close
Obsah > Pilotovan� lety > Mir > Moduly stanice Mir
               Dovybavovac� a technologick� moduly

     Spojen� s orbit�ln�m komplexem Mir.

     Moduly vyn�ej� na dr�hu rakety Proton. Man�vrov�n�  ka�d�ho
modulu na dr�ze, jeho sbl�en�  a spojen� s orbit�ln�m  komplexem
Mir se zaji��uje pomoc� syst�mu slu�ebn� a motorov� sekce.  (Spo-
jen� dovybavovac�ho modulu se uskute�n� na vysok� dr�ze,  proto�e
se nedoporu�uje d�lat korekce dr�hy s asymetrick�m t�lesem.)
     Stejn�  jako  dopravn�  lo�  i  modul  se  zpo��tku  p�ipoj�
k  z�kladn�mu  (osov�mu)   spojovac�mu   uzlup�echodov�ho   �seku
z�kladn�ho bloku. P�edpokl�d� se mo�nost automatick�ho  p�epojen�
modulu na bo�n� uzly a opa�n�, vytvo�en� hermetick�ho p�estupov�-
ho tunelu.
     Spojov�n� trv� 22 minut, rozpojov�n� obvykle 6 minut. P�ita-
hov�n� objekt�  a  hermetizaci  uskute��uj�  spojovac�  soustavy.
V dob�, kdy je  modul p�ipevn�n na  osov�m uzlu z�kladn�ho  bloku
Miru, se d�laj� korekce  a orientace orbit�ln�ho komplexu.  Potom
mechanick� manipul�tor, naz�van�  "Ljapa" (Tlapa), p�enese  modul
na jeden ze �ty� bo�n�ch spojovac�ch uzl�. B�hem tohoto  p�epoje-
n�, kter� netrv� d�le  ne� 96 minut, je  os�dka Miru v  z�kladn�m
bloku. Jakmile je dokon�eno p�itahov�n� objekt�, hermetizace spo-
je a prov�rka t�to hermeti�nosti, otev�e os�dka pr�lezy a vstoup�
do p�ipojen�ho modulu.


     Slu�ebn� syst�my stani�n� paluby.

     Ka�d� z v�deck�ch modul�  vybaven� prost�edky pro  autonomn�
man�vrov�n� je rozd�len na dv� paluby: slu�ebn� a stani�n�.
     Syst�my slu�ebn� paluby jsou  stejn� pro  v�echny �ty�i  v�-
deck� moduly. Jsou instalov�ny na unifikovan� konstrukci  funk�n�
slu�ebn�ho bloku a slou�� k zaji�t�n� �innosti modulu b�hem auto-
nomn� ��sti letu a jeho spojov�n� s orbit�ln�m komplexem Mir.
     Stani�n� paluba se skl�d�  ze slu�ebn�ch syst�m�, kter�  za-
ji��uj� �innost modulu jako�to ��sti orbit�ln�ho komplexu,  dovy-
bavovac�ch syst�m� komplexu Mir, v�deck�ch aparatur a  dopravova-
n�ch n�klad�.

     Sou��st� slu�ebn�ch syst�m� stani�n� paluby je:
     Syst�m spojen� a  vnit�n�ho p�echodu, zaji��uj�c�  p�ipojen�
modulu k orbit�ln�mu komplexu Mir. Spolu se syst�mem automatick�-
ho p�epojen� zaji��uje p�enos  modulu z �eln�ho  uzlu na bo�n�  a
opa�n�.
     Syst�m kontroly hermeti�nosti a  profukov�n� se pou��v�  p�i
kontrole a profukov�n� palivov�ho potrub�. Jeho sou��st� jsou dv�
kulov� n�dr�e s dus�kem, blok pneumatiky a blok automatiky.
     Syst�m ��zen� palubn�ho komplexu  ovl�d� syst�my modulu  jak
p�i autonomn�m letu, tak b�hem p�ipojen� k orbit�ln�mu komplexu.
     Prost�edky pro  regulaci tlaku  umo��uj� kontrolovat  herme-
ti�nost �sek� a vlastn� spoj�,  stejn� jako vyrovn�vat tlak  mezi
�seky. Sou��st� t�chto prost�edk� jsou detektory tlaku rozm�st�n�
v �sec�ch modulu a agreg�ty pro regulov�n� tlaku.
     Aparatura  r�diotelefonn�ho   a  r�diotelegrafn�ho   spojen�
umo��uje kosmonaut�m, aby m�li  z modulu  dvoustrann� spojen�  se
Zem�, stejn� jako zaji��uje jejich vnit�n� spojen� a  retranslaci
telefonn�ho sign�lu ze z�kladn�ho �seku a ostatn�ch v�deck�ch mo-
dul� orbit�ln�ho komplexu do modulu.
     Televizn� aparatura modulu pracuje sou�asn� s televizn� apa-
raturou  orbit�ln�ho  komplexu  a  umo��uje  televizn�  report�e
z �sek� modulu i p�i v�stupu kosmonaut� do kosmick�ho prostoru.
     Aparatura palubn�ch m��en� slou�� ke sb�ru informac� od  pa-
lubn�ch syst�m� modulu a jejich p�enosu do z�kladn�ho bloku orbi-
t�ln�ho komplexu Mir. Sou��st�  t�to aparatury je  r�diotechnick�
syst�m s ant�nami, stejn� jako sn�ma�ov� a rel�ov� aparatura.




                   Dovybavovac� modul Kvant 2

     Zam��en� modulu.

     Ur�en� modulu  vypl�v�  z  jeho  pojmenov�n� - byl  vytvo�en
k dovybaven� komplexu Mir za��zen�m a aparaturou, stejn� jako pa-
livem k dopln�n� z�sob  a  spot�ebn�mi  l�tkami  (vodou,  j�dlem,
l�ka�sko-biologick�mi prost�edky atd.). U�ite�n� n�klad 7 t, kte-
r� modul na ob�nou dr�hu vynese, je ur�en pro zaji�t�n�  dlouho-
dob� �innosti nejen  samotn�ho  modulu,  ale  cel�ho  orbit�ln�ho
komplexu.
     Na palub� modulu je  sprcha a um�v�rna, fotografick�  kamera
pro multispektr�ln�  sn�mkov�n� MKF-6MA,  biologick� komplex  pro
p�stov�n� japonsk�ch k�epelek v bezt�i Inkubator 2 a dal��  apa-
ratury.
     Dovybavovac� modul dopln� syst�m  ��zen� a syst�m  zaji�t�n�
�ivotaschopnosti orbit�ln�ho komplexu Mir nov�m za��zen�m,  kter�
sn�� jeho dosavadn� zat�en�  "nev�deck�mi" �koly. Pat�� k  n�mu
syst�m orientace vyu��vaj�c� gyroskop�, kter� nepot�ebuje palivo,
a nov� syst�m zaji�t�n�  �ivotn�ch podm�nek (za��zen� Elektron  a
Vika), kter� nevy�aduje pos�l�n� nov�ch zdroj� kysl�ku na palub�.
D�ky tomu bude mo�n� zmen�it mno�stv� a objem n�klad�  dopravova-
n�ch na stanici.
     Modul m� tak� vlastn� zdrojov�  syst�m se dv�ma panely  slu-
ne�n�ch  �l�nk�  a  za��zen�   pro  autonomn�  pobyt   kosmonaut�
v otev�en�m vesm�ru - reaktivn� "k�eslo" SPK.
     Dovybaven� komplexu Mir  v�deck�mi p��stroji umo�n�  spln�n�
rozs�hl�ho programu n�rodohospod��sk�ch  a  v�deck�ch  v�zkum�  a
experiment� b�hem  kosmick�ho letu.  Nap��klad na  automatizovan�
stabilizovan�  plo�in�  ASP-G-M   �eskoslovensk�  v�roby,   kter�
umo��uje zam��en� v�deck�ch p��stroj�  na vybran�  objekt a  jeho
sledov�n�, bude instalov�na v�deck� aparatura, kter� bude na  pa-
lub� kosmick�ho stroje poprv�.


     Konstrukce modulu.

     Modul se  skl�d�  ze  t��  hermetizovan�ch  ��st�:  n�kladn�
s p��stroji, pozorovac� v�deck� a speci�ln� p�echodov� kabiny.
     V p�echodov� kabin� jsou soust�ed�ny v�echny nezbytn� apara-
tury a za��zen� pro  �innosti  v  otev�en�m  kosmick�m  prostoru,
v�etn� "k�esla" pro autonomn� pohyb kosmonauta v prostoru,  jeho�
reaktivn� syst�m pracuje se stla�en�m vzduchem a rovn� aparatura
KAP-350, ur�en� k  �innosti  sou�asne  s  komplexem  pro  d�lkov�
pr�zkum Priroda-5.
     Uprost�ed pozorovac�ho v�deck�ho  �seku jsou dv�  ok�nka - k
jednomu je p�ipevn�n fotoapar�t, druh� slou�� k vizu�ln� kontrole
podm�nek sn�mkov�n� a uskute�n�n� �ady experiment�.
     Z�kladn� ��st  v�ech  aparatur  je  ulo�ena  v  unifikovan�m
n�kladov�m �seku. Jsou zde schr�nky s j�dlem a surovinami k  jeho
p��prav�, rovn� n�dr�e se 300  litry vody a v kulov�ch  n�dr��ch
vn� modulu 28 kg stla�en�ho vzduchu.


�����������������������������������������������������������������
Hlavn� charakteristiky modulu Kvant 2
�����������������������������������������������������������������
Hmotnost pro p�ipojen� k Miru                              19.5 t
D�lka t�lesa                                               12.4 m
Maxim�ln� pr�m�r t�lesa                                    4.35 m
Teplota v obytn� ��sti                                   18-28 �C
Dopravovan� u�ite�n� n�klad                                   7 t
�����������������������������������������������������������������


     Syst�my dovybaven� z�kladn�ho bloku.

     Syst�my pro  zaji�t�n�  �ivotn�ch  podm�nek - jsou  nezbytn�
k udr�en� nezbytn�ch parametr�  pro �ivot p�i dlouhodob�m  pobytu
kosmonaut� na orbit�ln�m komplexu. Nov� za��zen�  schopn�z�sk�vat
kysl�k pomoc� elektrol�zy vody: Elektron-V se �ty�mi bloky (kapa-
linov�, spalovac�, detektory tlaku a ��zen�) a Vika  (dezodora�n�
filtr, blok technologick� a  elektronick�, blok na  proplachov�n�
dus�kem a kysl�kov� filtr). Tyto aparatury se ��d� z pult� v  po-
zorovac� v�deck� ��sti.
     Syst�m ��zen� pohybu na modulu funguje sou�asn� s aparaturou
orbit�ln�ho komplexu Mir a zaji��uje orientaci, stabilizaci a na-
vigaci. Pou��vaj� se k tomu v�konn� gyroskopy.
     Dod�vku elekt�iny pro  modul  a  rovn�  pro  ostatn�  ��sti
komplexu zaji��uj� dva panely  slune�n�ch �l�nk� (plocha  ka�d�ho
z nich 26.6 m2) o kapacit� 6.9 kW a �est akumul�tor�.
     Syst�m orientace slune�n�ch  �l�nk�  zaji��uje  automatickou
orientaci jejich aktivn� plochy  na  Slunce  a  rovn�  zaji��uje
elektrick� spojen� mezi aktivn�mi  elementy slune�n�ch bateri�  a
syst�mem spot�eby elekt�iny uvnit� modulu.
     Syst�m zaji�t�n� �innosti  motor� sla�uje sou�innost  motor�
Miru a motoru dovybavovac�ho modulu. V tomto re�imu se  vyu��vaj�
stabiliza�n� a korek�n� motory modulu, jimi� je ��zen v dob�, kdy
je p�ipojen k Miru z boku.
     Prost�edky  zaji��uj�c�  v�stup  jsou  ur�eny  k  sou�asn�mu
v�stupu dvou kosmonaut�, kte�� uskute�n� v�deck�, oprav�rensk�  a
�dr�b��sk�  pr�ce.  P�itom  kosmonauti  pou��vaj�  nov�  skafandr
Orlan-DMA s autonomn�mi prost�edky  spojen�, telemetrie a  zdroji
z�sobov�n�. Skafandr m��e b�t nep�etr�it� pou��v�n 6 hodin.
     Aby se p�i p��prav� k v�stupu a po n�vratu u�et�ily  vlastn�
z�soby skafandru, vytv��ej�  se  nezbytn�  �ivotn�  podm�nky  pro
kosmonauty za  pomoci  palubn�ch  syst�m�  modulu.  Celkov�  doba
�innosti skafandr� v sou�innosti s palubn�mi syst�my  p�edstavuje
p�i jednom v�stupu 2.5 hodiny.
     Spojen� mezi kosmonautem, kter�  je v otev�en�m prostoru,  a
Zem�  prob�h�  pomoc�   syst�mu  Korona.  P�enos   telemetrick�ch
informac� o stavu skafandru a l�ka�sk�ch parametrech na Zemi  za-
ji��uje  autonomn�  telemetrick�   syst�m   Tranzit-A.   Elektro-
kardiogram, rychlost d�ch�n� a  teplotu  t�la  sleduje  aparatura
l�ka�sk� kontroly Beta-8, instalovan� ve skafandru Orlan-DMA.
     Mo�nosti  kosmonaut�  roz�i�uje  a  jejich  efektivnost  p�i
v�stupu do prostoru zvy�uje pou�it� prost�edku pro autonomn�  po-
hyb (rusk� zkratka SPK). Kosmonaut se s n�m m��e vzd�lit od orbi-
r�ln�ho komplexu na 50 m, to�it se na m�st�, atd. Jestli�e se je-
den kosmonaut pohybuje pomoc� SPK, druh� kontroluje jeho �innost.
Pozd�ji se m��e SPK vyu��t v p��pad� mimo��dn� situace k  p�evozu
zachra�ovan�ho kosmonauta. SPK je um�st�n ve speci�ln�m p�echodo-
v�m �seku v kompletn�m stavu. P�ed nov�m pou�it�m SPK se vym��uj�
zdroje elekt�iny, dopl�uj� se pneumatick� bloky a d�l� se kontro-
la syst�m�. P��prava SPK k nov�mu v�stupu trv� 2 hodiny.


�����������������������������������������������������������������
Hlavn� charakteristiky SPK
�����������������������������������������������������������������
Hmotnost                                                   220 kg
Mno�stv� motor�                                                32
Po�et n�dr�� se stla�en�m vzduchem                              2
Typick� rychlost                                           30 m/s
Hmotnost dopravovan�ho n�kladu                              50 kg
�����������������������������������������������������������������


     V�deck� vybaven�.

     Biotechnologick� komplex  Inkubator-2  je  ur�en  ke  studiu
embryogeneze a zvl�tnost�  v�voje organismu  pt�k� v  podm�nk�ch
bezt�e na palub�  stanice. Hlavn� �kol  pokusu: z�skat na  nov�m
biologick�m  objektu  (japonsk�   k�epelky)   �daje   o   mo�n�ch
n�sledc�ch vlivu bezt�e a dal��ch faktor� kosmick�ho letu na d�-
di�nost. cel� experiment potrv� 233 dn�. Schr�ky s pt�ky a  vejci
z inkub�tor� se vracej� na Zemi k dal��m studi�m.
     Fotoaparatura MKF-6MA m� slou�it ke sn�mkov�n� povrchu  Zem�
a atmosf�ry sou�asn� v 6  oblastech spektra. M��e b�t ��zena  jak
ru�n�, tak automaticky.
     Pro v�deck� ��ely a experimenty vy�zduj�c� vyhled�v�n�,  za-
m��ov�n� a sledov�n� pozorovan�ch objekt� jak na zemsk�m povrchu,
tak ve vesm�ru, byl pro vesm�r poprv� vytvo�en d�lkov� ��zen� vi-
deospektr�ln� komplex. Jeho sou��st� je �s. automatick�  stabili-
zovan� plo�ina ASP-G-M se souborem p��stroj� (�ernob�l� i barevn�
TV kamera, infra�erven� spektrometr ITS-7D, analyz�tor  rentgeno-
v�ho z��en� ARIZ, mnohap�smov� spektrometr MKS-M-2) a rovn�  ��-
dic�  aparatura.  Sou�asn�  s  t�mito  p��stroji  mohou  fungovat
p��stroje Faza,  MKF-6MA,  Spektr-256,  Skif.  Z�skan�  �daje  se
zaznamen�vaj� na videomagnetofon, kter� je na orbit�ln�m  komple-
xu, a sou�asn� se p�en�ej� do CUPu a na pracovn� m�sto kosmonau-
ta.
     Ke studiu meteorick�ch roj� ve  vesm�ru a k ohodnocen�  pr�-
bojnosti mikrometeorit� je na vn�j��m povrchu modulu  instalov�na
mikrometeorick� aparatura MMK-1. V�zkum meteorick� situace v pr�-
b�hu letu a  odhad pr�bojnosti  mikrometeorit� umo��uje  zp�esnit
model meteorick�ho nebezpe��.
     Kalorimetrick� za��zen� Epsilon slou�� k operativn�mu sledo-
v�n�  pr�ceschopnosti  a  ke  kontole  pracovn�ch  charakteristik
termoregulace pl�t� orbit�ln�ho komplexu. Rovn� dovoluje z�sk�-
vat experiment�ln� �daje  pro vytv��en� perspektivn�ch  tepeln�ch
pl᚝� kosmick�ch plavidel.  Tato  aparatura  je  instalov�na  na
vn�j�� stran� modulu a  skl�d� se  ze t��  element� citliv�ch  na
teplotu a z teplotn�ch detektor�.
     Aparatura Volna-2 je  ur�ena k  experiment�ln�mu v�voji  vn�
modulu  um�st�n�ch  kapil�rn�ch  za��zen�  palivov�ch  n�dr��  za
podm�nek dlouhodob�ho vlivu bezt�e. Tato za��zen� budou  pou�ita
v perspektivn�ch kosmick�ch plavidlech. Sou��st� aparatury, kter�
m� hmotnost 250 kg, jsou ur�eny v�m�nn� modely kapil�rn�ch  za��-
zen� pro pr�ci vn� modulu, filmov� materi�l a pap�r.
     Na vn�j��m  povrchu dovybavovac�ho  modulu jsou  instalov�ny
panely VEP-3 a VEP-4 o hmotnosti 0.75 kg, ur�en� ke studiu  vlivu
faktor� kosmick�ho prost�ed� na vzorky ochrann� tepeln� izolace a
rovn� panely aparatury Komplast  a ERE  se vzorky  konstruk�n�ch
materi�l� a elektronick�ch  r�diov�ch prvk�.  Po skon�en�  pokus�
panely sn�maj� anebo vym��uj� kosmonauti b�hem v�stupu do prosto-
ru.



                 Technologick�  modul  Kristall

     Zam��en� modulu.

     Technologick� modul je ur�en pro v�deck� a technologick� po-
kusy a rovn� k zaji�t�n�  spojen� a spole�n�ch akc�  orbit�ln�ho
komplexu Mir s kosmopl�nem Buran.
     P�edpokl�d� se, �e na modulu za�ne zku�ebn� pr�myslov� v�ro-
ba polovodi�ov�ch vysoce kvalitn�ch materi�l� pro pot�eby mikroe-
lektroniky. C�lem t�chto  prac�  je  hledat  optim�ln�  parametry
technologick�ch proces�, kter� umo�n� z�skat materi�ly s  lep��mi
charakteristikami ne� maj�  v�robky z�skan� pozemsk�mi  technolo-
giemi, p��padn� �pln� nov� materi�ly.
     U�ite�n� n�klad dopraven�  t�mto  modulem  do  kosmu  umo�n�
dlouhodobou �innost jak samotn�ho modulu, tak cel�ho  orbit�ln�ho
komplexu Mir.

     Konstrukce modulu.

     Modul  se  skl�d�  ze  dvou  hermetick�ch  ��st�:   n�kladn�
s p��stroji a p�echodov�-spojovac�, kter� jsou spolu spojen� pr�-
lezem o pr�m�ru 800 mm.
     V n�kladn�m jsou schr�nky  s p��stroji  a potravinami,  ��st
z nich je zmrazen� na -35�C a zauj�m� objem 100 l.
     P�echodov�-spojovac� �sek je v�lec o d�lce 1450 mm a pr�m�ru
2000 mm, p�i�em� vn�j�� pr�m�r  je  2200 mm.  Uvnit�  jsou  bloky
p��stroj�. V�lcov� ��st je  spojena se sf�rickou ��st�  ku�elov�m
p�echodem o d�lce 800 mm. Pracovn�  prostor ve sf�rick� ��sti  je
��ste�n� vypln�n dv�ma spojovac�mi za��zen�mi a na m�st�  t�et�ho
spojovac�ho uzlu jsou fotografick� aparatury.


�����������������������������������������������������������������
Z�kladn� charakteristiky modulu Kristall
�����������������������������������������������������������������
Hmotnost po p�ipojen� k Miru                               19.5 t
D�lka t�lesa                                               11.9 m
Maxim�ln� pr�m�r t�lesa                                    4.35 m
Teplota v obytn� ��sti                                   18-28 �C
Dopravovan� u�ite�n� n�klad                                   7 t
�����������������������������������������������������������������


     Na modulu Kristall jsou instalov�ny dva nov� spojovac�  uzly
perifern�ho typu APAS-89.  Takov�  uzel  bude  podle  p�edpoklad�
rovn� na kosmopl�nu Buran.

     V�deck� p��stroje.

     Technologick� za��zen� Krater, Optizon-1, Zona-02 a  Zona-03
jsou ur�ena k v�rob� materi�l� pro pot�eby elektroniky. Krater m�
odporov� oh�ev pracovn� ��sti, Optizon oh�ev pracovn� ��sti z��e-
n�m. V za��zen�ch Zona-01 a Zona-02 prob�h� technologick�  proces
v argonov� atmosf��e.
     Univerz�ln� automatick� elektroforetick�  komplex  Ajnur  m�
produkovat vysoce �ist� a cenn� b�lkovinn� prepar�ty, jako synte-
tick� lidsk� interferon, antigeny  (zevn�ch  b�lkovin)  a  rovn�
r�zn� �ist� viry ke zhotoven� vakc�n a s�r.
     Aby bylo mo�no zajistit uskute�n�n� 6-10 pokus�, bude  t�eba
dopravit na palubu termostat  se surovinami o hmotnosti  8-26 kg,
blok pro odd�lov�n� a blok ��zen� a kontroly. Nakonec se na  Zemi
vr�t� termostat se z�skan�mi prepar�ty o hmotnosti 8 kg.
     Aparaturou Glazar se  budou z�sk�vat  sn�mky hv�zdn�ho  nebe
v ultrafialov� oblasti d�lky vln (1100-2000 A) pomoc� �iroko�hl�-
hoho teleskopu. Teleskop je instalov�n na vn�j�� ��sti modulu.
     Pomoc� oran��rie Sv�t se  budou studovat zvl�tnosti  r�stu,
v�voje a techniky  kultivace ovocn�ch  rostlin, b�hem  kosmick�ho
letu. Oran��rie zajist� zavla�ov�n� a kl��en� semen rostlin,  za-
l�v�n� a aeraci ko�en� a tak� osv�tlov�n� a ventilaci  vyr�staj�-
c�ch rostlin za letu. Ka�d�ch  p�t dn� se bude fotografovat  stav
semen �i rostlin. Na Zemi se vr�t� cel� kontejner Sv�t a  z�skan�
sn�mky.
     Fotografov�n� zemsk�ho povrchu pro pot�eby n�rodn�ho  hospo-
d��stv� zajist� aparatura Priroda 5.  Pat��  do  n�  fotografick�
p��stroj MKF-1000, panel ��zen�, ventil�tor, dva ilumin�tory atd.

Pokud nen� uvedeno jinak, jsou pou�it� fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dal��ch voln� p��stupn�ch zdroj�.