Varuna

Vyobrazení Varuny jedoucího na makaře, 17. století, Rádžasthán

Varuna (dévanágarí: वरुण; varuṇa) je védský bůh, strážce kosmického mravního zákona rta. Později jeho význam upadal a v hinduismu se stal nedůležitým božstvem vládnoucím vodám. Objevuje se též v buddhismu a džinismu.

Varunova povaha a původ jsou předmětem rozsáhlých diskusí. Někteří badatelé ho považují za primárně nebeské božstvo, jiní za božstvo vod (například Heinrich Lüders) a další za božstvo podsvětí (například Johann Jakob Meyer). Indolog Franciscus Kuiper ho naopak vyložil jako postavu sjednocující nebeskou, vodní i podsvětní povahu, jako asurovské božstvo vládnoucí prvotním podsvětním vodám, v kterých se rodí slunce, a zároveň pána nočního nebe. Z hlediska trojfunkční hypotézy je božstvem reprezentující temný pól první funkce, která zahrnuje právo, obřadnost a magii, přičemž světlý pól reprezentuje Mitra. Jeho nejbližším protějškem je íránský Ahura Mazda, z hlediska trojfunkční hypotézy je srovnáván s římským Jupiterem, galským Esem, severským Ódinem a slovanským Velesem.

Varuna, pod jménem Aruna, se objevuje v mírové smlouvě království Mitanni přibližně z roku 1380 př. n. l., po boku dalších bohů védské Indie.

Etymologie

Podle Jaana Puhvela je jméno Varuna odvozeno od kořene -vr („uzavřít, znemožnit pohyb, omezit“). Považuje ho původně za přídomek jména Asura („pán“), tedy „pán omezení“.

Martin L. West vykládá Varuna z var(-u) („pokrýt, ochránit“) a sufixu *nos, který vyjadřuje „kontrolující něco, pán nečeho“ a vykládá jej tedy jako „pána ochrany“.

Varunovo jméno je také spojováno s kořenem *wel („vidět, zřít“), který by měl odkazovat k věštění a prorokování. Kromě něj je takto některými badateli vykládán slovanský Veles, baltský Velnias, galský Vellaunos a severský Ull. Martin L. West však upozorňuje, že Varuna není s věštěním nikam spojován a že kořen *wel je neznámý v indoíránských jazycích.

Často uváděná příbuznost s řeckým Úranos je mylná.

Védský Varuna

V Rgvédu je nejčastěji zmiňován ve dvandovém páru Mitra-Varuna, jež nese stejné charakteristiky jako samotný Varuna. Podle Jaana Puhvela zosobňuje přísahu, zatímco často společně zmiňovaný Mitra smlouvu. Kromě toho je věnováno osm hymnů i páru Indra-Varuna. Stejně jako Mitra náleží mezi Áditje, nebeská božstva pocházejí z bohyně Aditi. V Rgvédu také bývá titulován jako asura („pán, vládce“), což je slovo, které později začalo z nejasných důvodů označovat démonické protivníky bohů – dévů.

Varuna, hinduistický chrám Rádžárání z 11. století

Varuna je označovaný jako vždy bdící, nemrkající, neoklamatelný, vševidoucí a Slunce je jeho okem. Nese i rysy nebeského a nejvyššího božstva, z jeho vůle se klene obloha a nebeská tělesa obíhají na jím určených drahách. Vládne magickou silou májá a řídí běh světa. Rta Varuna zajišťuje s pomocí zvědů spašah a představuje spíše nevyzpytatelné a tajemné božstvo vzbuzující strach, na rozdíl od přátelského a blízkého Mitry. Narušitele řádu, typicky lháře a hlavně křivopřísežníky, trestá střevní onemocněním, v Atharvavédu identifikovaném jako vodnatelnost. Tento motiv se objevuje například v příběhu o králi Hariščandrovi. Víra, že tato nemoc je léčitelná jen mocí kněžské modlitby, je podle Jaan Puhvela důkazem toho, nakolik je Varuna plodem bráhmanského světonázoru.

Varuna je též bohem vod, což může souviset s indickým zvykem přísahat na vodu, známým také z Řecka. Souvislost lze najít i s výše zmíněnou vodnatelností. Jako jeho manželky či matky je označováno skupina bohyň zvaná Ápah („Vody“).

Hinduistický Varuna

V hinduismu Varuna nedosahuje svého původního významu, figuruje pouze jako bůh vod (v této funkci je také nazýván Apámpati, tzn. „pán vod“) a ochránce západního směru. Jeho znakem je ryba, jezdí na mytickém vodním tvoru zvaném makara a jeho zbraní je smyčka nágapáša. Jedním z mála hinduistických mýtů, v němž Varuna vystupuje, je příběh v Padmapuráně, v němž zabraňuje králi démonů Rávanovi odnést Šivův posvátný lingam na svůj ostrov Lanka.

Varuna jako asura

Indolog Franciscus Kuiper od 70. let 20. století Varunu vykládal v souvislosti se svým chápáním asurů, kteří jsou v post-rgvédském náboženství démonizováni a chápáni jako nepřátelé dévů-bohů. Tyto bytosti byli podle jeho názoru prvotními božstvy, jejichž vláda skončila, když hromovládný Indra z jeskyně Vala osvobodil „první Úsvit“ a z chaosu uspořádal vesmír. Varuna následně přešel na stranu dévů a zařadil se tak mezi bohy. Prvotní vody, na kterých plula země před svým upevněním, zůstaly jeho panstvím a byl tak znám jako „Pán Vod“. Přesto si však zachoval stopy svého sepětí s prapůvodním chaosem, nerozlišeností a podsvětním světem u kořenů světového stromu. Na podporu svého názoru uvádí například pasáž z Mahábháraty, v kterých je Varuna, úctyhodný déva, ve svém podzemním paláci obklopen asury, ačkoliv ti jsou označovány za jeho vězně. Spekuloval také o jeho spojení s novoročními oslavami, při nichž se měl svět symbolicky vracet do stavu prvotního chaosu, a Varuna měl tak dočasně opět stát na straně asurů proti Indrovi.

Varunu dále Kuiper spojuje se západem, na kterém slunce zapadá do vod, a potažmo s nocí. Během té se obrací řád věcí a podsvětí se prohazuje s nebesy – noční obloha je tak viditelnou formou Varunových podsvětních vod. Také připomíná, že podle Atharvavédu se Varunou stává v noci Agni („Oheň“), podle Kaušítaki bráhmany se jím stává slunce, když se „ponoří do vod“ a že rši Vasištha spatřil v jeho příbytku „slunce ve skále“. Skrze střídání dne a noci tak toto podsvětní božstvo získávalo i nebeské charakteristiky. Varunova podsvětní říše je také totožná s „trůnem“ či „lůnem“ kosmického řádu rta, a jeho „vznosný příbytek“, „dům o tisíci dveří“ či „kamenný dům“ můžou být spojeny s kamennými domy, z kterých se noří Ušas („Úsvita“) a rodí Agni, než jako slunce vystoupá na oblohu. Kamennou budovu ukrývající slunce lze srovnat s jeskyní Vala. Dále je Varunova říše spojována se smrtí a oslepující temnotou. Podle některých podání (někdy společně s Mitrou) Varuna drží, zjevně z podsvětí, nebesa na svém místě, což je funkce, kterou později převzal had Ananta.

Kuiper také už v roce 1961 odmítl Dumézilovu interpretaci Varuny jako podezřelého božstva spojeného s klamem a lstí. Domníval se, že Dumézil nekriticky vycházel z díla indologa Abela Bergaigneho, který charakterizoval Varuna jako temného a Mitru jako světlého, a v důsledku toho obě božstva srovnal s římskými krály Romulem a Numou. V rámci Kuiperova chápání védského náboženství jsou ale obě božstva plně solidární, společně stojící v symbolické opozici vůči Indrovi, Agnimu a Sómovi, a polárním opozity se stávají, když je pozornost zaměřena pouze na ně, bez ohledů na zbytek systému.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Varuna na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Varuna v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Rgvédské hymny (anglicky)

Varuna

1. 1.25
2. 2.28
3. 5.85
4. 7.86
5. 7.87
6. 7.88
7. 7.89
8. 8.41
9. 8.42

Mitra-Varuna

1. 1.136
2. 1.137
3. 1.152
4. 1.153
5. 5.62
6. 5.63
7. 5.64
8. 5.65
9. 5.66
10. 5.67
11. 5.68
12. 5.69
13. 5.70
14. 5.71
15. 5.72
16. 6.67
17. 7.60
18. 7.61
19. 7.62
20. 7.63
21. 7.64
22. 7.65
23. 7.66
24. 8.25

Indra-Varuna

1. 1.17
2. 4.41
3. 4.42
4. 7.82
5. 7.83
6. 7.84
7. 7.85
8. 8.103

Mitra a Varuna

1. 1.151
2. 10. 132

Varuna a další

1. 1.24

Varuna, Mitra, Arjaman

1. 1.25

Autoritní data	GND: 118764373 NLI: 987007534287305171