close
Přeskočit na obsah

Kreacionismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
BERJAYA
Stvoření Adama od Michelangela zobrazuje jeden ze základů kreacionismu

Kreacionismus je náboženský názor založený na Bibli, podle kterého byla příroda a vesmír stvořeny nadpřirozeným aktem popsaným v Bibli o stvoření světa.[1] V nejširším smyslu kreacionismus zahrnuje souhrn různých názorů, které více či méně odmítají evoluci jako vysvětlení původu a vývoje přírody.[2]

Na událost samu (tj. cílený zásah) kreacionisté nahlíží buď jako na akt stvoření ex nihilo, tedy z ničeho, anebo jako vznik pořádku, jemuž předcházel chaos, který Bůh uspořádal (Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Gen 1:2). Ačkoli víru lze interpretovat i doslovně (tj. fyzikálními a biologickými pojmy), náboženské diskuse se většinou omezují na duchovní rozměr problému. Kreacionismus (kromě biblických kreacionistů) tedy jednoduše zdůrazňuje duchovní podstatu lidských bytostí tím, že duchovní podstatu považuje za základ celé přírody a označuje všechny ostatní úhly pohledu za materialistické, ignorující duchovní principy.

Mnozí lidé věřící v biblické stvoření světa považují toto přesvědčení za součást náboženské víry a tudíž je z jejich hlediska mimoběžné s pohledem vědeckým. Jiní prosazují názor, že vědecká pozorování jsou v souladu s ideou stvoření. Zastánci teistické evoluce považují popisované evoluční změny za projev stvořitelského díla. Mnozí věřící pod vlivem současně obecně přijímané evoluční teorie často vnímají popis stvoření v náboženských textech jen jako symbolickou výpověď, která nebyla nikdy zamýšlena jako věcný popis vzniku světa, případně jako oslavný hymnus na celé stvoření. Např. katolický kněz Marek O. Vácha ve své knize „Návrat ke stromu života" nazývá knihu Genesis „Písní o stvoření".

Typy kreacionismu

[editovat | editovat zdroj]

Biblický kreacionismus (někdy také kreacionismus mladé Země)

[editovat | editovat zdroj]

Biblický kreacionismus je jedním z nejstarších hnutí odporujících evoluční teorii. Bibličtí kreacionisté popírají (na rozdíl od tzv. „teistických evolucionistů") miliardová a milionová stáří světa a přírody. V ČR se o rozšíření biblického kreacionismu zasloužil především Pavel Kábrt, který od druhé poloviny devadesátých let založil portál kreacionismus.cz, překládal odborné články ze zahraničí a dělal přednášky. Součástí hnutí biblického kreacionismu je i minorita některých současných vědců s akademickým vzděláním.

Biblický kreacionismus se v otázkách stvoření přiklání k doslovnému výkladu Písma, zejména knihy Genesis. Podle ní Bůh stvořil vesmír, Zemi a veškerý život v 6 obvyklých (24h) dnech z ničeho svým slovem. Stáří země vypočítává dle údajů uvedených v Písmu. Výpočty se různí, každopádně odhady nepřesahují 10 tisíc let.

Bůh dle této myšlenky stvořil celou biosféru ve zralém, plně funkčním stavu (s dospělými lidmi i zvířaty, dospělými stromy nesoucími ovoce, apod.) a rovněž tak hmotný vesmír (atmosféru, půdu obsahující zbytky organické hmoty bohatou na živiny, světlo hvězd dopadající na Zemi, apod.)[3] Přičemž všichni tvorové byli na počátku stvořeni jako býložravci,[4] jelikož v době před pádem člověka do hříchu na světě neexistovala smrt.[5] Téměř veškeré fosílie vyhynulých zvířat vznikly dle biblických kreacionistů v důsledku biblické Noemovy Potopy.[zdroj?]

Bibličtí kreacionisté uznávají existenci určitých variací v rámci druhu. Nicméně genetické mutace (spolu s přírodním výběrem) nepovažují za schopné vytvářet nové druhy, plně však uznávají variabilitu odrůd a plemen v rámci svého rodu nebo čeledi (např. psovití, kočkovití atd.). Odmítají však tyto variace vztáhnout na makroevoluci, tedy změnu jednoho druhu na jiný.[zdroj?]

Stáří Země

[editovat | editovat zdroj]

V pohledu na stáří Země se bibličtí kreacionisté rozcházejí se současným, formálně uznávaným trendem. Pro tento rozpor argumentují určitou nespolehlivostí radiometrických metod datovaní, předně kvůli vysokému rozptylu jejich výsledku, ale také kvůli nutnosti předpokladu, že rychlost radioaktivního rozpadu byla v minulosti vždy konstantní, přičemž tento předpoklad považují za neověřený či neplatný. Bibličtí kreacionisté tedy popírají (na rozdíl od tzv. „teistických evolucionistů") miliardová a milionová stáří světa a přírody.

Kreacionismus staré Země

[editovat | editovat zdroj]

Zahrnuje širokou škálu názorů, které se shodují v tom, že připouští platnost vědeckého datování stáří Vesmíru i Země. Nicméně všechny tyto směry se vyjadřují proti platnosti moderní evoluční teorie.

Progresivní kreacionismus

[editovat | editovat zdroj]

Podle progresivních kreacionistů Bůh stvořil nové formy života postupně, v průběhu stovek miliónů let. Progresivní kreacionisté – na rozdíl od stoupenců teistické evoluce – vesměs odmítají makroevoluci, věří totiž, že je z pohledu biologických poznatků neudržitelná. Stejně tak odmítají koncept jediného společného předka.[6]

Inteligentní design

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Inteligentní design.

Kreacionismus bývá někdy směšován s hnutím inteligentního designu; dle stoupenců ID je však třeba obě koncepce odlišovat. Jejich odpůrci ale u soudu prokázali, že inteligentní design je latentní formou kreacionismu.[zdroj?]

Podle proponentů inteligentího designu vychází kreacionismus z předpokladu, že svět byl stvořen Bohem, kdežto inteligentní design pouze na základě analýzy biologických fenoménů dospívá k závěru, že tyto jevy v sobě nesou prvky účelnosti a záměru – tedy inteligence. Na otázku, kdo nebo co je nositelem této inteligence, teorie inteligentního designu záměrně neodpovídá, neboť tato otázka je svou povahou metafyzická. Inteligentní design není obecně považován za vědu, protože ze svého principu nesplňuje podmínku vyvratitelnosti.

Teistická evoluce

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Teistická evoluce.

Teistická evoluce je koncept kombinující náboženskou víru v božské stvoření s moderním pojetím Darwinovy biologické evoluce. Zastánci teistické evoluce věří, že Bůh stvořil vesmír, ve kterém přirozeným způsobem probíhá biologická evoluce. Evoluce je tak vlastně nástrojem, který Bůh použil pro stvoření člověka a dalších živých bytostí. Teističtí evolucionisté se snaží uvést náboženský přístup do souladu s evoluční teorií.

Argumenty na podporu kreacionismu

[editovat | editovat zdroj]

Podrobným popisem domnělých nesrovnalostí a rozporů v evoluční teorii se zabývá například projekt devíti vědců ze společnosti Creation Ministries International pod názvem Achillovy paty evoluce, který se v osmi kapitolách pokouší rozebrat a pomocí kreacionistické hypotézy vysvětlit trhliny evoluční teorie v oblastech, o kterých se tvrdí, že jsou její nejsilnější – přírodní výběr, genetika, vznik života, fosilní záznam, geologický záznam, radiometrické datování, kosmologie, etika a morálka.[7]

Proponenti kreacionismu odmítají některé ve vědecké komunitě obecně přijímané teze. Například zpochybňují prokazatelnost přírodního výběru, a navrhují, že rozmanitost mezi organismy může vznikat pouze na základě měnící se kombinace genů předávaných další generaci, a že tyto kombinace neumožňují vznik odděleného druhu či vyšší klasifikační skupiny. Proti teorii o postupné evoluční změně druhů argumentují také malým množstvím druhových mezičlánků nalezených ve fosilních záznamech[8], přičemž ty nalezené považují za sporné[9]. Uvádějí i nejistoty ve vzniku života samého, zejména co se týče prvotního vzniku živé hmoty, či tvrdí, že podobnosti struktur při ontogenezi u různých druhů se společným předkem jsou pouze vizuální podobností a neindikují příbuznost.[7]

Tyto argumenty jsou však velkou částí akademické komunity považovány za pseudovědecké[10], tedy že přestože jsou prezentovány vědeckým jazykem, nesplňují důležitá kritéria vědecký postupů jako je vyvratitelnost, či jsou přímo v rozporu s reprodukovatelnými pozorováními. Pro množství uváděných trhlin v evoluční teorii je k dispozici vysvětlení; například mezery ve fosilních záznamech lze popsat náhlými hromadnými fosilizačními událostmi a skutečností, že podmínky k fosilizaci se v rozličných prostředích podstatně různí.[11]

Je třeba vzít v úvahu, že názory v různých kreacionistických směrech se od sebe liší; tedy že i když některé směry v současnosti stále probíhající evoluci nepřipouštějí (kreacionismus mladé země), jiné názorové proudy mohou zastávat myšlenku mikroevoluce na základě již existujících druhů původem intelignetního designu (kreacionismus staré země, progresivní kreacionismus).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Creationism na anglické Wikipedii.

  1. Gunn 2004, p. 9, "The Concise Oxford Dictionary says that creationism is 'the belief that the universe and living organisms originated from specific acts of divine creation.'"
  2. creationism: definition of creationism in Oxford dictionary (American English) (US) [Definition]. Oxford: Oxford University Press [cit. 2014-03-05]. Dostupné online. OCLC 656668849
  3. Gn 1, 1 – 2, 22 (Kral, ČEP)
  4. Gn 1, 30 (Kral, ČEP)
  5. Gn 2, 17 (Kral, ČEP)
  6. Hugh Ross. The creator and the Cosmos. [s.l.]: NavPress, Colorad Springs, 2001, 2001. Dostupné online. ISBN 1-57683-288-0. (anglicky)
  7. 1 2 Evolution’s Achilles’ Heels A unique new book and DVD expose evolution’s fatal flaws. Creation. 2015-01, čís. 1, s. 18–20. Dostupné online.
  8. Hunt, K. Transitional Vertebrate Fossils FAQ http://www.evolutionrevolution.eu Archivováno 3. 9. 2013 na Wayback Machine.
  9. Michalík, P. Revoluce v evoluci http://www.evolutionrevolution.eu Archivováno 3. 9. 2013 na Wayback Machine.
  10. MU, David. Trojan Horse or Legitimate Science: Deconstructing the Debate over Intelligent Design. Harvard Science Review. Fall 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-24.
  11. Behrensmeyer, Anna K., Susan M. Kidwell, and Robert A. Gastaldo. “Taphonomy and Paleobiology.” Paleobiology 26, no. 4 (2000): 103–47. http://www.jstor.org/stable/1571655.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Wiley, H.Orton: Christian Theology, s.447, Beacon Hill Press, 1940
  • McComiskey, T.E.: Theological Wordbook of the Old Testament, s.701, Moody Press, 1980
  • 3 Moris–Parker.: What is Creation Science?, s.274
  • Stanley M. Horton, Systematická teologie, s.223–241 Křesťanský život, 2001

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]