Gáthy

Gáthy (singulár gáthá), avestsky „zpěvy“, jsou nejstarší částí Avesty (posvátných textů zoroastrismu), podle tradice složenou samotným Zarathuštrou. Tyto texty vyjadřují základní myšlenku svobodné volby mezi ašou („pravdou“) a drudží („lží“), obsahují epizody ze Zarathuštrova života a vypráví i o jeho prvních příznivcích a odpůrcích. Podle středoperské tradice byly gáthy zapsány a šířeny na popud vládce Vištáspy, významného raného podporovatele proroka. Na rozdíl od většiny avestských textů jsou ve verších, v metru založeném na počtu slabik, a v jazyku, který je nazýván starší avestština. Interpretace gáth je obtížná a v mnoha případech předmětem sporů.

Gáthy se obracejí na Ahuru Mazdu a jeho služebníky Ameša Spenty, zatímco pozdější významná božstva jako Mithra, Anáhitá nebo Haoma v nich chybí. Dále je v nich odsuzováno uctívání daévů, uvažuje se o tom, jak správně přinášet oběti a o podstatě správného života, konečném vítězství ašy a také obsahují řeč směrovanou obci jeho následovníků, již měl Zarathuštra pronést na svatbě své nejmladší dcery.

Formálně jsou začleněny do části Avesty zvané Jasna („Obětování“), a tvoří její háiti („kapitoly“) 28-34, 43-51 a 53. Dělí se na pět gáth:

• Ahunavaití
• Uštavaití
• Spentamainjú
• Vohuchšathrá
• Vahištóiští

Gáthám samotným předchází v Jasně 27 tři modlitby: Ahuna vairja, Ašem vohu a Jenhé hátam, sepsané v archaizované či re-archaizované mladší avestštině tak, aby připomínaly jazyk gáth. Jasna 54, následující po gáthách, zase obsahuje Airjamana Išja, která společně s třemi předchozími náleží mezi nejvýznamnější zarathuštrické modlitby. Jasna 35-42, vložená Ahunavaitígáthá a Uštavaitígáthá, je nazývána Jasna haptanháiti („Jasna sedmidílná“) a je psána v próze, přičemž prvních šest háiti je psáno starou avestánštinou, zatímco sedmá je psána archaizovanou mladší avestštinou.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gathas na Wikimedia Commons
• Encyclopædia Iranica – Gathas I. : Texts