačaniku.
Rugova sám odmítal sjednocení Kosova s Albánií; kritizovala jej i řada albánských spisovatelů a politiků ze samotné Albánie, k těmto reakcím se však nikdy nevyjadřoval.[1]
Ibrahim Rugova se stal prezidentem této (neuznané) sedmé jugoslávské republiky. Kosovská vláda vystupovala maximálně nezávisle na srbské a spravovala zdravotnictví, nebo albánskojazyčné školství. Po tomto kroku následně rozpustil srbský parlament parlament Kosova na území jihosrbské autonomní oblasti byla zavedena přímá správa. V letech 1992 a 1998 vyhrál Rugova prezidentské volby v Kosovu, ale jugoslávská vláda jejich výsledek neuznala.[zdroj?] Rugova rovněž podporoval autonomii Albánců v Černé Hoře a Severní Makedonii.[4] Rugova si získal mezi kosovskými Albánci značný věhlas, autoritu a mezi mnohými až kultovní status.[5]
V roce 1998 byla Ibrahimu Rugovovi udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení.
V roce 1999 se účastnil rozhovorů na zámku Rambouillet v Paříži, kde se rozhodlo o bombardování SRJ.
Během války byl v roce 1999 spolu se svou rodinou unesen z rezidence v Prištině. Později byl ukázán v srbské televizi během jednání s prezidentem Miloševićem. Rugova později prohlásil, že celá záležitost byla proti jeho vůli a v režii Miloševićova režimu.
Jako vůdce LDK byl Ibrahim Rugova zvolen 4. března 2002 prezidentem Kosova.[zdroj?] Během výkonu funkce Rugova udržoval blízké styky se Spojenými státy a Evropskou unií. Byl na něj spáchán bombový atentát 15. března 2005, ze kterého vyvázl nezraněn. V kontejneru na odpadky vybuchla bomba, když okolo něj projíždělo jeho vozidlo.
V srpnu 2005 podstoupil Rugova vyšetření a léčbu v americké vojenské nemocnici Landstuhl v Německu. Po návratu 5. září 2005 oznámil, že trpí rakovinou plic[5], ale že nehodlá rezignovat na post prezidenta. Nemoci podlehl dne 21. ledna 2006.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Řád národního praporu – 2006, in memoriam – udělil prezident Albánie Alfred Moisiu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 The life and work of Ibrahim Rugova, the bodyguard's story on the show "Autokton". Balkanweb.com [online]. [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 Ibrahim Rugova, Man of Letters Who Led Kosovo’s Independence Struggle. Balkan Insight [online]. [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MALCOLM, Noel. Kosovo - kratka povijest. Sarajevo: DANI, 2000. ISBN 9958-717-03-4. Kapitola Kosovo nakon Titove smrti: 1981. - 1997., s. 388. (bosenština)
- ↑
- 1 2 Zemřel kosovský prezident Ibrahim Rugova. Aktualne.cz [online]. [cit. 2025-05-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ibrahim Rugova na Wikimedia Commons
