close
The Wayback Machine - https://web.archive.org/web/20050308084440/http://vexilolognet.hyperlink.cz:80/Symboly.htm

BERJAYA BERJAYA BERJAYA BERJAYA BERJAYA BERJAYA BERJAYA BERJAYA BERJAYA BERJAYA BERJAYA

�esk� a �eskoslovensk� vlajka

Historick� symboly �esk�ch zem�
Symboly N�rodn� rady �eskoslovensk� a �eskoslovensk�ch legi� 1914-1918
�eskoslovensko 1918-1939
�echy a Morava 1939-1945
�eskoslovensko 1945-1992
�esk� republika 1990-1992
�esk� republika 1993
Prameny

Historick� symboly �esk�ch zem�

St��brn� dvouocas� lev se jako symbol �esk�ho kr�lovstv� objevuje nejpozd�ji na po��tku 13. stolet�, pravd�podobn� ale ji� od poloviny stolet� p�edchoz�ho. Jeho nejstar�� vyobrazen� nach�z�me na jezdeck� pe�eti z 1213. Na n� nen� vid�t po�et ocas�, dvouocas�ho lva tedy spolehliv� dokl�d� a� pe�e� z 1247. Soub�n� s n�m byla v prvn� polovin� 13. stolet� pou��v�na i p�vodn� "p�emyslovsk�" plam�nkov� orlice. Moravsk� (dolo�ena 1272-znak m�sta Znojma) a slezsk� (odvozen� z erbu vratislavsk�ho kn�ectv�) orlice poch�zej� ze stejn�ho obdob�. �achov�n� moravsk� orlice bylo polep�eno privilegiem c�sa�e Fridricha III. v 1462 na �ervenozlat�. V dob� husitsk� revoluce se roz���ilo u��v�n� symbolu kalichu (prvn� na pe�eti Jana �i�ky 1420). Od 15. stolet� jsou zn�my �erven� �esk� prapory s b�l�m lvem. Od 19. stolet� se �ast�ji u��valy zemsk� barvy odvozen� ze zemsk�ch znak� zem� Rakousk� monarchie. B�lo�erven� barvy se objevily nap��klad na pra�sk�ch barik�d�ch v roce 1848. Na Morav� se pou��vala �luto�erven� bikol�ra odvozen� od polep�en�ho znaku. Tuto vlajku h�jili sp�e Morav�t� N�mci, zat�mco Moravan� d�vali p�ednost b�lo�ervenomodr� trikol��e. V publikac�ch vydan�ch v 19. stolet� se jako moravsk� barvy uv�d�j� tak� kombinace �luto�ervenomodr�. Slezsko pak bylo reprezentov�no bikol�rou �luto�ernou.

Plam�nkov� orlice Polep�en� znak Moravy 1462 Vlajka Moravsk�ch N�mc� Vlajka Slezska
Plam�nkov� orlice
Polep�en� znak Moravy 1462
Vlajka Moravsk�ch N�mc�
Vlajka Slezska

Symboly N�rodn� rady �eskoslovensk� a �eskoslovensk�ch legi� 1914-1918

Dne 28. z��� 1914 (dle na�eho kalend��e 11/10) slo�ili prvn� �eskosloven�t� dobrovoln�ci v Rusku p��sahu na prvn� �eskoslovensk� vojensk� prapor. Jeho l�c byl tvo�en b�lo�ervenou bikol�rou. V jej�m st�edu se nach�zela svatov�clavsk� koruna. Rub byl tvo�en b�lomodro�ervenou trikol�rou - v�eslovansk�, ale i rusk� a slovensk� vlajka. V roce 1915 byl l�c praporu dopln�n �ty�mi zemsk�mi znaky. Slovensk� trojvr�� bylo je�t� zelen� a k�� zatknut� do zlat� korunky. O den pozd�ji 12. ��jna slo�ila p��sahu na �ervenou korouhev se st��brn� vy�it�m lvem i prvn� �esk� rota "Nazdar" ve Francii. Z�kladem listu prapor� pozd�ji vznikaj�c�ch jednotek byla b�l� a �erven� barva kombinovan� s lipov�mi ratolestmi, svatov�clavskou korunou �i husitsk�mi symboly. �asto se objevovala i sokolsk� symbolika (let�c� sokol jako hrot �erdi �i hesla Tu�me se Kup�edu, zp�tky ni krok!). Nej�etn�j�� v�ak bylo spodobn�n� �esk�ho lva a� ji� se �t�tem �i bez n�j. Ten (stejn� jako ob� orlice-moravsk� a slezsk�) se v t�to dob� zobrazoval "revolu�n�m zp�sobem" tj. bez korunky. R�zn� kombinace �ty� zemsk�ch �t�t� dali vzniknout "sdru�en�mu odbojov�mu znaku" z n�ho� se v 1918 vyvinul "legion��sk� odznak" E. Purghardta a L. Strimpla. Od t� doby pou��van� na v�ech pokr�vk�ch hlavy p��slu�n�k� legi� a stejn� tak i na nejnov�j��ch praporech. V roce 1918 tak� za��n� pronikat na listy prapor� i modr� barva, hlavn� v souvislosti se zapojen�m americk�ch Slov�k� do odboje. Tento vliv m�l i za n�sledek nahrazen� p�vodn� zelen� barvy slovensk�ch kopc� modrou. Ofici�ln� �eskoslovenskou odbojovou vlajkou byla v�ak nep�etr�it� b�lo-�erven� bikol�ra. Od 1918 za�ala N�rodn� rada �eskoslovensk� pou��vat �tvrcen� francouzsk� �t�t, kde se objevili nejen znaky �ech, Moravy a Slezska, ale i svazek Svatoplukov�ch prut� jako symbol jednoty republiky. Moravsk� orlice se zde objevila s p�vodn�m �ervenob�l�m �achov�n�m a ze v�ech �ty� znak� byly odstran�ny korunky. Autorem byl �echoameri�an Rudolf R��i�ka. Vlajka NR�S byla poprv� publikov�na v z��� 1918. Inici�ly �S byly insigniemi Italsk�ch a Francouzsk�ch legi�. Modr� pole pak m�lo symbolizovat slovensk� trojvr��. Autorem byl gener�l Milan Rastislav �tef�nik. Po �tef�nikov� n�v�t�v� u legi� v Rusku se tato vlajka koncem 1918 za�ala pou��vat jako v�le�n�. V zm�n�n�m materi�lu je uvedena i b�lo�erven� bikol�ra jako vlajka vznikaj�c�ho st�tu. Ta poprv� zavl�la ji� 18. ��jna na dom� T.G.Masaryka ve Washingtonu.

BERJAYA BERJAYA BERJAYA BERJAYA
P�vodn� prapor �esk� dru�iny 1914
Prapor �esk� dru�iny - rub 1914
Prapor �esk� dru�iny se znaky 1915
s Legion��sk� odznak 1918

BERJAYA Vlajka �eskoslovensk� n�rodn� rady
Znak a vlajka �eskoslovensk� n�rodn� rady 1918

�eskoslovensko 1918-1939

V prvn�ch dvou letech samostatn� existence bylo �eskoslovensko reprezentov�no starou zemskou b�lo�ervenou bikol�rou. Za pozornost stoj� na��zen� ministra pro Slovensko Vavro �rob�ra �. 1007/1919 ze dne 28.�nora 1919. Toto na��zen� v�slovn� povoluje pou��v�n� b�lomodro�erven� slovensk� trikol�ry vedle vlajky b�lo�erven�. Dne 19.kv�tna 1919 bylo vyd�no vl�dn� na��zen� �. 300, kter�m byl dosavadn� �esk� znak prohl�en st�tn�m znakem �eskoslovenska "a� do kone�n� �pravy st�tn�ho znaku". Dne 6. ��jna 1919 ministr �rob�r povolil na Slovensku u��v�n� legion��sk�ho znaku vzhledem k z�porn�m ohlas�m na p�edchoz� na��zen�. Na z�klad� iniciativy univerzitn�ho profesora G. Friedricha vznikla 7.listopadu 1918 znakov� anketa, v dubnu p�ejmenovan� na �st�edn� znakovou komisi. Ji� na prvn� sch�zce byl p�ijat �esk� znak jako mal� st�tn� znak. Koncem ledna p�edlo�il J. Kursa n�kolik variant �tvrcen�ho znaku (a� na svazek prut� a korunky shodn� se znakem �SNR). V dubnu 1919 se komise shodla na nutnosti zav�st t�i znaky-mal�, st�edn� a velk�. Vyvstal tak� probl�m znaku Podkarpatsk� Rusi, kter� nebyla historick�m �zem�m a nem�la tedy ani ��dn� znak. Ten vznikl a� na ja�e 1920. Ve znaku se G. Friedrichovi poda�ilo spojit symboliku obou n�rod� �ij�c�ch v tomto regionu (ukrajinsk� barvy modr� a �lut� s �erven�m lvem). Vy�e�en� koncepce se vleklo hlavn� z d�vod� politick�ch. Zat�mco ministerstvo vnitra trvalo na ji� schv�len�m a pou��van�m mal�m znaku, slovensk� strana po�adovala, aby v ka�d�m znaku byl ocen�n v�znam Slovenska. Ot�zka mal�ho znaku byla nakonec vy�e�ena tak, �e na hru� byl um�st�n slovensk� znak. V�em heraldick�m figur�m se tak� vr�tili korunky (naz�van� v�ak �elenkami). Na velk�m st�tn�m znaku se nav�c objevili i znaky T��nska (zlat� orlice), Opavska (polcen� �ervenob�l� �t�t) a Ratibo�ska. Na sklonku jara 1919 vytvo�ila �st�edn� znakov� komise zvl�tn� subkomit�t pro vlajku. Paraleln� vznikla v kv�tnu i skupina navrhovatel� v Um�leck�m sboru p�i Pam�tn�ku odboje. Ti reagovali na po�adavek mjr. Chalupy z MNO zpracovat n�vrhy na vojensk� prapory a st�tn� vlajku. Bylo vytvo�eno 32 n�vrh�, v�etn� vlajek slu�ebn�ch, v�le�n�ch ad. Tyto n�vrhy byly v �ervenci 1919 p�ed�ny komisi pro tvorbu st�tn�ch symbol�. Ta mezit�m zam�tla uz�kon�n� b�lo�erven� vlajky kv�li jej� shodnosti s vlajkou Polska a vzd�len� podob� s vlajkou Rakouska. V �ervnu 1919 bylo rozhodnuto o roz���en� o dal�� barvu. Jako nejvhodn�j�� se zd�la b�t modr�, t�et� slovansk� barva, ale i barva slovensk� a nav�c barva �t�tu moravsk�ho znaku. O barv�ch bylo tedy rozhodnuto, z�stal ji� jen probl�m jejich seskupen�. Pruhov� uspo��d�n� bylo zam�tnuto vzhledem k mo�nosti z�m�ny s podobn�mi vlajkami (Francie, Kostarika, Thajsko, Nizozem�, Jugosl�vie,...). Zb�valo tedy jedin� �e�en� - um�stit na b�lo�erven�m listu modrou barvu v podob� heraldick� figury. Po �etn�ch pokusech byl vybr�n kl�n jako jedna z nejstar��ch figur �esk� heraldiky a z�rove� symbol slovensk�ho trojvr��. Dne 4. �ervence p�edlo�il J Kursa komisi n�kolik n�vrh� st�tn� vlajky. V ��jnu 1919 byl ve�ejnosti jeden z t�chto n�vrh� st�tn� vlajky p�edstaven. Byl tvo�en pruhy b�l�m a �erven� mezi n� byl vsunut modr� kl�n, sahaj�c� do jedn� t�etiny d�lky vlajky. O m�s�c pozd�ji byl tento n�vrh p�edlo�en ke schv�len� N�rodn�mu shrom�d�n�. To ale tento n�vrh odm�tlo, stejn� jako v�t�ina ve�ejnosti. Dne 24. ledna 1920 komise rozhodla o prota�en� kl�nu do poloviny vlajky a n�vrh tak definitivn� porazil verzi s "minivlajkou" Americk�ch Slov�k�. Dne 29. �nora 1920 bylo rozhodnuto z�konem �. 121 o st�tn�ch barv�ch b�l�, �erven� a modr�. Dne 30. b�ezna 1920 v 18:45 pak poslanci N�rodn�ho shrom�d�n� Republiky �eskoslovensk� schv�lili z�kon �. 252, kter� upravoval podobu st�tn� vlajky , t�� st�tn�ch znak� a st�tn� pe�eti. Nej�ast�ji pou��van� mal� st�tn� znak byl no�en na stejnokroj�ch od voj�na po gener�la a pln� vystihoval jednotn� charakter st�tu. St�edn� znak pou��vala n�kter� ministerstva, vy��� soudy, �etnictvo a policie. Velk� znak byl vyhrazen prezidentu republiky a N�rodn�mu shrom�d�n�. Z�konem �. 316 z 15. dubna se st�tn� vlajka stala i vlajkou n�mo�n�. Vlajka �eskoslovensk�ch vojensk�ch plavidel byla definov�na a� vl�dn�m na��zen�m �. 123 z 20. srpna 1930. �lo o st�tn� vlajku s mal�m st�tn�m znakem v horn�m rohu u �erdi.

St�tn� vlajka 1918 N�vrh Jaroslava Kursy 1919 N�vrh s vlajkou Americk�ch Slov�k� 1920
St�tn� vlajka 1918
N�vrh Jaroslava Kursy 1919
N�vrh s vlajkou Americk�ch Slov�k� 1920

Velk� st�tn� znak 1920 St�edn� st�tn� znak 1920 Mal� st�tn� znak 1920
Velk�, st�edn� a mal� st�tn� znak 1920

St�tn� vlajka 1920 Vlajka �eskoslovensk�ch vojensk�ch plavidel 1930
St�tn� vlajka 1920
Vlajka �eskoslovensk�ch vojensk�ch plavidel 1930

�echy a Morava 1939-1945

Po vyhl�en� Protektor�tu �echy a Morava se nad�le ofici�ln� pou��vala vlajka s kl�nem. Problematikou zm�ny st�tn�ch symbol� se ji� od podzimu 1938! zab�vali odborn�ci na Ministerstvu vnitra, ale teprve po protestech st�tn�ho tajemn�ka K.H.Franka byla k t�to ot�zce v l�t� 1939 svol�na meziministersk� porada. Zde se objevil n�vrh o mo�nosti na�it� b�l�ho kruhu s h�kov�m k��em do st�edu modr�ho kl�nu (vzhledem k nespot�ebovan�m z�sob�m star�ch vlajek). Tento n�vrh byl odm�tnut s poukazem na v�nos ��sk�ho protektora z 16.srpna 1939, kter� stanovil vyv�ov�n� vlajky protektor�tn� v�dy s vlajkou ��e, a tak byla za�ehn�na diskreditace na�� vlajky nacistick�m symbolem, jak to po�adovali �e�t� fa�ist� z organizace Vlajka. Po pr�vn� str�nce bylo toto stanovisko podpo�eno v�nosem z 23.z���, kter� zakazoval �esk�m politick�m organizac�m pou��vat h�kov� k�� jako v�lu�n�ho symbolu ��e. N�vrh b�lo-�erven� bikol�ry nepro�el z form�ln�ch d�vod� jako "povy�ov�n�" �ech nad Moravou a st�le se vracej�c� argument podobnosti s vlajkou polskou. Skute�n�m d�vodem pak bylo u��v�n� t�to vlajky ji� zm�n�nou Vlajkou. ��sk� protektor postupn� odm�tl n�kolik n�vrh�. Dne 7. z��� navrhl heraldik Karel Schwarzenberg vlajku b�lomodro�ervenou, ani z��en� modr�ho pruhu pro odli�en� od slovensk� vlajky v�ak N�mc�m nesta�ilo, a tak nakonec tento heraldik navrhl vlajku v barv�ch podle �stavy z 1920 - b�lo�ervenomodrou trikol�ru. Vlajka s kl�nem byla i nad�le pou��v�na �eskoslovenskou zahrani�n� reprezentac� a �eskoslovensk�m zahrani�n�m vojskem. Na jejich stejnokroj�ch byl pak i nad�le pou��v�n mal� st�tn� znak. Po osvobozen� op�t zavl�ly vlajky s kl�nem i na na�em �zem�. Dne 1. z��� 1939 vy�lo vl�dn� na��zen� �.222 (s platnost� od 10.��jna), kter� stanovilo nejen vlajku, ale i znak men�� a v�t�� (formulace poukazovala na neexistenci suver�nn�ho st�tn�ho symbolu-velk�ho st�tn�ho znaku). Men��m znakem se stal prost� �esk� lev, v�t��m pak �tvrcen� �t�t se dv�ma �esk�mi lvy a dv�ma moravsk�mi orlicemi.

Protektor�tn� vlajka 1939 V�t�� protektor�tn� znak 1939
Vlajka a v�t�� znak Protektor�tu �echy a Morava 1939

�eskoslovensko 1945-1992

Osvobozen� znamenalo n�vrat k p�edv�le�n�m �eskoslovensk�m symbol�m. Ztr�ta Podkarpatsk� Rusi sice logicky p�edpokl�dala zm�nu st�edn�ho a velk�ho znaku, k t� ale nikdy nedo�lo. St�edn� st�tn� znak se, a� nezru�en, p�estal pou��vat. Velk� znak byl pak b�n� u��v�n parlamentem a prezidentem (na jeho� standart� z�stal a� do 1960). Nach�z� se nap��klad i na �stav� 9. kv�tna z 1948. V pades�t�ch letech se za�alo uva�ovat o dopln�n� st�tn�ch symbol� o symboly prolet��sk�ho internacionalismu, jako by nesta�ilo ��edn� zaveden� spole�n� vyv�ov�n� vlajky �eskoslovensk� a sov�tsk� �i rud�. Vl�dn�m na��zen�m �.29 z 16. ��jna 1955 byla pozm�n�na vlajka vojensk�ch plavidel, kdy byl mal� st�tn� znak nahrazen �ervenou p�tic�pou hv�zdou se lvem z mal�ho st�tn�ho znaku (souviselo to se zm�nou �epicov�ch odznak� (1953 resp. 1954), kdy d��ve u��van� mal� st�tn� znak byl nahrazen t�mto embl�mem). V roce 1960 rozhodlo �V KS� na z�klad� osobn� iniciativy prvn�ho tajemn�ka �V KS� a prezidenta republiky Anton�na Novotn�ho, �e v na�� zemi u� do�lo k vybudov�n� z�klad� socialismu. Tento fakt m�l b�t potvrzen nejen zm�nou n�zvu (nyn� �eskoslovensk� SOCIALISTICK� republika), ale i zm�nou st�tn�ch symbol�. Nov� �stava na�t�st� potvrdila �l�nkem 110 �stavn�ho z�kona �. 100/1960 resp. z�konem �. 163/1960 (17/11 1960)) platnost st�tn� vlajky v nezm�n�n� podob� (tak�e nebyla "vylep�ena" symboly socialismu jako t�eba v Jugosl�vii �i Alb�nii) a sou�asn� zru�ila platnost vlajky vojensk�ch plavidel z 1955. Z�rove� zavedla nov� (a jedin�) st�tn� znak. Ten byl tvo�en neheraldickou pav�zou (�t�t husitsk� p�choty) s �esk�m lvem bez korunky, kter� byla nahrazena �ervenou zlat� lemovanou hv�zdou. Na jeho hrudi se objevil neheraldick� symbol Slovenska (ho��c� vatra na ho�e Kriv�� - symbol Slovensk�ho n�rodn�ho povst�n� 1944). Autorem znaku byl M. Hegar.
Po p�du komunistick�ho re�imu na sklonku 1989 vyvstala p�irozen� ot�zka nov�ch, demokratick�ch symbol�. Podoba feder�ln� vlajky byla nesporn�, slo�it�j�� to bylo s n�hradou za socialistick� st�tn� znak. U� 23. ledna p�edlo�il �erstv� zvolen� prezident V�clav Havel parlamentu n�vrh velk�ho znaku �eskoslovenska a mal�ch znak� obou republik. Na tomto n�vrhu spolupracoval i Ji�� Louda, pozd�j�� autor znak� samostatn� �R. Vzhledem k tomu, �e ot�zka symbol� byla �zce spjata s probl�mem n�zvu spole�n�ho st�tu, rozho�ela se okam�it� ostr� diskuse. Odpor odborn�k� vyvolal hlavn� ne��astn� n�pad um�stit na p�edn� �t�tek velk�ho znaku moravskou orlici (ten byl dopln�n na p�vodn� n�vrh Ji��ho Loudy pr�v� V�clavem Havlem). Zd�vodn�n� tohoto privilegovan�ho postaven� jako motivu spojuj�c� �esk� a slovensk� n�rod s poukazem na prvn� historick� �tvar na obou �zem�ch (Velkomoravskou ��i) m�lo z�sadn� nedostatky. Velk� Morava byl �tvar p�edheraldick� a nem��e tak b�ti reprezentov�n znakem o 400 let mlad��m. Nar�staj�c� nesouhlas ve�ejnosti i odborn�k� vy�e�ilo p�edsednictvo Feder�ln�ho shrom�d�n� �SSR svol�n�m porady expert� z cel� republiky na 5. �nor 1990. Vznikl� komise nem�la za �kol posoudit do�l� n�vrhy, ale odborn� posoudit prezidentsk� n�vrh a doporu�it �stavn�pr�vn�m v�bor�m obou sn�moven zp�sob �e�en� vznikl� situace. V�t�ina jej�ch �len� doporu�ovala n�vrat k mal�mu st�tn�mu znaku z roku 1920 a stanoven� velk�ho ze znak� v�ech historick�ch zem�. P��tomn� sloven�t� experti odm�tli mal� znak jako �echoslovakistick� a trvali neheraldicky na 50 procentech plochy feder�ln�ho znaku pro Slovensko, ��m� dali z�rove� najevo dualistick� p��stup k budouc�mu uspo��d�n� federace. Odborn� debata se tak posl�ze soust�edila na mo�nost vy�e�en� tohoto nekompromisn�ho po�adavku. Z heraldick�ho hlediska byly jen 2 mo�nosti. �t�t polcen� �i �tvrcen�. Esteticky se v�t�ina p�ikl�n�la k �t�tu �tvrcen�mu, polcen� se naopak jevil jednodu���. Rozhoduj�c�m argumentem proti polcen�mu znaku byl fakt, �e by tak polovina �eskoslovensk�ho znaku byla toto�n� s historick�m znakem Ma�arska (ke kter�mu se zem� nav�c 3. �ervence 1990 vr�tila), co� bylo st�topr�vn� ne�nosn�. Ot�zka symbol� �esk� a Slovensk� republiky byla p�esunuta do kompetenc� jejich n�rodn�ch rad (parlament�). T�m se odsunulo i jedn�n� o feder�ln�ch symbolech, kter� museli vych�zet ze spojen� symbol� obou republik. Jedn�n� o feder�ln�m znaku pokra�ovalo 14. b�ezna 1990. P�i kone�n�m �e�en� v�ak nebylo p�ihl�dnuto k mo�nostem um�st�n� obou �tvrcen�ch znak� (�esk�ho a feder�ln�ho) do gotick�ho �t�tu. Obecn� toti� plat� z�sada, �e syst�m znak�, kter�m �esk�, slovensk� a �eskoslovensk� znak byl, m� m�t stejn� typologick� �t�ty (co� bylo - by� trochu ne��astn� - dodr�eno v p��pad� znak� �esk�ch). Feder�ln� symboly byly zavedeny �stavn�m z�konem 102/1990 ze 20. dubna 1990. Autorem v�tvarn�ho proveden� dle n�vrh� Ji��ho Loudy se stal Josef Skaln�k.

Vlajka plavidel ozbrojen�ch sil �eskoslovensk� republiky 1955 Znak �eskoslovensk� socialistick� republiky 1960 Znak �esk� a Slovensk� federativn� republiky 1990
Vlajka plavidel ozbrojen�ch sil �eskoslovensk� republiky 1955
Znak �eskoslovensk� socialistick� republiky 1960
Znak �esk� a Slovensk� federativn� republiky 1990

�esk� republika 1990-1992

V souvislosti s federalizac� �eskoslovenska v roce 1968 byla ustanovena komise expert� v �ele s J. �eb�nkem, kter� m�la stanovit znak a vlajku �esk� socialistick� republiky. Bylo navrhnuto zav�st b�lo�ervenou bikol�ru a vr�tit se k p�vodn�mu znaku �esk�ho st�tu. Vzhledem k sov�tsk� invazi v srpnu 1968 byly n�vrhy definitivn� p�ipraveny a� v �ervenci 1969. Stranick� i st�tn� org�ny n�vrhy odlo�ily, a tak prvn� vlajku a znak dostala tato sou��st �eskoslovensk� federace (od 6. b�ezna ji� bez p��vlastku socialistick�) a� 13. b�ezna 1990. Dne 26. ledna 1990 p�ik�zalo p�edsednictvo �esk� n�rodn� rady projednat ve v�borech �NR n�vrh rezidenta �SSR V�clava Havla na vyd�n� �stavn�ho z�kona o st�tn�ch znac�ch �esk�, Slovensk� a �eskoslovensk� republiky. Vytvo�en� komise p�edlo�ila dva n�vrhy znaku �R. Prvn� v pozd�ji schv�len� podob�, druh� byl tvo�en lvem, kter� nesl na prsou polcen� �t�tek s polovinou moravsk� a polovinou slezsk� orlice. Autorem byl J. Dolej� a ob� varianty se objevili v n�vrhu �stavn�ho z�kona ze 13. �nora 1990. Tent�� n�vrh popisoval i vlajku �R jako b�lo�ervenou bikol�ru s pom�rem stran 2:3. N�vrh byl projedn�v�n ve v�borech ve dnech 13. - 15. �nora. Vzhledem k r�zn�m n�zor�m na podobu znaku ulo�ila �NR 20. �nora 1990 v�bor�m nov� projedn�n� n�vrhu a p�edlo�en� shodn�ho stanoviska na p��t�m zased�n� �NR. T�ho� dne rozhodla porada p�edsed� v�bor� �NR o tom, �e bude ve v�borech projedn�n n�vrh, aby �R pou��vala mal� a velk� znak. �l�nek 1 nov�ho n�vrhu (2.3.) obsahoval ji� popis obou znak�. Velk� byl pops�n jako �tvrcen� se znaky �ech, Moravy a Slezska. Mal� jako prost� �esk� lev. Pou��v�n� jednotliv�ch znak� i vlajky upravoval n�vrh dal��ho z�kona. Oba dva z�kony byli posl�ze projedn�ny ve v�borech ve dnech 5. - 7. b�ezna 1990. V�bory doporu�ily n�vrh �stavn�ho z�kona ke schv�len� s �pravou spo��vaj�c� ve vlo�en� nov�ho �l�nku o st�tn� hymn� �R. N�vrhy na zm�nu vlajky (p�id�n� modr� barvy �i znaku) nez�skali dostate�nou podporu. Druh� n�vrh byl pozm�n�n tak, �e umo��oval pou��v�n� znaku a vlajky i jednotliv�m ob�an�m a z�rove� nevy�adoval spole�n� vyv�ov�n� �esk� a �eskoslovensk� vlajky. Dne 9. b�ezna 1990 grafik J. Rathousk� p�edlo�il sv� n�vrhy na v�tvarn� �e�en� obou znak�. Oba z�kony byli schv�leny �NR 13. b�ezna 1990. Proto�e i po �prav�ch byli kresby znak� odli�n� od kresby n�vrhu feder�ln�ho znaku, vyslovila �NR souhlas, aby novou podobu znaku namaloval J. Skaln�k. Ta byla 17. dubna prodiskutov�na v odborn� komisi a o t�den pozd�ji v definitivn� podob� p�edlo�ena �NR.
Na fotografii n�e je patrn� u�it� feder�ln� a �esk� vlajky (i znaku) ve volebn�ch m�stnostech p�i volb�ch v roce 1990.

Velk� znak �esk� republiky 1990 Mal� znak �esk� republiky 1990
Velk� a mal� znak �esk� republiky 1990

BERJAYA

�esk� republika 1993

Po volb�ch v roce 1992, kter� jednozna�n� pouk�zaly na nemo�nost spole�n�ho sou�it� �ech� a Slov�k� ve spole�n�m st�t� (na Slovensku neexistovala strana, kter� by ve sv�m programu d��ve �i pozd�ji nepo�adovala plnou samostatnost Slovenska), se odborn�ci za�ali zab�vat ot�zkou nov�ch st�tn�ch symbol� pro ob� vznikaj�c� republiky. Prost� p�evzet� dosavadn�ch symbol� feder�ln�ch republik bylo mo�n� jen v p��pad� znak�, ob� n�rodn� vlajka m�li toti� na mezin�rodn�m poli sv� "dvojn�ky". �esk� ve vlajce polsk� a slovensk� ve vlajce rusk�. A tak se objevil probl�m vlajky, kter�m se p�edchoz� tv�rci st�tn�ch symbol� zab�vali naposledy p�ed v�ce jak 7O lety. V p��pad� �esk� vlajky to byl dokonce probl�m �pln� stejn�: jak upravit historickou bikol�ru a odli�it j� tak od vlajky polsk�. Ot�zka podoby st�tn�ch symbol� se neza�ala �e�it v ji� existuj�c� heraldick� komisi p�i �NR, ale v �esk� vl�d�. Ta projednala 29. �ervence 1992 ideov� n�stin n�vrhu �stavy �R, jak ho p�edlo�il Jan Kalvoda. Minist�i �kolstv� a kultury byli pov��eni p�edlo�en�m n�vrh� nov�ch st�tn�ch symbol� na dal�� sch�zi. K tomu do�lo 19. srpna 1992, kdy byl p�edlo�en dvan�ctistr�nkov� materi�l zpracovan� J. Kab�tem a P. Pi�hou a nazvan� St�tn� symboly �R. V n�vrhu byli rozeb�r�ny dv� varianty: symboly pro p��pad rozd�len� �SFR a pro p��pad zachov�n� n�jak�ho typu spole�n�ho st�tu. Vlajka v p��pad� rozd�len� m�la b�t bu� b�lo�erven� nebo b�lo�erven� s blankytn� modr�m kl�nem sahaj�c�m do jedn� t�etiny vlajky (pro odli�en� od vlajky �SFR p�i zachov�n� historick� n�vaznosti). V prvn�m p��pad� m�la b�t vlajka dopln�na p�emyslovskou orlic� �i �esk�m lvem. Materi�l d�le uva�oval o mal�m a velk�m znaku. Mal� znak m�l b�t tvo�en prost�m �esk�m lvem, �esk�m lvem s moravskou a slezskou orlic� v srde�n�m �t�tku �i naopak polcen�m �t�tem s orlicemi s �esk�m lvem v srde�n�m �t�tku. Tak� v p��pad� velk�ho znaku bylo p�edlo�eno n�kolik variant. P�edpokl�dalo se, �e znaky samospr�vn�ch celk� budou obklopovat zemsk� znaky (viz Velk� st�tn� znak 1920) nebo mal� st�tn� znak. N�kter� �e�en� (hl. mal� st�tn� znak) p�ipom�nala n�vrhy z roku 1969. Materi�l byl nep�ehledn� a jeho �rove� z heraldicko - vexilologick�ho hlediska diskutabiln�. V tomto sm�ru se vyj�d�ila i p�edsedkyn� heraldick� komise Ji�ina Pavl�kov� v dopise p�edsedovi vl�dy �R. O tomto dopise informovala dr. Pavl�kov� na zased�n� heraldick� komise 11. z��� 1992. B�hem diskuse o �rovni materi�lu bylo doporu�eno p��tomn�m poslanc�m zm�nit �stavn� z�kon o symbolech �R (67/1990 Sb.) tak, aby �esk� vlajka ji� m�la modr� kl�n a z�rove� doporu�ila pou��v�n� st�vaj�c�ch znak� �R i po rozpadu federace. Na zased�n� 23. ��jna 1992 se p��tomn� sezn�mili s n�vrhem textu �stavn�ho z�kona o st�tn�ch symbolech �R od K. M�llera. Na popud p��tomn�ho ministra �kolstv� byla navrhnuta varianta s blankytn� modr�m odst�nem kl�nu a bylo provedeno n�kolik dal��ch �prav. Do p��t� sch�ze m�li Ale� Bro�ek a Ji�� Louda vypracovat d�vodovou zpr�vu k z�konu. Sch�ze se konala 6. listopadu 1992. �lenov� komise schv�lili n�vrh Zby�ka Svobody o vlo�en� paragrafu, kter� by stanovil st�tn� barvy (b�lou, �ervenou a modrou) a definitivn� odm�tli variantu s blankytn� modr�m kl�nem. V d�vodov� zpr�v� se pro zachov�n� vlajky s kl�nem objevili n�sleduj�c� argumenty: Modr� barva kl�nu je p�evzata nejen ze znaku slovensk�ho, ale i moravsk�ho. Za v�lky byla vlajka s kl�nem vlajko st�tu, jeho� zpo��tku p�ev�n� �e�t� voj�ci bojovali proti nacismu. V obdob� totality byla tato vlajka ch�p�na jako symbol n�rodn� a st�tn� suverenity, co� se projevilo v letech 1968 - 1969 jednozna�n�m u��v�n�m vlajky �eskoslovensk� p�edev��m na �zem� historick�ch zem�, zat�mco na Slovensku v 1989 ji� p�eva�ovaly prapory slovensk�. Slovensk� republika p�ijet�m �stavn�ho z�kona v�dom� tuto vlajku odm�tla a zavedla jinou. Z�nikem �SFR p�est�v� existovat i jej� vlajka, kterou je tak mo�no pova�ovat za upr�zdn�nou a �esk� republika j� m� pln� pr�vo akceptovat. Komise n�sledn� vyzvala v�tvarn�ky Her��ka, P�ikryla, �echa a Loudu, aby zaslali do 23. listopadu do �NR sv� n�vrhy v�tvarn�ho �e�en� st�tn�ch symbol�. Po ozn�men� v tisku ozna�ili sloven�t� poslanci tento �in za pokus o p�ivlastn�n� si n��eho, co �esk� republice nepat�� a Jozef Proke� navrhl vlo�it do �stavn�ho z�kona �SFR o z�niku federace klausuli o z�kazu pou��v�n� st�tn�ch symbol� �SFR �i symbol� jim podobn�ch a s nimi zam�niteln�ch. Aby se nezkomplikoval pokojn� z�nik federace, byl 25. listopadu 1992 tento z�kon i s pozm��ovac�m n�vrhem schv�len. N�sledn� se rozho�ela debata o pr�vu �esk� republiky na vlajku s kl�nem. Tohoto pr�va se zastal i �eln� slovensk� heraldik J. Nov�k. I �esk� ve�ejnost a poslanci se st�le v�ce p�ikl�n�li k tomuto n�vrhu. Jen �esk� vl�da, vystupuj�c� vst��cn� v��i Slovensku byla ochotna k d�l��m korektur�m (zm�na odst�nu �i d�lky kl�nu). Na sch�zi heraldick� komise 11. prosince 1992 byla vybr�na v�tvarn� stylizace J. Loudy. Po schv�len� �stavy �R schv�lila �NR n�sleduj�c� den, tj. 17. prosince 1992 z�kon o st�tn�ch symbolech (3/1993), a to jednomysln�. St�tn� symboly na�� vlasti tak dnes tvo�� mal� a velk� st�tn� znak (mal� znak m� nyn� gotick� �t�t nam�sto p�edchoz�ho (1990 - 1992) francouzsk�ho), st�tn� barvy, st�tn� vlajka (b�val� vlajka �eskoslovensk� v nezm�n�n� podob�), standarta prezidenta republiky, st�tn� pe�e� a st�tn� hymna.

Vl�dn� n�vrh mal�ho st�tn�ho znaku 1992 Vl�dn� n�vrh mal�ho st�tn�ho znaku II 1992 Mal� znak �esk� republiky 1993
Vl�dn� n�vrh mal�ho st�tn�ho znaku 1992
Vl�dn� n�vrh mal�ho st�tn�ho znaku II 1992
Mal� znak �esk� republiky 1993

Prameny:

den�k Pr�vo 3.dubna 2000
�asopis Vexilologie 39, 75, 78-81, 91, 94, 106, 111
�esk� st�tn� a vojensk� symbolika, Zby�ek Svoboda
Lexikon vlajek a znak� zem� sv�ta, Ale� Bro�ek
Vexilologie-u�ebn� texty vysok�ch �kol, Prajdl-Z�labsk�
Vlajky a znaky zem� sv�ta, 3.vyd�n�, Ludv�k Mucha


zp�t