Starting in 1996, Alexa Internet has been donating their crawl data to the Internet Archive. Flowing in every day, these data are added to the Wayback Machine after an embargo period.
St��brn� dvouocas� lev se jako symbol �esk�ho kr�lovstv� objevuje nejpozd�ji na po��tku 13. stolet�, pravd�podobn� ale ji� od poloviny stolet� p�edchoz�ho. Jeho nejstar�� vyobrazen� nach�z�me na jezdeck� pe�eti z 1213. Na n� nen� vid�t po�et ocas�, dvouocas�ho lva tedy spolehliv� dokl�d� a� pe�e� z 1247. Soub�n� s n�m byla v prvn� polovin� 13. stolet� pou��v�na i p�vodn� "p�emyslovsk�" plam�nkov� orlice. Moravsk� (dolo�ena 1272-znak m�sta Znojma) a slezsk� (odvozen� z erbu vratislavsk�ho kn�ectv�) orlice poch�zej� ze stejn�ho obdob�. �achov�n� moravsk� orlice bylo polep�eno privilegiem c�sa�e Fridricha III. v 1462 na �ervenozlat�. V dob� husitsk� revoluce se roz���ilo u��v�n� symbolu kalichu (prvn� na pe�eti Jana �i�ky 1420).
Od 15. stolet� jsou zn�my �erven� �esk� prapory s b�l�m lvem. Od 19. stolet� se �ast�ji u��valy zemsk� barvy odvozen� ze zemsk�ch znak� zem� Rakousk� monarchie. B�lo�erven� barvy se objevily nap��klad na pra�sk�ch barik�d�ch v roce 1848. Na Morav� se pou��vala �luto�erven� bikol�ra odvozen� od polep�en�ho znaku. Tuto vlajku h�jili sp�e Morav�t� N�mci, zat�mco Moravan� d�vali p�ednost b�lo�ervenomodr� trikol��e. V publikac�ch vydan�ch v 19. stolet� se jako moravsk� barvy uv�d�j� tak� kombinace �luto�ervenomodr�. Slezsko pak bylo reprezentov�no bikol�rou �luto�ernou.
Plam�nkov� orlice
Polep�en� znak Moravy 1462
Vlajka Moravsk�ch N�mc�
Vlajka Slezska
Dne 28. z��� 1914 (dle na�eho kalend��e 11/10) slo�ili prvn� �eskosloven�t� dobrovoln�ci v Rusku p��sahu na prvn� �eskoslovensk� vojensk� prapor. Jeho l�c byl tvo�en b�lo�ervenou bikol�rou. V jej�m st�edu se nach�zela svatov�clavsk� koruna. Rub byl tvo�en b�lomodro�ervenou trikol�rou - v�eslovansk�, ale i rusk� a slovensk� vlajka. V roce 1915 byl l�c praporu dopln�n �ty�mi zemsk�mi znaky. Slovensk� trojvr�� bylo je�t� zelen� a k�� zatknut� do zlat� korunky. O den pozd�ji 12. ��jna slo�ila p��sahu na �ervenou korouhev se st��brn� vy�it�m lvem i prvn� �esk� rota "Nazdar" ve Francii. Z�kladem listu prapor� pozd�ji vznikaj�c�ch jednotek byla b�l� a �erven� barva kombinovan� s lipov�mi ratolestmi, svatov�clavskou korunou �i husitsk�mi symboly. �asto se objevovala i sokolsk� symbolika (let�c� sokol jako hrot �erdi �i hesla Tu�me se Kup�edu, zp�tky ni krok!). Nej�etn�j�� v�ak bylo spodobn�n� �esk�ho lva a� ji� se �t�tem �i bez n�j. Ten (stejn� jako ob� orlice-moravsk� a slezsk�) se v t�to dob� zobrazoval "revolu�n�m zp�sobem" tj. bez korunky. R�zn� kombinace �ty� zemsk�ch �t�t� dali vzniknout "sdru�en�mu odbojov�mu znaku" z n�ho� se v 1918 vyvinul "legion��sk� odznak" E. Purghardta a L. Strimpla. Od t� doby pou��van� na v�ech pokr�vk�ch hlavy p��slu�n�k� legi� a stejn� tak i na nejnov�j��ch praporech. V roce 1918 tak� za��n� pronikat na listy prapor� i modr� barva, hlavn� v souvislosti se zapojen�m americk�ch Slov�k� do odboje. Tento vliv m�l i za n�sledek nahrazen� p�vodn� zelen� barvy slovensk�ch kopc� modrou. Ofici�ln� �eskoslovenskou odbojovou vlajkou byla v�ak nep�etr�it� b�lo-�erven� bikol�ra.
Od 1918 za�ala N�rodn� rada �eskoslovensk� pou��vat �tvrcen� francouzsk� �t�t, kde se objevili nejen znaky �ech, Moravy a Slezska, ale i svazek Svatoplukov�ch prut� jako symbol jednoty republiky. Moravsk� orlice se zde objevila s p�vodn�m �ervenob�l�m �achov�n�m a ze v�ech �ty� znak� byly odstran�ny korunky. Autorem byl �echoameri�an Rudolf R��i�ka. Vlajka NR�S byla poprv� publikov�na v z��� 1918. Inici�ly �S byly insigniemi Italsk�ch a Francouzsk�ch legi�. Modr� pole pak m�lo symbolizovat slovensk� trojvr��. Autorem byl gener�l Milan Rastislav �tef�nik. Po �tef�nikov� n�v�t�v� u legi� v Rusku se tato vlajka koncem 1918 za�ala pou��vat jako v�le�n�. V zm�n�n�m materi�lu je uvedena i b�lo�erven� bikol�ra jako vlajka vznikaj�c�ho st�tu. Ta poprv� zavl�la ji� 18. ��jna na dom� T.G.Masaryka ve Washingtonu.
P�vodn� prapor �esk� dru�iny 1914
Prapor �esk� dru�iny - rub 1914
Prapor �esk� dru�iny se znaky 1915 s
Legion��sk� odznak 1918
V prvn�ch dvou letech samostatn� existence bylo �eskoslovensko reprezentov�no starou zemskou b�lo�ervenou bikol�rou. Za pozornost stoj� na��zen� ministra pro Slovensko Vavro �rob�ra �. 1007/1919 ze dne 28.�nora 1919. Toto na��zen� v�slovn� povoluje pou��v�n� b�lomodro�erven� slovensk� trikol�ry vedle vlajky b�lo�erven�. Dne 19.kv�tna 1919 bylo vyd�no vl�dn� na��zen� �. 300, kter�m byl dosavadn� �esk� znak prohl�en st�tn�m znakem �eskoslovenska "a� do kone�n� �pravy st�tn�ho znaku". Dne 6. ��jna 1919 ministr �rob�r povolil na Slovensku u��v�n� legion��sk�ho znaku vzhledem k z�porn�m ohlas�m na p�edchoz� na��zen�.
Na z�klad� iniciativy univerzitn�ho profesora G. Friedricha vznikla 7.listopadu 1918 znakov� anketa, v dubnu p�ejmenovan� na �st�edn� znakovou komisi. Ji� na prvn� sch�zce byl p�ijat �esk� znak jako mal� st�tn� znak. Koncem ledna p�edlo�il J. Kursa n�kolik variant �tvrcen�ho znaku (a� na svazek prut� a korunky shodn� se znakem �SNR). V dubnu 1919 se komise shodla na nutnosti zav�st t�i znaky-mal�, st�edn� a velk�. Vyvstal tak� probl�m znaku Podkarpatsk� Rusi, kter� nebyla historick�m �zem�m a nem�la tedy ani ��dn� znak. Ten vznikl a� na ja�e 1920. Ve znaku se G. Friedrichovi poda�ilo spojit symboliku obou n�rod� �ij�c�ch v tomto regionu (ukrajinsk� barvy modr� a �lut� s �erven�m lvem). Vy�e�en� koncepce se vleklo hlavn� z d�vod� politick�ch. Zat�mco ministerstvo vnitra trvalo na ji� schv�len�m a pou��van�m mal�m znaku, slovensk� strana po�adovala, aby v ka�d�m znaku byl ocen�n v�znam Slovenska. Ot�zka mal�ho znaku byla nakonec vy�e�ena tak, �e na hru� byl um�st�n slovensk� znak. V�em heraldick�m figur�m se tak� vr�tili korunky (naz�van� v�ak �elenkami). Na velk�m st�tn�m znaku se nav�c objevili i znaky T��nska (zlat� orlice), Opavska (polcen� �ervenob�l� �t�t) a Ratibo�ska.
Na sklonku jara 1919 vytvo�ila �st�edn� znakov� komise zvl�tn� subkomit�t pro vlajku.
Paraleln� vznikla v kv�tnu i skupina navrhovatel� v Um�leck�m sboru p�i Pam�tn�ku odboje. Ti reagovali na po�adavek mjr. Chalupy z MNO zpracovat n�vrhy na vojensk� prapory a st�tn� vlajku. Bylo vytvo�eno 32 n�vrh�, v�etn� vlajek slu�ebn�ch, v�le�n�ch ad. Tyto n�vrhy byly v �ervenci 1919 p�ed�ny komisi pro tvorbu st�tn�ch symbol�. Ta mezit�m zam�tla uz�kon�n� b�lo�erven� vlajky kv�li jej� shodnosti s vlajkou Polska a vzd�len� podob� s vlajkou Rakouska. V �ervnu 1919 bylo rozhodnuto o roz���en� o dal�� barvu. Jako nejvhodn�j�� se zd�la b�t modr�, t�et� slovansk� barva, ale i barva slovensk� a nav�c barva �t�tu moravsk�ho znaku. O barv�ch bylo tedy rozhodnuto, z�stal ji� jen probl�m jejich seskupen�. Pruhov� uspo��d�n� bylo zam�tnuto vzhledem k mo�nosti z�m�ny s podobn�mi vlajkami (Francie, Kostarika, Thajsko, Nizozem�, Jugosl�vie,...). Zb�valo tedy jedin� �e�en� - um�stit na b�lo�erven�m listu modrou barvu v podob� heraldick� figury. Po �etn�ch pokusech byl vybr�n kl�n jako jedna z nejstar��ch figur �esk� heraldiky a z�rove� symbol slovensk�ho trojvr��. Dne 4. �ervence p�edlo�il J Kursa komisi n�kolik n�vrh� st�tn� vlajky.
V ��jnu 1919 byl ve�ejnosti jeden z t�chto n�vrh� st�tn� vlajky p�edstaven. Byl tvo�en pruhy b�l�m a �erven� mezi n� byl vsunut modr� kl�n, sahaj�c� do jedn� t�etiny d�lky vlajky. O m�s�c pozd�ji byl tento n�vrh p�edlo�en ke schv�len� N�rodn�mu shrom�d�n�. To ale tento n�vrh odm�tlo, stejn� jako v�t�ina ve�ejnosti. Dne 24. ledna 1920 komise rozhodla o prota�en� kl�nu do poloviny vlajky a n�vrh tak definitivn� porazil verzi s "minivlajkou" Americk�ch Slov�k�.
Dne 29. �nora 1920 bylo rozhodnuto z�konem �. 121 o st�tn�ch barv�ch b�l�, �erven� a modr�. Dne 30. b�ezna 1920 v 18:45 pak poslanci N�rodn�ho shrom�d�n� Republiky �eskoslovensk� schv�lili z�kon �. 252, kter� upravoval podobu st�tn� vlajky , t�� st�tn�ch znak� a st�tn� pe�eti. Nej�ast�ji pou��van� mal� st�tn� znak byl no�en na stejnokroj�ch od voj�na po gener�la a pln� vystihoval jednotn� charakter st�tu. St�edn� znak pou��vala n�kter� ministerstva, vy��� soudy, �etnictvo a policie. Velk� znak byl vyhrazen prezidentu republiky a N�rodn�mu shrom�d�n�.
Z�konem �. 316 z 15. dubna se st�tn� vlajka stala i vlajkou n�mo�n�. Vlajka �eskoslovensk�ch vojensk�ch plavidel byla definov�na a� vl�dn�m na��zen�m �. 123 z 20. srpna 1930. �lo o st�tn� vlajku s mal�m st�tn�m znakem v horn�m rohu u �erdi.
St�tn� vlajka 1918
N�vrh Jaroslava Kursy 1919
N�vrh s vlajkou Americk�ch Slov�k� 1920
Velk�, st�edn� a mal� st�tn� znak 1920
St�tn� vlajka 1920
Vlajka �eskoslovensk�ch vojensk�ch plavidel 1930
Po vyhl�en� Protektor�tu �echy a Morava se nad�le ofici�ln� pou��vala vlajka s kl�nem. Problematikou zm�ny st�tn�ch symbol� se ji� od podzimu 1938! zab�vali odborn�ci na Ministerstvu vnitra, ale teprve po protestech st�tn�ho tajemn�ka K.H.Franka byla k t�to ot�zce v l�t� 1939 svol�na meziministersk� porada. Zde se objevil n�vrh o mo�nosti na�it� b�l�ho kruhu s h�kov�m k��em do st�edu modr�ho kl�nu (vzhledem k nespot�ebovan�m z�sob�m star�ch vlajek). Tento n�vrh byl odm�tnut s poukazem na v�nos ��sk�ho protektora z 16.srpna 1939, kter� stanovil vyv�ov�n� vlajky protektor�tn� v�dy s vlajkou ��e, a tak byla za�ehn�na diskreditace na�� vlajky nacistick�m symbolem, jak to po�adovali �e�t� fa�ist� z organizace Vlajka. Po pr�vn� str�nce bylo toto stanovisko podpo�eno v�nosem z 23.z���, kter� zakazoval �esk�m politick�m organizac�m pou��vat
h�kov� k�� jako v�lu�n�ho symbolu ��e. N�vrh b�lo-�erven� bikol�ry nepro�el z form�ln�ch d�vod� jako "povy�ov�n�" �ech nad Moravou a st�le se vracej�c� argument podobnosti s vlajkou polskou. Skute�n�m d�vodem pak bylo u��v�n� t�to vlajky ji� zm�n�nou Vlajkou. ��sk� protektor postupn� odm�tl n�kolik n�vrh�. Dne 7. z��� navrhl heraldik Karel Schwarzenberg vlajku b�lomodro�ervenou, ani
z��en� modr�ho pruhu pro odli�en� od slovensk� vlajky v�ak N�mc�m nesta�ilo, a tak nakonec tento heraldik navrhl vlajku v barv�ch podle �stavy z 1920 - b�lo�ervenomodrou trikol�ru. Vlajka s kl�nem byla i nad�le
pou��v�na �eskoslovenskou zahrani�n� reprezentac� a �eskoslovensk�m zahrani�n�m vojskem. Na jejich stejnokroj�ch byl pak i nad�le pou��v�n mal� st�tn� znak. Po osvobozen� op�t zavl�ly vlajky s kl�nem i na na�em �zem�.
Dne 1. z��� 1939 vy�lo vl�dn� na��zen� �.222 (s platnost� od 10.��jna), kter� stanovilo nejen vlajku, ale i znak men�� a v�t�� (formulace poukazovala na neexistenci suver�nn�ho st�tn�ho symbolu-velk�ho st�tn�ho znaku). Men��m znakem se stal prost� �esk� lev, v�t��m pak �tvrcen� �t�t se dv�ma �esk�mi lvy a dv�ma moravsk�mi orlicemi.
Vlajka a v�t�� znak Protektor�tu �echy a Morava 1939
Osvobozen� znamenalo n�vrat k p�edv�le�n�m �eskoslovensk�m symbol�m. Ztr�ta Podkarpatsk� Rusi sice logicky p�edpokl�dala zm�nu st�edn�ho a velk�ho znaku, k t� ale nikdy nedo�lo. St�edn� st�tn� znak se, a� nezru�en, p�estal pou��vat. Velk� znak byl pak b�n� u��v�n parlamentem a prezidentem (na jeho� standart� z�stal a� do 1960). Nach�z� se nap��klad i na �stav� 9. kv�tna z 1948. V pades�t�ch letech se za�alo uva�ovat o dopln�n� st�tn�ch symbol� o symboly prolet��sk�ho internacionalismu, jako by nesta�ilo ��edn� zaveden� spole�n� vyv�ov�n� vlajky �eskoslovensk� a sov�tsk� �i rud�.
Vl�dn�m na��zen�m �.29 z 16. ��jna 1955 byla pozm�n�na vlajka vojensk�ch plavidel, kdy byl mal� st�tn� znak nahrazen �ervenou p�tic�pou hv�zdou se lvem z mal�ho st�tn�ho znaku (souviselo to se zm�nou �epicov�ch odznak� (1953 resp. 1954), kdy d��ve u��van� mal� st�tn� znak byl nahrazen t�mto embl�mem).
V roce 1960 rozhodlo �V KS� na z�klad� osobn� iniciativy prvn�ho tajemn�ka �V KS� a prezidenta republiky Anton�na Novotn�ho, �e v na�� zemi u� do�lo k vybudov�n� z�klad� socialismu. Tento fakt m�l b�t potvrzen nejen zm�nou n�zvu (nyn� �eskoslovensk� SOCIALISTICK� republika), ale i zm�nou st�tn�ch symbol�. Nov� �stava na�t�st� potvrdila �l�nkem 110 �stavn�ho z�kona �. 100/1960 resp. z�konem �. 163/1960 (17/11 1960)) platnost st�tn� vlajky v nezm�n�n� podob� (tak�e nebyla "vylep�ena" symboly socialismu jako t�eba v Jugosl�vii �i Alb�nii) a sou�asn� zru�ila platnost vlajky vojensk�ch plavidel z 1955. Z�rove� zavedla nov� (a jedin�) st�tn� znak. Ten byl tvo�en neheraldickou pav�zou (�t�t husitsk� p�choty) s �esk�m lvem bez korunky, kter� byla nahrazena �ervenou zlat� lemovanou hv�zdou. Na jeho hrudi se objevil neheraldick� symbol Slovenska (ho��c� vatra na ho�e Kriv�� - symbol Slovensk�ho n�rodn�ho povst�n� 1944). Autorem znaku byl M. Hegar.
Po p�du komunistick�ho re�imu na sklonku 1989 vyvstala p�irozen� ot�zka nov�ch, demokratick�ch symbol�. Podoba feder�ln� vlajky byla nesporn�, slo�it�j�� to bylo s n�hradou za socialistick� st�tn� znak. U� 23. ledna p�edlo�il �erstv� zvolen� prezident V�clav Havel parlamentu n�vrh velk�ho znaku �eskoslovenska a mal�ch znak� obou republik. Na tomto n�vrhu spolupracoval i Ji�� Louda, pozd�j�� autor znak� samostatn� �R. Vzhledem k tomu, �e ot�zka symbol� byla �zce spjata s probl�mem n�zvu spole�n�ho st�tu, rozho�ela se okam�it� ostr� diskuse.
Odpor odborn�k� vyvolal hlavn� ne��astn� n�pad um�stit na p�edn� �t�tek velk�ho znaku moravskou orlici (ten byl dopln�n na p�vodn� n�vrh Ji��ho Loudy pr�v� V�clavem Havlem). Zd�vodn�n� tohoto privilegovan�ho postaven� jako motivu spojuj�c� �esk� a slovensk� n�rod s poukazem na prvn� historick� �tvar na obou �zem�ch (Velkomoravskou ��i) m�lo z�sadn� nedostatky. Velk� Morava byl �tvar p�edheraldick� a nem��e tak b�ti reprezentov�n znakem o 400 let mlad��m. Nar�staj�c� nesouhlas ve�ejnosti i odborn�k� vy�e�ilo p�edsednictvo Feder�ln�ho shrom�d�n� �SSR svol�n�m porady expert� z cel� republiky na 5. �nor 1990. Vznikl� komise nem�la za �kol posoudit do�l� n�vrhy, ale odborn� posoudit prezidentsk� n�vrh a doporu�it �stavn�pr�vn�m v�bor�m obou sn�moven zp�sob �e�en� vznikl� situace. V�t�ina jej�ch �len� doporu�ovala n�vrat k mal�mu st�tn�mu znaku z roku 1920 a stanoven� velk�ho ze znak� v�ech historick�ch zem�. P��tomn� sloven�t� experti odm�tli mal� znak jako �echoslovakistick� a trvali neheraldicky na 50 procentech plochy feder�ln�ho znaku pro Slovensko, ��m� dali z�rove� najevo dualistick� p��stup k budouc�mu uspo��d�n� federace. Odborn� debata se tak posl�ze soust�edila na mo�nost vy�e�en� tohoto nekompromisn�ho po�adavku. Z heraldick�ho hlediska byly jen 2 mo�nosti. �t�t polcen� �i �tvrcen�. Esteticky se v�t�ina p�ikl�n�la k �t�tu �tvrcen�mu, polcen� se naopak jevil jednodu���. Rozhoduj�c�m argumentem proti polcen�mu znaku byl fakt, �e by tak polovina �eskoslovensk�ho znaku byla toto�n� s historick�m znakem Ma�arska (ke kter�mu se zem� nav�c 3. �ervence 1990 vr�tila), co� bylo st�topr�vn� ne�nosn�. Ot�zka symbol� �esk� a Slovensk� republiky byla p�esunuta do kompetenc� jejich n�rodn�ch rad (parlament�). T�m se odsunulo i jedn�n� o feder�ln�ch symbolech, kter� museli vych�zet ze spojen� symbol� obou republik. Jedn�n� o feder�ln�m znaku pokra�ovalo 14. b�ezna 1990. P�i kone�n�m �e�en� v�ak nebylo p�ihl�dnuto k mo�nostem um�st�n� obou �tvrcen�ch znak� (�esk�ho a feder�ln�ho) do gotick�ho �t�tu. Obecn� toti� plat� z�sada, �e syst�m znak�, kter�m �esk�, slovensk� a �eskoslovensk� znak byl, m� m�t stejn� typologick� �t�ty (co� bylo - by� trochu ne��astn� - dodr�eno v p��pad� znak� �esk�ch). Feder�ln� symboly byly zavedeny �stavn�m z�konem 102/1990 ze 20. dubna 1990.
Autorem v�tvarn�ho proveden� dle n�vrh� Ji��ho Loudy se stal Josef Skaln�k.
Vlajka plavidel ozbrojen�ch sil �eskoslovensk� republiky 1955
Znak �eskoslovensk� socialistick� republiky 1960
Znak �esk� a Slovensk� federativn� republiky 1990
V souvislosti s federalizac� �eskoslovenska v roce 1968 byla ustanovena komise expert� v �ele s J. �eb�nkem, kter� m�la stanovit znak a vlajku �esk� socialistick� republiky. Bylo navrhnuto zav�st b�lo�ervenou bikol�ru a vr�tit se k p�vodn�mu znaku �esk�ho st�tu. Vzhledem k sov�tsk� invazi v srpnu 1968 byly n�vrhy definitivn� p�ipraveny a� v �ervenci 1969. Stranick� i st�tn� org�ny n�vrhy odlo�ily, a tak prvn� vlajku a znak dostala tato sou��st �eskoslovensk� federace (od 6. b�ezna ji� bez p��vlastku socialistick�) a� 13. b�ezna 1990.
Dne 26. ledna 1990 p�ik�zalo p�edsednictvo �esk� n�rodn� rady projednat ve v�borech �NR n�vrh rezidenta �SSR V�clava Havla na vyd�n� �stavn�ho z�kona o st�tn�ch znac�ch �esk�, Slovensk� a �eskoslovensk� republiky. Vytvo�en� komise p�edlo�ila dva n�vrhy znaku �R. Prvn� v pozd�ji schv�len� podob�, druh� byl tvo�en lvem, kter� nesl na prsou polcen� �t�tek s polovinou moravsk� a polovinou slezsk� orlice. Autorem byl J. Dolej� a ob� varianty se objevili v n�vrhu �stavn�ho z�kona ze 13. �nora 1990. Tent�� n�vrh popisoval i vlajku �R jako b�lo�ervenou bikol�ru s pom�rem stran 2:3. N�vrh byl projedn�v�n ve v�borech ve dnech 13. - 15. �nora. Vzhledem k r�zn�m n�zor�m na podobu znaku ulo�ila �NR 20. �nora 1990 v�bor�m nov� projedn�n� n�vrhu a p�edlo�en� shodn�ho stanoviska na p��t�m zased�n� �NR. T�ho� dne rozhodla porada p�edsed� v�bor� �NR o tom, �e bude ve v�borech projedn�n n�vrh, aby �R pou��vala mal� a velk� znak. �l�nek 1 nov�ho n�vrhu (2.3.) obsahoval ji� popis obou znak�. Velk� byl pops�n jako �tvrcen� se znaky �ech, Moravy a Slezska. Mal� jako prost� �esk� lev. Pou��v�n� jednotliv�ch znak� i vlajky upravoval n�vrh dal��ho z�kona. Oba dva z�kony byli posl�ze projedn�ny ve v�borech ve dnech 5. - 7. b�ezna 1990. V�bory doporu�ily n�vrh �stavn�ho z�kona ke schv�len� s �pravou spo��vaj�c� ve vlo�en� nov�ho �l�nku o st�tn� hymn� �R. N�vrhy na zm�nu vlajky (p�id�n� modr� barvy �i znaku) nez�skali dostate�nou podporu. Druh� n�vrh byl pozm�n�n tak, �e umo��oval pou��v�n� znaku a vlajky i jednotliv�m ob�an�m a z�rove� nevy�adoval spole�n� vyv�ov�n� �esk� a �eskoslovensk� vlajky. Dne 9. b�ezna 1990 grafik J. Rathousk� p�edlo�il sv� n�vrhy na v�tvarn� �e�en� obou znak�. Oba z�kony byli schv�leny �NR 13. b�ezna 1990. Proto�e i po �prav�ch byli kresby znak� odli�n� od kresby n�vrhu feder�ln�ho znaku, vyslovila �NR souhlas, aby novou podobu znaku namaloval J. Skaln�k. Ta byla 17. dubna prodiskutov�na v odborn� komisi a o t�den pozd�ji v definitivn� podob� p�edlo�ena �NR.
Na fotografii n�e je patrn� u�it� feder�ln� a �esk� vlajky (i znaku) ve volebn�ch m�stnostech p�i volb�ch v roce 1990.
Po volb�ch v roce 1992, kter� jednozna�n� pouk�zaly na nemo�nost spole�n�ho sou�it� �ech� a Slov�k� ve spole�n�m st�t� (na Slovensku neexistovala strana, kter� by ve sv�m programu d��ve �i pozd�ji nepo�adovala plnou samostatnost Slovenska), se odborn�ci za�ali zab�vat ot�zkou nov�ch st�tn�ch symbol� pro ob� vznikaj�c� republiky. Prost� p�evzet� dosavadn�ch symbol� feder�ln�ch republik bylo mo�n� jen v p��pad� znak�, ob� n�rodn� vlajka m�li toti� na mezin�rodn�m poli sv� "dvojn�ky". �esk� ve vlajce polsk� a slovensk� ve vlajce rusk�. A tak se objevil probl�m vlajky, kter�m se p�edchoz� tv�rci st�tn�ch symbol� zab�vali naposledy p�ed v�ce jak 7O lety. V p��pad� �esk� vlajky to byl dokonce probl�m �pln� stejn�: jak upravit historickou bikol�ru a odli�it j� tak od vlajky polsk�. Ot�zka podoby st�tn�ch symbol� se neza�ala �e�it v ji� existuj�c� heraldick� komisi p�i �NR, ale v �esk� vl�d�. Ta projednala 29. �ervence 1992 ideov� n�stin n�vrhu �stavy �R, jak ho p�edlo�il Jan Kalvoda. Minist�i �kolstv� a kultury byli pov��eni p�edlo�en�m n�vrh� nov�ch st�tn�ch symbol� na dal�� sch�zi. K tomu do�lo 19. srpna 1992, kdy byl p�edlo�en dvan�ctistr�nkov� materi�l zpracovan� J. Kab�tem a P. Pi�hou a nazvan� St�tn� symboly �R. V n�vrhu byli rozeb�r�ny dv� varianty: symboly pro p��pad rozd�len� �SFR a pro p��pad zachov�n� n�jak�ho typu spole�n�ho st�tu. Vlajka v p��pad� rozd�len� m�la b�t bu� b�lo�erven� nebo b�lo�erven� s blankytn� modr�m kl�nem sahaj�c�m do jedn� t�etiny vlajky (pro odli�en� od vlajky �SFR p�i zachov�n� historick� n�vaznosti). V prvn�m p��pad� m�la b�t vlajka dopln�na p�emyslovskou orlic� �i �esk�m lvem. Materi�l d�le uva�oval o mal�m a velk�m znaku. Mal� znak m�l b�t tvo�en prost�m �esk�m lvem, �esk�m lvem s moravskou a slezskou orlic� v srde�n�m �t�tku �i naopak polcen�m �t�tem s orlicemi s �esk�m lvem v srde�n�m �t�tku. Tak� v p��pad� velk�ho znaku bylo p�edlo�eno n�kolik variant. P�edpokl�dalo se, �e znaky samospr�vn�ch celk� budou obklopovat zemsk� znaky (viz Velk� st�tn� znak 1920) nebo mal� st�tn� znak. N�kter� �e�en� (hl. mal� st�tn� znak) p�ipom�nala n�vrhy z roku 1969. Materi�l byl nep�ehledn� a jeho �rove� z heraldicko - vexilologick�ho hlediska diskutabiln�. V tomto sm�ru se vyj�d�ila i p�edsedkyn� heraldick� komise Ji�ina Pavl�kov� v dopise p�edsedovi vl�dy �R. O tomto dopise informovala dr. Pavl�kov� na zased�n� heraldick� komise 11. z��� 1992. B�hem diskuse o �rovni materi�lu bylo doporu�eno p��tomn�m poslanc�m zm�nit �stavn� z�kon o symbolech �R (67/1990 Sb.) tak, aby �esk� vlajka ji� m�la modr� kl�n a z�rove� doporu�ila pou��v�n� st�vaj�c�ch znak� �R i po rozpadu federace. Na zased�n� 23. ��jna 1992 se p��tomn� sezn�mili s n�vrhem textu �stavn�ho z�kona o st�tn�ch symbolech �R od K. M�llera. Na popud p��tomn�ho ministra �kolstv� byla navrhnuta varianta s blankytn� modr�m odst�nem kl�nu a bylo provedeno n�kolik dal��ch �prav. Do p��t� sch�ze m�li Ale� Bro�ek a Ji�� Louda vypracovat d�vodovou zpr�vu k z�konu. Sch�ze se konala 6. listopadu 1992. �lenov� komise schv�lili n�vrh Zby�ka Svobody o vlo�en� paragrafu, kter� by stanovil st�tn� barvy (b�lou, �ervenou a modrou) a definitivn� odm�tli variantu s blankytn� modr�m kl�nem. V d�vodov� zpr�v� se pro zachov�n� vlajky s kl�nem objevili n�sleduj�c� argumenty: Modr� barva kl�nu je p�evzata nejen ze znaku slovensk�ho, ale i moravsk�ho. Za v�lky byla vlajka s kl�nem vlajko st�tu, jeho� zpo��tku p�ev�n� �e�t� voj�ci bojovali proti nacismu. V obdob� totality byla tato vlajka ch�p�na jako symbol n�rodn� a st�tn� suverenity, co� se projevilo v letech 1968 - 1969 jednozna�n�m u��v�n�m vlajky �eskoslovensk� p�edev��m na �zem� historick�ch zem�, zat�mco na Slovensku v 1989 ji� p�eva�ovaly prapory slovensk�. Slovensk� republika p�ijet�m �stavn�ho z�kona v�dom� tuto vlajku odm�tla a zavedla jinou. Z�nikem �SFR p�est�v� existovat i jej� vlajka, kterou je tak mo�no pova�ovat za upr�zdn�nou a �esk� republika j� m� pln� pr�vo akceptovat.
Komise n�sledn� vyzvala v�tvarn�ky Her��ka, P�ikryla, �echa a Loudu, aby zaslali do 23. listopadu do �NR sv� n�vrhy v�tvarn�ho �e�en� st�tn�ch symbol�. Po ozn�men� v tisku ozna�ili sloven�t� poslanci tento �in za pokus o p�ivlastn�n� si n��eho, co �esk� republice nepat�� a Jozef Proke� navrhl vlo�it do �stavn�ho z�kona �SFR o z�niku federace klausuli o z�kazu pou��v�n� st�tn�ch symbol� �SFR �i symbol� jim podobn�ch a s nimi zam�niteln�ch. Aby se nezkomplikoval pokojn� z�nik federace, byl 25. listopadu 1992 tento z�kon i s pozm��ovac�m n�vrhem schv�len. N�sledn� se rozho�ela debata o pr�vu �esk� republiky na vlajku s kl�nem. Tohoto pr�va se zastal i �eln� slovensk� heraldik J. Nov�k. I �esk� ve�ejnost a poslanci se st�le v�ce p�ikl�n�li k tomuto n�vrhu. Jen �esk� vl�da, vystupuj�c� vst��cn� v��i Slovensku byla ochotna k d�l��m korektur�m (zm�na odst�nu �i d�lky kl�nu). Na sch�zi heraldick� komise 11. prosince 1992 byla vybr�na v�tvarn� stylizace J. Loudy. Po schv�len� �stavy �R schv�lila �NR n�sleduj�c� den, tj. 17. prosince 1992 z�kon o st�tn�ch symbolech (3/1993), a to jednomysln�. St�tn� symboly na�� vlasti tak dnes tvo�� mal� a velk� st�tn� znak (mal� znak m� nyn� gotick� �t�t nam�sto p�edchoz�ho (1990 - 1992) francouzsk�ho), st�tn� barvy, st�tn� vlajka (b�val� vlajka �eskoslovensk� v nezm�n�n� podob�), standarta prezidenta republiky, st�tn� pe�e� a st�tn� hymna.
Vl�dn� n�vrh mal�ho st�tn�ho znaku 1992
Vl�dn� n�vrh mal�ho st�tn�ho znaku II 1992
Mal� znak �esk� republiky 1993