
Benátský arzenál je rozsáhlý starobylý komplex loděnic a dílen ve východní části historického centra Benátek. Od 12. století byl srdcem benátského loďařského průmyslu a sehrál klíčovou roli v období největšího rozkvětu Benátské republiky: díky lodím, které zde byly postaveny, mohla republika bojovat proti Osmanům v Egejském moři a obchodovat až se severní Evropou. Arzenál byl obklopen tříkilometrovou zdí z červených cihel s cimbuřím a zaměstnával v době největšího rozkvětu až 16 tisíc lidí. Pro svou rozlohu, stáří a důmyslnou organizaci výroby (lodě se stavěly na principu montážní linky již počátkem 16. století) jej lze považovat za jeden z prvních skutečných průmyslových komplexů Evropy. Název komplexu pravděpodobně vznikl z arabského دار الصناعة (dār aṣ-ṣināʿa), což znamená dům řemesel, tedy manufaktura. Z tohoto výrazu vzniklo v benátském dialektu slovo darzanà, z něhož se vyvinulo italské arsenale, které následně přešlo i do dalších evropských jazyků včetně češtiny.
Arzenál je jedinečným příkladem loděnického a zbrojního komplexu, který si po sedm století i po úpadku Benátské republiky zachovala podobný charakter a funkci. Většina arzenálu přešla roku 2013 do majetku města Benátky, zatímco zbytek zůstal ve vlastnictví italského námořnictva, které zde sídlí prostřednictvím Institutu námořních vojenských studií a Muzea námořní historie. Přibližně čtvrtinu komplexu využívá Benátské bienále pro výstavy současného umění.